10. říjen 2010 ještě není definitivní
Ačkoli Hospodářské noviny ve středu informovaly, že Rada ČTÚ určila jako definitivní termín vypnutí analogového televizního vysílání v České republice 10. říjen 2010, ve skutečnosti jde jen o další pracovní návrh, proti kterému stojí protinávrh ADT. Šestice digitálních televizí požaduje, aby se s vypínáním hlavních analogových vysílačů začalo v září 2007 (v Praze, Brně a Ostravě) a skončilo 31. prosince 2008. Dalších devět měsíců by pak mohli provozovatelé digitálních sítí dolaďovat problematické oblasti. De facto by tak k „analogové tmě“ došlo 9. září 2009, což je také termín prosazovaný předsedou Rady ČTÚ Pavlem Dvořákem. Současné televize, zejména pak Nova a ČT tvrdí, že tento termín je z technologických důvodů nerealizovatelný.
Rok 2010 je tak jakýmsi konsensem, který by ale pro nové digitální programy znamenal další rok vysílání „do zdi“ navíc. Ani omylem nepřipouštíme jiné datum, než je 9. září 2009, a uděláme pro to vše, co můžeme,
prohlásil na včerejší tiskové konferenci ADT její předseda a generální ředitel hudební televize Óčko Jiří Balvín. Zástupcům nových digitálních programů se nelíbí, že diskusi nad připravovaným Technickým plánem přechodu z analogového na digitální zemské vysílání vedl ČTÚ především s nynějšími televizemi a že v něm měly hlavní slovo komerční stanice, především Nova. Do jara jsme měli plno starostí okolo nového vysílacího zákona a také jsme čekali na udělení digitálních licencí. Proto jsme se také nemohli účastnit zasedání technické komise při ČTÚ a dostali jsme se na ni poprvé toto úterý,
vysvětlil Balvín.
Nova hrozila žalobami
Za asociaci se jednání zúčastnil kromě Balvína také ředitel zpravodajské stanice Z 1 Martin Mrnka a majitel Febio TV Fero Fenič. Byli jsme šokováni postojem Novy i velmi laxním přístupem České televize, protože veškerá předchozí jednání, která jsme vedli buď separátně nebo jako ADT s různými subjekty, ČTÚ, Radou pro rozhlasové a televizní vysílání, Národní koordinační skupinou pro zavádění zemského digitálního vysílání a provozovateli multiplexů vedla k jednoznačné shodě, že tzv. analogová tma nastane bez problémů k 9. září 2009,
uvedl Balvín. Na stole se ale objevil nový návrh, kde se tento termín posunul na 11. listopadu 2011. V úterý pak Nova vehementně prosazovala nové datum, rok 2012. To vychází z usnesení Evropské komise, která rok 2012 určila jako nejpozdější termín vypnutí analogu na území Evropské unie,
dodal Balvín.
Nova dokonce na úterním jednání v sídle ČTÚ pohrozila žalobou, pokud jí stát donutí předčasně opustit analogové kmitočty. Provozovatelé nových digitálních programů jsou přesvědčeni, že jedná v zájmu zachování příjmů z prodeje reklamních časů a oddálení startu nové konkurence. Podle Fera Feniče jí v tom pomáhá i ČT: Mám osobní podezření, že mezi ČT a Novou vznikla dohoda. Vzájemně se podporují. ČT vysílá dva digitální kanály, kterým vůbec nejde o nějakou kvalitu. Na tu rezignovaly. Vůbec se nesnaží o to, aby měly vyšší sledovanost a pokrytí. Ze sportovního kanálu udělali jakési odkladiště. On sehrál určitou roli během olympiády, ale od té doby nic. ČT 24 je to samé, reprízují se tam pořady z jiných kanálů. Vůbec nebudují plnohodnotný kanál. Podle mě vůbec neplní veřejnoprávní službu. Je to velmi závažné.
Česká televize odmítá nařčení
Šéf digitálního týmu ČT Pavel Hanuš ale taková nařčení odmítá. Podle jeho slov jsou veškeré deklarace připravenosti vysílat pouhým mýtem a ostrý start digitalizace záleží na finanční připravenosti nových i současných televizí a především na dohodách s provozovateli multiplexů. Což nepřímo potvrzuje i Jiří Balvín, který na otázku serveru DigiZone.cz, kdy hodlá Óčko zahájit vysílání v multiplexu C, pro který získalo licenci, odpověděl, že po doladění smlouvy s jeho provozovatelem, společností Telefónica O2 Česká republika (bývalý Český Telecom). Chceme, abychom na tom území, kde se začne vysílat, tedy v Praze a Brně, vysílali už napořád bez ohledu na dohadování cen za pokrytí dalšího území,
vysvětlil Balvín. Čímž naznačil možné problémy při dohadování cen za pokrytí dalších oblastí, tedy další předpokládané zdržení kvůli obchodním jednáním.
Právě peníze a průtahy v obchodních jednáních jsou podle Hanuše hlavním důvodem, proč nelze vypnout poslední velký analogový vysílač k 9. září 2009. Tedy vedle dalších nespecifikovaných technologických obtíží. Všichni se ale shodnou na tom, že ČT digitalizaci brzdí.Zřejmě hlavně tím, že nese zhruba tři až čtyři pětiny nákladů na terestrické digitální vysílání, že akcelerovala jednání a dosáhla spuštění pravidelného vysílání multiplexu A.Díky němu byl otevřen digitální trh v Praze, Brně a Ostravě. Minimálně v Praze a Brně tak již mohou vysílat všichni. Nevysílají,
konstatuje Hanuš. Zástupci digitálních televizí ale namítají, že pro ně není důležité spustit někde digitální vysílání, ale především vypnout analogové kmitočty a donutit tak diváky ke koupi digitálního přijímače.
Rovné podmínky = vypnutý analog
Právě vypnutí analogového vysílání povede k masovému nárůstu potenciálních diváků nových televizních programů. Asociaci se proto nelíbí, že poslední pracovní verze Technického plánu přechodu počítá s vypnutím prvního velkého analogového vysílače, Černé Hory ve východních Čechách, až v dubnu 2008. Pokud by k tomu skutečně došlo, pak nemá smysl, aby Národní koordinační skupina pro zavádění zemského digitálního vysílání v roce 2007 utrácela miliony korun na informační kampaň o digitálním vysílání,
říká Jiří Balvín. Zároveň upozorňuje, že současný návrh odsunul vypínání analogových vysílačů ve třech největších městech – Praze, Brně a Ostravě – až na úplný závěr a naopak navrhuje začít na Trutnovsku. Takový plán by podle šéfa TV Barrandov Petra Chajdy vedl k dalším finančním ztrátám nových televizí.
Problémy by měly zejména plnoformátové stanice TV Barrandov a Febio TV, které v prvním roce proinvestují zhruba jednu miliardu korun a kvůli oddálení termínu vypínání analogových kmitočtů by přišly o diváky i zisky z prodeje reklamních časů. TV Barrandov je připravena zahájit vysílání v prvních měsících roku 2007. Jsme na to připraveni technicky, kapacitně, lidsky, programově. V tomto směru není důvod, proč bychom neměli našim divákům umožnit veškeré prožitky a zážitky a nové vjemy,
namítá Chajda. Oproti tomu Febio TV už podle Fera Feniče nepočítá s tím, že by zahájila vysílání 21. března 2007, jak původně slibovala. Toto datum už spadlo pod stůl. Pokud nám stát nezajistí, abychom ode dne zahájení vysílání mohli oslovit sedmdesát procent populace, vysílání nezahájíme,
prohlásil Fenič.
Přijdou o licenci?
Podobně se vyjadřuje i Jaroslav Korytář za Regionální televizní agenturu. Asociace digitálních televizí proto navrhuje, aby vypínání hlavních analogových vysílačů začalo už 1. září 2007, a to v Praze, Brně a Ostravě. Tedy ve městech s největším počtem diváků a nejlukrativnějším trhem. Lidé by tak mohli bezplatně přijímat čtyři kanály České televize, dva kanály Novy, dva kanály Primy a šest nových kanálů, které přijdou na trh. V těchto oblastech by tedy diváci mohli na základě jednorázové investice do nákupu set-top-boxu přijímat 14 televizních programů,
říká Jiří Balvín. Alternativní návrh ADT počítá s vypnutím posledního analogového vysílače ve Zlíně ke konci roku 2008. Tento náš návrh předáme příští týden ČTÚ, který má právo veta říct, jaká varianta zvítězí,
uvedl Balvín.
Digitální televize se dokonce obávají, že mohou kvůli průtahům s vypínáním analogu přijít o licence. Podle Fera Feniče jsou na tom lépe společnosti, které v licenčním řízení neuspěly a počkají si na další kolo: Už teď se nám smějí. Až dostanou licenci, bude už Česká republika signálem pokrytá a oni nebudou muset absolvovat to martýrium jako my. Pokud by totiž došlo k tomu, že by se poslední analogový vysílač vypnul v roce 2011 nebo 2012, myslím si, že málokdo z nás šesti přežije. Ty čtyři roky nebo pět let vysílání do prázdna by znamenaly jasný konec.
Totéž říká i Petr Chajda, podle něhož zahraniční zkušenosti potvrzují, že většina diváků si kupuje digitální set-top-boxy týden před vypnutím analogového vysílání. Předtím se dívají pouze na analogově vysílané televizní stanice.
Domažlice vypnou v červnu 2007
Ještě před realizací Technického plánu přechodu přejdou na digitální vysílání a vypnou analogové vysílače dvě oblasti ohrožované digitálním rozhlasem z Německa. Kromě Domažlic, jež vypnou analogové vysílání v červnu 2007, půjde také o Bukovou horu v severních Čechách. Jsou to oblasti, které půjdou mimo Technický plán přechodu a na kterých se dá vyzkoušet, jak bude fungovat informační kampaň, jejíž realizaci má na starost Národní koordinační skupina,
říká Jiří Balvín. Asociace digitálních televizí nyní připravuje jednání s ČT, na kterém chce veřejnoprávní televizi vyzvat, aby plnila svoji úlohu lídra digitalizace. Zvýšení koncesionářského poplatku bylo motivované právě blížící se digitalizací televizního vysílání. V momentě, kdy do toho šlápne ČT a vydá ten pokyn, že přecházíme na digitální vysílání k 9. září 2009, tak se tomu všechny ostatní televize přizpůsobí,
věří Balvín.
Sama ČT ale termínu 9. září 2009 nevěří. Podle Pavla Hanuše není realizovatelný a datum 10. října 2010 by se dalo stihnout pouze za předpokladu, že všichni potáhnou za jeden provaz. Zástupci digitálních televizí ale tvrdí, že úplnému přechodu na digitální vysílání nic nebrání a trvají na původním datu. Nic jiného nepřipouštíme, není to možné. Když je realita taková, že to je technicky možné, tak vysílat budeme. V nejbližší době se dohodneme s provozovateli mutliplexů a podle toho, jak budou rozšiřovat svoje pokrytí, budeme ho rozšiřovat s nimi,
říká Jiří Balvín. Definitivní podobu Technického plánu přechodu z analogového na digitální zemské televizní vysílání schválí příští týden Rada ČTÚ. Na čí stranu se přikloní, záleží především na jejím předsedovi Pavlu Dvořákovi.
ČLÁNKY DO MAILU