Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ) se od ledna 2027 rozšíří o další údaje. Vláda v pondělí 9. listopadu schválila novelu prováděcího nařízení, která reaguje na nové právní povinnosti i dosavadní fungování systému. Ministerstvo práce a sociálních věcí k tomu dodává, že při přípravě změn zohlednilo také zpětnou vazbu od uživatelů.
Zaměstnavatelům, respektive jejich mzdovým účetním, přibude další práce. Povinně budou vykazovat některé údaje související s platformovou prací, daňovými bonusy nebo rizikovými směnami. Novela má do systému promítnout nové požadavky legislativy, včetně pravidel pro platformovou práci. Část změn se týká také technického fungování a struktury předávaných dat.
Podrobněji se budou v některých případech vykazovat adresy pracovišť, pobytová oprávnění a podrobnosti k nim pro cizince. Formuláře se pro některé rozšiřují o potřebu zadat, kdy se odvádí sociální či zdravotní pojištění. A také kdy zaměstnanec podepsal daňové prohlášení nebo podrobnosti typu počet směn při rizikové práci. JMHZ požaduje data úhrad pojistného u dotací od Úřadu práce, údaje o odpracovaných i neodpracovaných hodinách (např. v případě dovolených) a má se měnit také způsob, jak se vykazují přesčasy, pokud se od nich odečítá náhradní volno.
V posledním zmiňovaném případě mimochodem není jasné, jestli už se podařilo vyřešit problém, kdy počet přesčasových hodin může být reálně záporný, ale JMHZ s něčím takovým vůbec nepočítalo. Pokyny uvádějí, že do doby, „než bude možné v JMHZ uvádět u tohoto atributu záporné hodnoty, se místo záporných hodnot uvedou nuly“. O kus dále dokument připouští, že přijímá záporné hodnoty.
Úřady, které si mezi sebou nepovídají
Změní se i okruh institucí, které budou moci získaná data využívat. Přístup k vybraným údajům mají získat ministerstva spravedlnosti a zdravotnictví, krajské hygienické stanice nebo Státní úřad inspekce práce. Na takové změny čekali mzdoví účetní s představou, že se tak dostanou blíže k situaci, kdy si úřady budou mezi sebou informace vyměňovat samy, a oni je tak nebudou muset vyplňovat opakovaně na více formulářích.
Podle tvůrců má systém nahradit 25 dosavadních formulářů. Zatím na informace z něj ale úřady buď nedosáhly, nebo požadovaly jejich vyplnění i postaru v rámci přechodného období. To má končit právě s rokem 2026. Zkušenosti těch, kteří JMHZ vyplňují, zatím hovoří naopak o nárůstu administrativy.
Zatímco stát systém rozšiřuje, jeho uživatelé totiž stále řeší, jak s ním v praxi fungovat. Konkrétní zkušenosti zazněly například na nedávném Legislativním summitu Asociace personalistů ČR, kde Klára Escobar z banky Moneta popisovala, že jsou problémem záporné částky: systém je podle její zkušenosti nezpracuje. Tým proto už více než půl roku vede jejich evidenci ručně, měsíc po měsíci a zaměstnanec po zaměstnanci.
Účetním situaci ještě zkomplikovaly nedávné volby. Na zastupitele se totiž povinnosti spojené s JMHZ vztahují také, jen roli firem hrají obce. „To, co jsem minulé volební období měla během chvilky, mi letos zabralo 3 dny a díky nefunkčnímu portálu jsem to furt odkládala, přehazovala a děsím se, na co jsem zapomněla,“ popisuje jedna z pracovnic.
Účetní musí také sledovat, zda systém podání skutečně přijal a jak vyhodnotil jeho jednotlivé části. ČSSZ proto v říjnu upravila doručování protokolů o kompletnosti hlášení. Od 15. října je posílá do datové schránky, kterou zaměstnavatel uvedl pro notifikace. Ta bývá často využívána právě účetní nebo mzdovou firmou.
Ani to však není definitivní řešení. ČSSZ připouští, že její současný systém nedokáže spolehlivě určit, zda podání učinil zmocněnec, a doručovat mu protokoly přímo na základě plné moci. Na potřebných technických a legislativních úpravách údajně pracuje.
240 atributů na hlášení
JMHZ se stále vyvíjí, a to zdaleka ne jen kvůli legislativním změnám. Opravují se pravidla i technické specifikace. K dispozici už jsou všeobecné pokyny pro vylpňování měsíčního JMHZ, které mají platit od ledna 2027. Mají 140 stran.
Ještě v říjnu ČSSZ měnila katalog kontrol, podle nichž systém vyhodnocuje správnost podání, a upravovala pravidla pro jejich odesílání.
