Přesně před dvěma lety byl hostem NetClubu Tomáš Matějček ze společnosti Miton. Ta teď patří mezi společníky firmy, která provozuje Slevomat.
Ano. Miton se ozval asi tři dny po založení Slevomatu a chtěl nějaký podíl. Tak jsme jim ho dali.
Jak velký vlastní Miton ve Slevomatu podíl?
49 procent.
Zbytek máte vy?
51 procent máme dohromady se společníkem Martinem Kormanem. Já mám 27 procent, Martin 24 procent.
Z příspěvků, které jste zveřejnil v posledních měsících na vašem blogu a Twitteru, to vypadá, že jste nějaký podrážděný. Co se vám stalo?
Žil jsem pět let ve Velké Británii, což je země velmi ironická a sarkastická. Zvykl jsem si na to a spoustu věcí, které říkám, nemyslím tak, jak jsou později brány či interpretovány. Jde opravdu jen o sarkasmus, i když přiznávám, že občas velmi silný. Přijde mi, že to lidé berou někdy až příliš osobně.
Jak vás vlastně napadlo založit Slevomat?
V lednu loňského roku jsem se vypravil na Barcamp ve Vsetíně. Tam jsem potkal zajímavé lidi, kteří měli chuť něco udělat. Už v té době se mluvilo o miliardové hodnotě amerického slevového serveru Groupon. Zaujalo mě to z toho důvodu, že v Česku nikdo nic podobného nedělal. Jediné, co jsem tehdy našel, byla facebooková skupina Vykupto.cz, která měla okolo 2 tisíc členů. Těsně po Barcampu jsem sestavil tým lidí a koupil doménu.
Chtěli jsme to spustit velmi rychle, už jenom proto, že jsme viděli, že tým okolo Vykupto.cz už také něco připravuje. Dali jsme si na to dva týdny. Programátor ale v té době studoval medicínu a měl málo času, já jsem byl většinu času ve Velké Británii a spoluzakladatelka serveru Romana Sudová byla tenkrát ještě zaměstnaná, takže měla čas pouze večer. Dnes je Slevomat v médiích prezentován jako ten, který byl v Česku první, ale fakt je ten, že Vykupto.cz bylo spuštěno také 12. dubna jen asi o tři hodiny později.
V té době jste už měli založenou společnost s ručením omezeným, která dnes Slevomat provozuje?
Ze začátku jsem to provozoval jako fyzická osoba na živnostenský list, protože jsem s českým právním systémem neměl žádné zkušenosti.
Proč zrovna název Slevomat?
Z anglického slova „laundromat“ (prádelna). V Sheffieldu, kde jsem několik let bydlel, byla jedna taková prádelna. Ten název mě napadl právě v okamžiku, když jsem kolem ní procházel. Přišlo mi to jako dobré spojení: „automat na slevy“. Hodně lidí mě ale zrazovalo, že to prý zní komunisticky, a to mně na tom přišlo nejvtipnější.
Vzpomenete si, jaká byla první sleva, kterou jste nabídli?
Nabídli jsme slevu v Mama coffee. Byl jsem trochu zdegenerovaný z Británie a říkal jsem si, že Fair Trade a organická káva, to musí prostě frčet. Minimální počet jsme ambiciózně nastavili na 100. Ještě dnes mi ale 70 voucherů zbývá.
Takže první den slevu využilo jen 30 lidí?
Ano. V té době jsme měli v databázi registrovaných uživatelů ale jen 500 lidí. První měsíc jsme měli obrat čtvrt milionu korun, každý měsíc další měsíc se zásadním způsobem zvyšoval. Penetrace ale byla relativně nízká a vše jsme financovali z cash flow.
Takže jste nebyl nucen do Slevomatu investovat žádné svoje peníze?
Byl jsem připravený něco dát, ale tím, že do Slevomatu vstoupil Miton, který nám na začátku slíbil určitou návštěvnost, to nebylo zapotřebí. Sice to dopadlo úplně jinak, ale nakonec jsme z toho vyšli dobře.
Co myslíte tím, že to „dopadlo úplně jinak“? Byla návštěvnost z Mitonu slabá?
Nebyla slabá. Dnes je obecně móda zakládat slevové servery a každý, kdo má alespoň trochu návštěvnost, si takový server zakládá. Dokonce i Seznam brzy spustí svůj vlastní slevový server. Všichni se na to dívají jako na velmi snadnou monetizaci návštěvnosti, nicméně ono to tak úplně není. Portfolio serverů, které Miton provozuje, je různorodé, přeliv uživatelů není rozhodně snadný. Není to tak, že dáte banner a půlka lidí automaticky přejde na slevový server.
Není vám líto, že jste kývl na nabídku Mitonu a nemáte dnes ve firmě větší podíl?
Bylo by určitě skvělé mít dnes oněch 49 procent navíc, ale i s odstupem času mohu říci, že bych do spolupráce s Mitonem šel znovu. Slevomat bez Mitonu by nebyl tam, kde je nyní.
Fenomén slevových serverů hromadného nakupování, byť ho umožnil web, je ve skutečnosti klasický staromódní byznys.
Hromadné nakupování je velmi starý koncept, fungovalo už před několika stovkami let v Číně. Určitě se tedy nejedná o nový byznys model. Uspět mu velmi pomohl rozmach sociálních sítí. Byznys model je jednoduchý, technologicky je to také jednoduché, nicméně pak tu máte velké nároky na logistiku, prodej a podporu. Někteří lidé, kteří u nás nakupují, dokonce poprvé nakupují na Internetu. Je to patrné z otázek, které nám pokládají.
Kolik je řádově takových lidí?
V celkovém objemu transakcí se jedná o jednotky procent, ale v absolutních číslech se bavíme o jednotkách až desítkách tisíc lidí.
Jaké způsoby platby zákazníci nejčastěji používají?
65 procent transakcí je realizováno bankovním převodem, zbytek připadá na platební karty. Dobírku jsme přestali nabízet záhy po spuštění, protože nám rychle došlo, že nebudeme schopni ve třech lidech rozesílat tisíce obálek týdně. Po jejím zrušení jsme zjistili, že 80 procent „dobírkářů“ si našlo jinou platební metodu. Přitom zpočátku používalo dobírku 40 procent uživatelů.
Co se týče plateb prostřednictvím platebních karet, tak se neustále přeme s bankami o výše provize. Nicméně ve chvíli, kdy jsme se dostali k zajímavým objemům, se s nimi už dá i mluvit.
Kolik lidí u vás dosud nakoupilo?
Asi 300 tisíc.
Nakupovali jste už na některém tuzemském slevovém serveru?
Dostal jste už nabídku, že by od vás někdo Slevomat, respektive váš podíl, koupil?
Takové nabídky dostávám každý týden.
Jak ty nabídky znějí a za kolik byste firmu prodal?
To nemohu veřejně komentovat. Příjmy Slevomatu jsou v řádech desítek milionů korun měsíčně, tudíž nabídky jsou, co se týče ohodnocení firmy poměrně agresivně nastavené.
Hovoříme tedy o stovkách milionů?
V některých případech ano. Ale je potřeba říci, že v současné době nechceme Slevomat prodávat.
Jaký máte letos plánovaný obrat?
Nižší desítky milionů euro.
Jaká je profitabilita slevových serverů?
Marže se v případě Slevomatu pohybuje v rozmezí 20 až 25 procent. Americký Groupon si ale podle některých zpráv bere až 50 procent.
Kolik má dnes Slevomat zaměstnanců?
25.
To jsou skuteční zaměstnanci nebo například externisté?
Zaměstnanci. Slevomat je poměrně vidět, a to i na mapě finančního úřadu, protože za minulý kvartál jsme zaplatili 4,5 milionu na DPH. Myslím si, že na finančním úřadu už je nyní rozsvíceno červené světýlko a čekám každým dnem, kdy nám zaklepou na dveře. Tudíž si ani nemůžeme dovolit, co se této stránky týče, dělat cokoliv špatně.
Chodí obchodníci dnes za vámi, nebo je častěji oslovujete s nabídkou?
Obchodníci se nám hlásí, ale snažíme si držet kvalitu. Proto si vybíráme a stále také hodně oslovujeme.
Kolik obchodníků odmítnete? Grupon prý odmítne sedm z osmi nabídek od obchodníků.
Zhruba osm z deseti.
Co je tím hlavním kritériem pro odmítnutí?
Kvalita a kapacita. Některé slevové servery nabízejí například maséra pana Karla, který vás přijede domů namasírovat, a prodají 800 kupónů. Když zvládne dvě masáže denně, tak má práci na rok a půl dopředu.
Na Internetu se objevila informace, že byste mohli v budoucnu mít člověka, který by všechny slevy, které prodáváte, testoval.
Ano. Do čtrnácti dnů bychom chtěli takového testera nasadit.
Jaké jsou problémy, které musíte nejčastěji řešit?
Stalo se nám například, že firma si 14 dní po uvedení akce usmyslela, že vouchery už nechce přijímat. S touto firmou se soudíme, ale zákazníkům jsme samozřejmě ihned vrátili peníze. Když máte moc nízkou marži, tak podobné problémy neustojíte. