Státní fond, který měl pomáhat startupům, nakonec pohřbily především průtahy vzniklé především dlouhým správním řízením antimonopolního úřadu. Vzhledem k tomu, že by se peníze musely vyčerpat do konce letošního roku, rozhodlo se ministerstvo ke konci dubna výběrové řízení na správce fondu zrušit. “Bohužel délka správního řízení ÚOHS předčila všechna naše očekávání,” tvrdí Tomáš Loskot z tiskového oddělení ministerstva průmyslu.
Myšlenka ale přežila. “Přišly nové změny legislativy kolektivního investování, které nám dávají nové možnosti do budoucna. Připravíme proto raději projekt do nového operačního programu,” dodává Loskot s tím, že cíle projektu – přilákat na český trh rizikového kapitálu více projektů a investorů a pomoci tak dlouhodobě uvadající konkurenceschopnosti – zůstávají dál ve hře.
Stejně jako v případě prvního fondu chce tým kolem ředitele sekce Evropských fondů Petra Očka prodiskutovat svůj záměr se zástupci startupové scény a infrastruktury. “První pokus nevyšel, ale nebylo to úplně zbytečné. Teď máme mnohem víc zkušeností,” tvrdí Očko.
Nová forma fondu označovaná jako SICAV – tedy fond s proměnným kapitálem – ministerstvu umožní, aby mohlo peníze rozdělovat flexibilně do různých menších nebo tematických fondů. S evropskými prostředky by pak mohly po splnění předem daných podmínek operovat třeba i tuzemské fondy, co-workingová centra nebo akcelerátory.
Podle ministerstva není zatím jasné, kolik peněz do nového fondu z Bruselu nateče, ale už teď se ví, že se novinka nerozjede dřív než do konce letošního roku.
Fond rozdělil scénu
Státní seed fond si během celé své historie získal na startupové scéně řadu příznivců, ale i silných odpůrců. Skupinu skeptiků nejviditelněji reprezentoval Ondřej Bartoš z Credo Ventures nebo Michael Rostock Popplar.
Argumenty byly jasné – stát se nemá plést soukromým investorům do řemesla a kazit trh a místo toho by se měl spíš snažit zajistit kvalitní a stabilní podmínky pro podnikání. Popularitě fondu nepomohla ani jeho nevyvedená prezentace na prvním Startup Summitu v roce 2012.
Obecně sdílené obavy shrnul do své odpovědi Adam Blecha z poradenské agentury Corsum Group. „Je pravda, že v jiných státech podobná státní podpora občas funguje, ale v českém kontextu mám trochu problém uvěřit, že se bude jednat o investice do projektů, které si to zaslouží, a ne o investice do projektů, které někdo doporučí a kde někdo bude mít kamaráda,“ tvrdil v počátcích fondu.
Silný názor mají i zástupci některých startupů. „Nejsem zastáncem státního fondu. Nemyslím si, že by stát byl dobrý ve vyhodnocování efektivity investic. Měl by spíš vytvářet dobré podmínky,“ vysvětluje Ondřej Krátký z projektu Liftago.
Není to černobílé
Podobné fondy jako měl být, respektive bude, ten český, už několik let fungují třeba v Polsku, Maďarsku a ostatních zemích regionu. Maďaři třeba v letech 2010–12 zainvestovali 53 milionů eur do jednašedesáti projektů. Bulhaři podpořili prostřednictvím fondů rizikového kapitálu osmdesát startupů během jednoho roku.
V mediálních a twitterových přestřelkách se tak najdou i pozitivní názory. „Větší investoři proti státnímu fondu nevystupují, pro ně je podpora počátečního investování dobrá — sami o tyto investice zájem nemají, ale vstoupili by třeba ve druhém kole do už rozjetých, připravených podniků,“ komentovala situaci rozhovoru pro Lupa.cz bývalá tajemnice České venture-kapitálové asociace Petra Kursová.
Úplně fond neodsuzuje třeba ani i investor a startupista Adam Kurzok. Podle něj je sice mezi tuzemskými investory hodně peněz, ale málokdo z nich je opravdu rizikově investuje. A tomu by právě státní peníze mohly pomoci.
“Finanční injekce do inovativních firem změní trh práce, stamiliony pomůžou startupům urvat penězmi schopné a zkušené lidi z větších korporací (protože ti mají hypotéky),” tvrdí investor a dodává, že by byla škoda, kdyby si česká scéna nechávala podobné příležitosti unikat.
ČLÁNKY DO MAILU