Složitost systému naznačují i dokumenty pro vývojáře, kteří pracují na tom, aby účetní mohly JMHZ odesílat prostřednictvím svých běžných mzdových programů. Oficiální pokyny k měsíčnímu hlášení obsahují 240 datových atributů, tedy jednotlivých údajů, které systém sleduje. Ne každý zaměstnavatel vyplňuje všechny a ne všechny se vykazují každý měsíc. Jde ale o širokou škálu informací: od údajů o zaměstnavateli přes mzdy a pojistné až po pracovní dobu a nepřítomnost jednotlivých zaměstnanců.
Matoucí jsou pravidla, jak dokument vyplnit. Nula není totéž co prázdné políčko – u řady údajů pokyny stanovují, že pokud se daná situace zaměstnavatele netýká, musí uvést nulu. A tedy údaj, který se na firmu nevztahuje, nelze vždy jednoduše vynechat. Software musí vědět, kdy poslat nulu, kdy pole vyplnit a kdy ho naopak nechat prázdné.
Další problémy nastávají nárazově v některých měsících. V prosinci se musí v některých případech uvádět průměrný roční počet zaměstnanců a osob se zdravotním postižením u daného zaměstnavatele, přestože údaje by v tu chvíli měl stát už mít. Jiné daňové údaje se vykazují jen v lednu, únoru a březnu (přeplatky a nedoplatky).
Složitost dokládají i některé změny, které popisují v poradenské společnosti E&Y: „Zaměstnavatelé budou nově v lednovém hlášení uvádět všechny zaměstnance, kterým byly v průběhu roku vyplaceny zdanitelné příjmy. Toto opatření by mělo v budoucnosti usnadnit finanční správě předvyplňovat daňová přiznání.“ V lednu nebo únoru se budou připisovat i ti zaměstnanci, kteří požádají o provedení ročního zúčtování, i když už ve firmě nepracují. „Nakonec zaměstnavatel uvede v hlášení, že bylo provedeno roční zúčtování a s jakým výsledkem, a to v měsíci, kdy se tak stane, tj. nejčastěji za únor nebo březen,“ dodávají v E&Y.
Na přípravě a správě systému se podílí několik institucí. Za některé části hlášení odpovídá ČSSZ, za jiné Finanční správa nebo ministerstvo práce. Každá z nich má vlastní požadavky a pravidla.
Nové JMHZ se může pochlubit i několika odstraněnými položkami. Jde například o šest atributů týkajících se příspěvků na penzijní produkty, životní pojištění a pojištění dlouhodobé péče. Místo nich se vyplňuje údaj na jednom jiném místě.
Důležitá změna se nyní týká také kontroly plnění povinností. ČSSZ v září upozornila, že zaměstnavatele kontaktuje kvůli chybějícím nebo nesprávným údajům v evidenci zaměstnavatelů a zaměstnanců. Od listopadu avizovala přechod ke standardním postupům podle zákona o JMHZ, včetně formálních výzev a případných sankcí.
Některé situace spojené s JMHZ stále nedokážou projít systémem. Uvádíme několik „perliček“ ze sociálních sítí. Vyjádření jsou v některých případech mírně krácena:
„Od 30. října žádám o opravu na jednoho zaměstnance, který nám brzdí celé JMHZ a následně pak dotace na kuchařku. Posílala jsem 2 žádosti, datovkou i přílohou… Dodnes stále nic. Po komunikaci s paní z ČSSZ mi bylo řečeno, že je to stále ve zpracování… Ale že to teda zaurguje, aby to opravili přednostně.“
„Jeden zaměstnanec nám zemřel. Poslala jsem REGZEC s odhláškou. Odhlásili jiného. Poslala jsem opravu s dopisem, že byl odhlášen chybně. Po měsíci nic. Když jsem se dovolala na ČSSZ, tak na infolince moje podání viděli, ale úřednice, které to patří, to neviděla, posílala jsem jí to znova.“
„Hlásila jsem nástup k 6.10. zaměstnance, který je na ÚP, na DPČ. Nakonec zaměstnanec nastoupil až 8.10. a ten den nahlásil na ÚP. Poslala jsem opravu nástupu a opraveno bylo teď v pátek (6.11., pozn. red.). I přes urgence, že zaměstnanec má problémy na ÚP, že nahlásil pozdě nástup. Prý toho mají na OSSZ moc.“
„Poslala jsem REGZEC-storno, kde jsem měla zatrženo, že zaměstnanec nenastoupil, napsala mi paní z OSSZ, že jim mám napsat, proč nenastoupil, a pro příště mám poslat se stornem i přílohu.“
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU