Hlavní navigace

Státní fond rizikového kapitálu. Rozhýbe ministerstvo startupovou scénu?

23. 1. 2012
Doba čtení: 10 minut

Sdílet

Na ministerstvu průmyslu a v agentuře CzechInvest se rodí Seed fond. Začínající firmy má podpořit 660 miliony korun, podmínkou je účast soukromého kapitálu. Dalších 206 milionů chce vláda vložit do „ekosystému“ poradců, kteří budou startupům předávat své zkušenosti. Privátním investorům se plány ministerstva průmyslu vůbec nelíbí, varují před šíbry a tuneláři. Ačkoli se sám nabízí, není to jediný možný pohled.

Chcete se živit tím, že budete radit zakladatelům internetových startupů, jak řídit firmu, vydělávat peníze a oslovovat investory? Už dnes si můžete, pokud splňujete poměrně přísné vstupní podmínky, vyplnit přihlášku a prvního května požádat agenturu CzechInvest, aby vám za tuto činnost královsky zaplatila. V první fázi má pro podobné účely připraveno 60 milionů korun.

Evropská unie by ráda napodobila úspěch technologických firem ze Silicon Valley. Za pokusy vytvořit podobně výkonné líhně sestávající ze špičkových univerzit, výzkumných programů a snadno dostupného soukromého kapitálu, neváhá utrácet miliardy. Něco z nich má nyní na zdejším trhu spravedlivě rozdělit česká vláda.

Názory na to, jestli vlády mají přímými investicemi podporovat podnikání v progresivních oborech, se různí. Ani ti, kdo takové aktivity schvalují, se neshodnou na tom, jak vybírat projekty, které si veřejné peníze zaslouží. Nabízí se celý vějíř možností, od výběrové komise sestavené z ministerských úředníků přes různé záruky, jejichž základem je předpoklad, že soukromník nevloží své peníze do pochybného či podvodného projektu tak snadno jako vláda, až po laissez-faire přístup, kdy stát do hi-tech podniků majetkově nevstupuje, ale vytváří jim vhodní podmínky, umetá cestičku a dotuje třeba činnost mentorů, kteří začínajícím byznysmanům předávají zkušenosti.

Česká vláda zvolila na konci prosinci střední cestu. Jenže namíchat mix, který by z Brna, Prahy, Ostravy či Plzně udělal ne snad přímo Palo Alto, ale aspoň na mapě Evropy viditelné centrum, kde se technologické inovace přetavují v podnikatelské úspěchy, je mimořádně složitý úkol. Trochu připomíná snahu postavit dům od střechy. 

Odklepnuto: 866 milionů na inovace

V prosinci kabinet Petra Nečase rozhodl, že podpoří vznik a rozvoj nových, nejen technologických firem založením vlastního fondu rizikového kapitálu. Do vínku má dostat 660 milionů korun z blíže nespecifikovaných „zdrojů Evropské unie“. Za dalších 206 milionů má pak kolem něj vyrůst CzechEkoSystem, tedy síť byznysmenů, kteří pomohou vytypovat životaschopné nápady a zároveň jejich autorům poradí na cestě od prvotní myšlenky po skutečný podnikatelský plán. Projekt má na starosti agentura CzechInvest.

„Rizikový kapitál pro ty nejmenší firmy u nás dnes prakticky neexistuje, což nás staví v konkurenci jiných zemí světa do velmi nevýhodné pozice. Chceme to změnit," komentoval spuštění fondu Martin Kuba dva týdny poté, co se stal ministrem průmyslu a obchodu. Co dalšího jsme se z tiskové zprávy ministerstva o rozhodnutí zřídit fond dozvěděli?

  • do každého projektu by měl fond investovat nejméně pět milionů korun
  • pojistka proti zneužití veřejných peněz: podmínkou státní investice je, že na stejném projektu se vždy nejméně 30 procenty bude podílet soukromý investor
  • rozhodnutí o investici bude schvalovat investiční výbor z řad byznysmenů, které vybere správce fondu
  • stát do projektů vloží své peníze na omezenou dobu, obvykle na pět let; po jejich uplynutí svůj podíl prodá, a pokud příliš neprodělá, peníze investuje znovu
  • fond počítá s tím, že více než polovina investic skončí neúspěchem, ty úspěšné jej ale fondu bohatě vynahradí
  • fond se neomezí na jeden obor, kritériem pro investici je „vysoce inovační nápad“
  • kolem fondu vznikne CzechEkoSystem – síť zkušených mentorů, nejlépe zakladatelů a majitelů vlastních úspěšných podniků, kteří pomohou začínajícím kolegům připravit byznysplán, jímž zaujmou externí investory a přesvědčí je, aby do vznikající firmy vložily své peníze
  • nastavení systému má být podobné jako ve Švýcarsku nebo v Británii

„Cílem rozhodně není, aby si stát hrál na soukromého investora. Naopak právě soukromé investory chceme motivovat k tomu, aby začali hledat příležitosti ke zhodnocení svých prostředků v začínajících firmách. Takovým způsobem totiž vznikly společnosti jako je třeba Apple nebo Google. Být to ovšem v České republice, nápady zakladatelů těchto firem by dodnes byly jen na papíře, protože tu dnes — zatím — není nikdo, kdo by jim věnoval prostředky do začátku,“ vysvětlil Petr Očko, ředitel sekce fondů EU, výzkumu a vývoje Ministerstva průmyslu a obchodu. A znovu zopakoval: „Dostupnost rizikového kapitálu pro začínající podnikatele je dnes v ČR prakticky nulová.” 

Hřebík do rakve českého průmyslu?

Oslovili jsme několik investorů, kteří se zaměřují na technologické startupy a jejichž činnost je podle ministerstva nedostatečná, s otázkou jak se jim plán na založení státního venture fondu zamlouvá. Investor a poradce Michael Rostock – PoplarVenture Investors Corporate Finance zhodnotil plán ministerstva průmyslu zostra, jak je jeho zvykem:

Asi někoho naštvu, ale tento vládní krok nikomu nepomůže. A. Někdo opět rozhazuje peníze daňových poplatníků. B. Firmám nescházejí peníze, ale kvalitní management, který je schopen „zmezinárodnit“ firmu z hlediska prodeje a expanze. C. Když dáte někomu hodně peněz, tak je nezainvestuje ale rozhází. Upřímně lituji firmy, co si takové peníze vezmou. Po EU dotacích a vládních podporách je to další hřebík politiků do rakve českého průmyslu.

Jiří Beneš, společník 3TS Capital, odpověděl diplomaticky:

Na trhu nepochybně existuje prostor pro podporu financování raných inovativních firem, zejména v oblasti start-up a early stage investicí. Otázkou je, zda bude plánovaný statní fond nastaven tak, aby zprostředkovával transparentní a účinnou podporu segmentu inovativních firem. Z mého pohledu vidím jako zásadní nastavení standardních rozhodovacích procesů v rámci fondu a zapojení kvalifikovaných osob se zkušenostmi z tohoto velmi specifického oboru do rozhodování o konkrétních investicích fondu.

Adam Blecha z poradenské společnosti Corsum Group státní fond rizikového kapitálu „nepovažuje za relevantní projekt pro reálnou ekonomiku“:

Je pravda, že v jiných státech podobná státní podpora občas funguje, ale v českém kontextu mám trochu problém uvěřit, že se bude jednat o investice do projektů, které si to zaslouží, a ne o investice do projektů, které někdo doporučí a kde někdo bude mít kamaráda.

Vyhnout se tomu ve 100 procentech případů nedá. Možná ale, kdyby stát dával jen 1/3, a ne 70 procent, jak je plánováno, tak by tam holt musely jít především peníze soukromých investorů (snad, vše se dá obejít).

Velkou nejasností je, jak projekty vybírat. Stačí, když oznámí, že mají peníze, a projekty se jim jen pohrnou. Ale spousta jich bude nepřehledných, šílených a často i nesrozumitelných… A jestli v tom má pomáhat CzechEkoSystem (zdarma), tak komu? Proč jednomu a ne druhému?

Obecně stát v ekonomice nemám rád. Ale ono je to asi celkem jedno, 600 milionů je docela málo peněz na to, aby něco změnily. Třeba to pár projektům fakt pomůže. I když jako daňový poplatník se trochu bojím, že se vyhazují i moje peníze, byť evropské…

A internetový podnikatel Jan Barta, který v minulém roce investoval do několika začínajících českých internetových firem jako je Resumesimo nebo Proactify (a který je také sponzorem sekce Startupy na Lupě), na svém blogu napsal:

Trošku se mi oddechlo, když jsem si přečetl, že fond bude moci investovat pouze v případě, že 30 % investice do startupu vloží privátní investor. Obával jsem se totiž, že investice budou v plné kompetenci státních úředníků. Teď by to ještě chtělo ošetřit to, aby se nevyrojilo mraky neprůhledných fondů jenom z toho důvodu, aby si sáhly na státní peníze. Jedno řešení by bylo nějak ještě zúžit ty privátní fondy – něco ve smyslu, že by to musely být třeba členy EVCA (European Venture Capital Association) nebo CVCA (neschopný Czech Venture Capital Association), případně třeba, že by ty fondy musely mít za sebou prokazatelně tři exity. Jenom brainstormuju, jak zamezit tomu, aby se z Janoušků a Hrdličků najednou stali venture kapitalisti.

Jak to chodí ve Švýcarsku

Už z podstaty investora vyplývá, že je to člověk, kterýsi o svých penězích rád rozhoduje sám. Nepřekvapí proto, že se citovaní pánové na jakoukoli státní intervenci do volných tržních vztahů dívají podezíravě. Státní fond rizikového kapitálu pro ně navíc může představovat nepříjemnou konkurenci. „Chtějí nám z***vit trh,“ citují lidé, kteří se v oboru pohybují, výrok jednoho známého investora zaměřeného na internetové startupy.

Společná všem osloveným investorům je také obava, že peníze z fondu se budou rozdělovat neefektivně. Že kontrolní mechanismus – alespoň 30 procent od soukromého investora, který peníze ohlídá – nemusí stačit. Ani přísnější pravidla však nemusí být řešením.

„Přílišná administrativní zátěž může kvalitní startupy od účasti v programu odradit,“ říká Martina Jakl, ředitelka Institutu pro technologický a inovační management Vysoké školy ekonomické, který s agenturou CzechInvest spolupracuje. „Ten­to český program, už jenom proto, že je financován z evropských fondů, musí dodržovat poměrně přísná pravidla a podrobovat se kontrolním mechanismům. Už to se některým investorům nemusí líbit.“ 

„Jakýkoli systém, který se pokusíte nastavit tak, aby se z něj nebylo možné vyvést ani halíř, začne být tak administrativně náročný, že do něj málokdo půjde. To je moje osobní zkušenost. Půjdou do něj jen ti, kdo už umí ve fondech chodit, ne začínající podnikatelé, kterým je pomoc určena. Potvrzuje to průzkum, který jsme nedávno mezi začínajícími podnikateli provedli,“ vysvětluje Švýcarka českého původu, která má zkušenosti s podporou technologického podnikání přímo ze země, kterou se autoři českého státního venture fondu zaštiťují jako hlavní inspirací.

„Nevím, kde se tu vzal mýtus o švýcarském státním fondu rizikového kapitálu. Nic takového neexistuje. Švýcarská vláda v této oblasti upřednostňuje přístup hands off pro equity investice,“ říká zakladatelka poradenského centra SwissCzech Technology Transfer. „Kde je ale švýcarská vláda velice aktivní, je právě podpora ekosystému kolem technologických firem pomocí nástrojů jako jsou inovační vouchery nebo coaching a mentoring pro startupy.“

Pokus o vybudování CzechEkoSystem, tedy podpora coachingu, mentoringu, propojování začínajících a zkušených byznysmenů je podle Martiny Jakl důležitější a záslužnější, než samotný fond, na který je ovšem vyčleněno třikrát víc peněz. Mentoři ovšem nepracují zadarmo. Chtějí buď podíly ve firmách, kterým radí, nebo adekvátní finanční odměnu za čas, který startupům věnují. Právě platy rádcům, které mají také zamezit konfliktu zájmů, tvoří podle Martiny Jakl největší část rozpočtu švýcarské vlády na podporu technologického podnikání.

Technologické startupy státní podporu potřebují, zvlášť ty opravdu malé, které hledají investici v řádu stovek tisíc nebo jednotek milionů korun. Velkým investičním fondům se většinou nevyplatí s takovými projekty vůbec jednat. Provést due dilligence takové firmičky může být dražší než samotná investice. A síť soukromých angel investorů ochotných riskovat investici do podobných začínajících projektů je u nás stále řídká. „Máme tu mezeru mezi úplně malými a středně velkými startupy. Mezi dobrými nápady v hodně rané fázi a již fungujícími malými firmami,“ všímá si Martina Jakl. „Chybí také podpora technologických startupů mimo IT. Investoři, kteří vzešli z počítačových firem neinvestují do bio- či nanotechnologií, protože jim nerozumí. Přitom právě tady je dnes nejvíc příležitostí. Právě v tomto prostoru je státní podpora potřeba nejvíc. Uvidíme, jak na to bude reagovat trh v českých reáliích, ale mně připadá systém navržený ministerstvem průmyslu a obchodu jako zdařilý kompromis. Jen jsem už netrpělivá. V Česku s tím začínáme už moc dlouho a výsledky pořád nejsou vidět.”

Náběhové křivky

V jaké fázi se tedy projekt státního fondu rizikového kapitálu nyní nachází? V tiskové zprávě z 5. prosince slibuje, že CzechEkosystem začne fungovat „ještě do konce letošního roku“ a Seed fond by měl svou první investici „výhledově uskutečnit už v roce 2012. Ve čtvrtek 19. ledna jsme se na Ministerstvu průmyslu a obchodu zeptali, jak to tedy vypadá. Podařilo se již fond založit? Má na účtu nějaké peníze? Kde lze o něm najít bližší informace? Kdo je jeho hlavním manažerem? Kolik lidí zaměstnává? Co v těchto dnech dělají? Kde sídlí? Na koho se mohou zájemci o investici obracet a jakou formou? Obdržel už fond nějaké přihlášky či žádosti o investice?

Mluvčí ministerstva Pavel Vlček odpověděl na všechny otázky stručně: “Otázky jsou předčasné. Tohle není založení stánku s občerstvením, ale “projekt za miliardu". Včas budeme informovat. (…) Je to složitější, má to jednoduše náběhové křivky.”

BRAND24

Projekt Seed fondu tedy zatím spí, do pohybu po náběhových křivkách se v lednu dal doprovodný CzechEkoSystem. CzechInvest zveřejnil výzvu pro předkládání projektů na „zlepšení kvality a dostupnosti specifických poradenských služeb zaměřených na přípravu projektů inovačních malých a středních podniků jako potenciálních příjemců rizikového kapitálu pro zvýšení jejich konkurenceschop­nosti”. Příjem žádostí bude zahájen 1. května, skončí 29. června a agentura poskytovatelům poradenských služeb pro startupy rozdělí 60 milionů korun. Podrobné podmínky pro přidělování dotací najdete na stránkách projektu CzechEkoSystem.

Rozdělí si šedesát evropských milionů skuteční odborníci a praxí ošlehaní byznysmeni, kteří přispějí k rozkvětu české startupové scény, nebo obávaní šíbři? Projekt budeme na Lupě dál sledovat.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Novinář. Zajímá se o digitální technologie a pozoruje, co s námi dělají. | LinkedIn | Twitter

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).