Vyvěšením konečných výsledků tento týden ve středu skončí první kolo přijímacích zkoušek na střední školy, letos poprvé s výraznými prvky digitalizace. Přihlášky bylo totiž možné podávat jak v papírové podobě, tak elektronicky v Digitálním přihlašovacím systému (DiPSy). Jako třetí měli rodiče k dispozici variantu vše v DiPSy vyplnit, ale na školy doručit potvrzení ze systému na papíře.
Ta ale nejspíš při příštím ročníku středoškolských přijímaček z nabídky zmizí. „Hybridní přihláška měla všem pomoci, ale nakonec se ukázalo, že spíše všem komplikuje život. Také ji využilo jen velmi málo lidí, takže ji asi obětujeme,“ říká ředitel Cermatu, který má přijímací zkoušky technicky na starosti, Miroslav Krejčí.
Komplikace na začátku i na konci
Celý projekt vznikl ve velmi krátkém čase a také ho provázely problémy nejen na startu, ale i v jeho samotném závěru. Když Cermat ve čtvrtek rozdělil všech zhruba 157 tisíc uchazečů podle jejich výsledků a priority v přihláškách na jednotlivé školy, ukázalo se, že asi 30 škol do systému nahrálo výsledky s chybou. „Z toho šest ředitelů udělalo fatální chybu, kde nemělo smysl uvažovat o tom, že by se to vyřešilo jiným způsobem,“ říká Krejčí. Tito ředitelé více než tisícovce uchazečů, kteří splnili kritéria přijímacího řízení, do systému uvedli pravý opak.
Ředitel Cermatu nechtěl být konkrétní, kvůli kterým školám se rozřazování muselo opakovat. Nebylo prý mezi nimi ale ani jediné gymnázium. „Mluvil jsem se čtyřmi řediteli z těch šesti, u kterých ta chyba byla fatální. Jeden to svádí na chybu softwaru, ve školském systému. A určitě nechci být ten, kdo říká, že si vymýšlí,“ doplnil Krejčí s tím, že další ředitelé přiznali, že nepochopili, co se po nich chce.
Chyby dalších škol ze zmíněné třicítky už nebyly tak zásadní, že by se kvůli nim muselo rozdělování opakovat. „Jedna škola například srovnala uchazeče do pořadí podle abecedy, a ne podle bodů. Nicméně měla méně přihlášek, než otevírala volných míst, takže reálně tam na pořadí nezáleželo,“ přibližuje charakter méně podstatných chyb Krejčí.
Podle něj by se těmto problémům dalo do budoucna předejít tím, že by pořadí počítal sám systém podle nastavených kritérií a přidělených bodů. „Pořád ale ředitelé musejí do toho systému správně zadat alespoň ty body,“ upozorňuje.
Body za prospěch a olympiády hýbou s pořadím až o desítky míst
U škol, které nepořádají školní kolo přijímacích zkoušek, jsou to různé bonifikace za prospěch nebo mimoškolní aktivity. A tato hodnocení mohou s pořadím zamíchat. „Když se podíváme na výsledky pražských gymnázií, v první patnáctce máme tři žáky, co mají 100 bodů z testů. A přitom jeden s tímto maximálním počtem bodů je až patnáctý. Před ním je třináct dětí, co mají třeba 92 nebo 95 bodů z testů. Ale další body získali ze školní části,“ vysvětluje záludnost těchto bonifikací ředitel Cermatu.
Systém již nyní podle něj na vstupu odhalí chybná data, kdy by ředitel některého uchazeče zadal dvakrát, nebo naopak jiný mu chyběl. Věštit, kolik bodů dostal žák ve školním hodnocení, ale nedokáže.
Objevily se také školy, které zveřejnily předběžné výsledky už minulý týden. Je mezi nimi i pražské Gymnázium na Vítězné pláni. To už v úvodu uvolněného seznamu přiznává, že „změna není vyloučena, ale nepředpokládá se“. Tím, že se ale rozřazení muselo opakovat, mohou být někteří žáci, kteří už se radovali z přijetí, zklamání.
„Několik ředitelů v rozporu s metodikou dalo výsledky k dispozici dřív, aby měli od rodičů pokoj. A někteří uchazeči tak mohou být v dobré víře, že byli přijatí, i když tomu tak nakonec není,“ říká Krejčí s tím, že pokud by se takový uchazeč začal svého práva na přijetí domáhat, pravděpodobně by mohl uspět.
Rozřazení je hotové za necelé tři sekundy
Vývoj systému DiPSy měla od začátku na starosti skupina čtyř vývojářů ze Slovenska. Systém je postavený na Kubernetes a běží na interním hardwaru Cermatu. Frontend je nakódovaný v Angularu, backend v Node.js a o databázi se stará PostgreSQL na dvou serverech v clusteru s failoverem. Největší oříšek pro programátory představovaly základní registry, v době, kdy se systém spouštěl. Podle Krejčího se později žádné výraznější problémy už neobjevily.
Za nejzajímavější část šéf Cermatu považuje rozřazovací algoritmus, což je úloha s množinami v několika krocích. Rozhodnutí, jakým způsobem se budou žáci rozřazovat, padlo už loni v červnu. Na podzim Tomáš Protivínský z CERGE-EI zveřejnil studii o algoritmu odloženého přijetí jako té nejspravedlivější variantě, která je k mání.
„Seděli jsme nad tím a ukázalo se, že ten algoritmus, co jsem měl připravený, skončí s tím jeho na stejných výsledcích. Akorát jeho algoritmus odloženého přijetí se programuje mnohem jednodušeji, než co jsem měl připravené já. Takže do DiPSy se nakonec naprogramovala tato jednodušší verze,“ vysvětluje Krejčí.
Podle něj lze systém velmi jednoduše parametricky upravit tak, aby zvládl ne tři přihlášky, ale klidně pět nebo deset vybraných škol v jednom kole. Vlastní rozdělování žáků počítač zvládne provést za 2,6 sekundy.
Větší výběr ale podle Cermatu k výrazně vyšší úspěšnosti studentů nepovede, jednoduše proto, že počet volných míst na školách je omezený, a pokud rodiče nebudou ochotni své děti posílat na střední školu do jiného kraje, ani 10 přihlášek těm méně úspěšným žákům k přijetí nepomůže.
„Na třetí prioritu bylo letos přijato jenom asi 6 nebo 7 procent dětí. Pokud bychom zpřístupnili čtvrtou nebo pátou volbu, budeme se bavit o desetinách procenta, a přitom by to drasticky zvýšilo administrativní zátěž škol,“ uzavírá Krejčí s tím, že tato varianta tak nejspíš nebude na stole, i když jiné dílčí změny v DiPSy pro příští rok nevylučuje.
Chci odebírat newsletter
