Státní fond poprvé podpoří videohry. Na vývoj a výrobu vyčlení třicet milionů

14. 9. 2026
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Veronika Slámová
Autor: Filip Rožánek, Internet Info
Veronika Slámová, ředitelka Státního fondu audiovize
Státní fond audiovize plánuje na jaře vyhlásit vůbec první dvě výzvy pro videoherní projekty. Spuštění programu však ještě závisí na evropských pravidlech a na dohodě, jak se úspěšné hry podělí s fondem o zisk.

Celkem třicet milionů na podporu videoherních projektů schválilo představenstvo Státního fondu audiovize (SFA) v krátkodobé koncepci pro rok 2027. Z toho dvanáct milionů je vyčleněno na podporu vývoje videoher a osmnáct milionů na podporu jejich výroby.

Fond chce obě výzvy otevřít v květnu 2027 a uzavřít v červnu. Přes léto mají vzniknout podklady pro rozhodnutí a v září by žádosti projednala odborná rada. První výsledky by měly být známé na podzim 2027.

Fond má přibližně osm měsíců na dokončení pravidel. Zatím totiž není jisté, podle jakého evropského režimu bude možné veřejnou podporu přidělovat. Úřad musí také sestavit metodiku pro odvádění části zisku a nechat ji schválit Ministerstvem financí.

Peníze mají mířit hlavně k začínajícím

Předseda představenstva SFA Petr Dvořák označil videohry za významnou součást audiovize, která do systému podpory patří. „Nejde nám o podporu známých velkých komerčních videoherních společností, které dnes mají na globálním trhu velký úspěch a zásah. Chceme umožnit přístup na vysoce konkurenční globální trh také těm, kteří teprve začínají,“ řekl na čtvrteční tiskové konferenci.

Konečné znění výzev není hotové. Fond zatím neuvedl ani nejvyšší možnou dotaci pro jeden projekt, požadovanou míru vlastního financování nebo předpokládaný počet podpořených her. Konkrétní vymezení vývoje a výroby rovněž stanoví až příslušné výzvy.

Dvořák vidí přínos také v propojení různých částí audiovize. Herní studia potřebují animátory, scenáristy a další profese, které mohou pracovat také na filmech, seriálech nebo animaci. Česká republika má podle něj předpoklady prosadit se s hrami na evropském i světovém trhu.

Data Asociace českých herních vývojářů ukazují, že na českém trhu vedle několika známých firem převažují malé týmy. Jak už jsme na Lupě informovali, asociace v roce 2026 eviduje 178 aktivních studií a 3092 pracovníků. Celkem 76 procent studií má méně než deset zaměstnanců a 93 procent společností je v českém vlastnictví. Obrat celého odvětví dosáhl v roce 2025 celkem 9,08 miliardy korun.

Pilotní částka 30 milionů korun odpovídá přibližně třem desetinám procenta tohoto ročního obratu. Souhrnná tržba však nevypovídá o finančních možnostech jednotlivých začínajících týmů. Asociace současně upozorňuje, že počet nově zakládaných studií v posledních letech klesl na méně než deset ročně.

Fond připravuje s Univerzitou Karlovou vlastní studii videoherního sektoru. Zveřejnit ji chce na přelomu září a října. Podle ředitelky SFA Veroniky Slámové dokument mapuje také podpůrné systémy v jiných zemích a má posloužit při nastavení českého programu.

Fond chce podíl ze zisku úspěšné hry

Možnost podporovat videohry přinesla novela zákona o audiovizi účinná od ledna 2025. Proměnila dřívější Státní fond kinematografie na Státní fond audiovize. Jeho působnost rozšířila zejména o televizní tvorbu a hry. Videohru zákon pro své účely považuje za audiovizuální dílo.

Podpora her má proti ostatním oblastem jednu zvláštnost. Zákon stanoví, že musí mít vždy podobu dotace s podílem fondu na zisku. Nejde tedy o podmínku, kterou by si úřad zvolil až při přípravě výzev.

Důvodem je odlišné financování systému. Provozovatelé kin, televizního vysílání, placených televizních služeb nebo streamingových platforem do fondu odvádějí audiovizuální poplatky. Videoherní studia ani globální obchody s hrami mezi poplatníky nejsou. 

Samostatně zpoplatnit globální distributory, jako jsou Steam nebo Google, je podle Slámové pro jednotlivé státy velmi obtížné. Určité pokusy jsou v tomto směru jen v Chorvatsku. Český zákon proto místo odvodu celého odvětví počítá s podílem ze zisku úspěšných podpořených projektů. 

„Je to složitá věc a není úplně obvyklá ani v okolních zemích. Nechali jsme si zpracovat videoherní studii, která zmapovala mezinárodní prostředí a postup zemí podporujících videoherní sektor. Je jich docela hodně, ale jen velmi malá část toto nějakým způsobem řeší. Musíme tedy systém vystavět na zelené louce,“ podotkla ředitelka fondu.

Nejasné zůstává, co přesně bude pro tento účel zisk a jak se vypočítá. Slámová při odpovědi na novinářský dotaz upřesnila, že se podíl bude vztahovat na konkrétní podpořený projekt, nikoli na celkový zisk studia. „V zákoně je uveden jen ‚podíl na zisku‘ a nic víc k tomu neříká ani důvodová zpráva,“ popsala problém. „Snažíme se ho nastavit rozumně, ale pohybujeme se v určitých mantinelech. Ani zisk nemá úplně přesnou definici a v legislativě se příliš nepoužívá. Je to tedy slovní spojení, se kterým se musíme vypořádat,“ dodala.

Podrobnosti proto stanoví až metodika, která se stane součástí výzev. Určit musí procentní podíl, způsob výpočtu i dobu, po kterou bude příjemce výsledky projektu fondu vykazovat. Kromě toho zákon ukládá podávat každoročně hlášení o příjmech po dobu stanovenou v rozhodnutí o podpoře.

Čeká se na nové evropské nařízení

Druhou podmínkou je soulad s pravidly Evropské unie pro veřejnou podporu. Stávající obecné nařízení o blokových výjimkách (General Block Exemption Regulation, GBER) podporu videoher z oznamovací povinnosti obecně nevyjímá. Bez použitelné výjimky by proto český program potřeboval individuální souhlas Evropské komise.

Komise už zveřejnila návrh nového nařízení, který zahrnuje také veřejnou podporu audiovizuálních děl včetně videoher. Přijetí konečného znění plánuje do konce roku 2026 a účinnost od 1. ledna 2027. Návrh se však ještě může změnit. Fond proto mluví o květnovém termínu jako o plánu, nikoli o bezpodmínečně zaručeném datu.

„Příští rok bude pilotní i proto, že jsme stále v transformaci. Ani financování ještě není úplně stabilizované, takže jsme se domluvili na určitém kompromisu,“ řekla Slámová. Před otevřením výzev chce fond oslovit herní asociace a zájemcům vysvětlit požadavky na žádosti. Pro většinu studií půjde o první zkušenost se systémem státního audiovizuálního fondu.

Videohry v celkovém rozpočtu podpory

Krátkodobá koncepce počítá se 787,5 milionu korun na selektivní podporu celé audiovize. Je to o 50,5 milionu korun, tedy o sedm procent více než v předchozím období. Kinematografie dostane 300 milionů, televizní díla 153 milionů, animace a videohry společně 165 milionů a infrastruktura 169,5 milionu korun.

Kategorie animace a videoher meziročně vzroste ze 135 na 165 milionů korun. Třicetimilionové navýšení v této kategorii připadá právě na novou podporu her. Hry tak v pilotním roce získají necelá čtyři procenta celého rozpočtu selektivní podpory.

Pro účely zákona o audiovizi jsou videohry definovány jako „interaktivní dílo s audiovizuálními prvky spočívající ve hře nebo simulaci, které využívá digitální technologie, je způsobilé být vydáno prostřednictvím elektronického nebo fyzického média, je řízeno počítačovým programem umožňujícím osobě hrající hru interagovat s dynamikou hry nebo simulace a obsahuje v digitální podobě alespoň 2 z následujících prvků: text, zvuk, statický obraz, nebo animované snímky“.

CIF26

Základním zdrojem příjmů Státního fondu audiovize jsou audiovizuální poplatky, které do něj odvádí subjekty podnikající v audiovizuálním průmyslu (kina, provozovatelé kabelové a satelitní TV, streamingové služby včetně zahraničních subjektů podnikajících na českém trhu, komerční televizní stanice). Do rozpočtu přispívá také stát účelovou dotací na podporu audiovize, a to ve výši výnosů z audiovizuálních poplatků za předloňský rok.

Dalším zdrojem jsou příjmy z poskytování licencí k filmům vyrobeným v letech 1965–1991 nebo dotace na filmové pobídky.

  • Chcete mít Lupu bez bannerů?
  • Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
  • Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
  • Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?

Staňte se naším podporovatelem

Autor článku

Novinář se zaměřením na média. Dlouholetý účastník i pozorovatel českého mediálního cirkusu. Pracoval v Marketing & Media, Hospodářských novinách a Českém rozhlase.



Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).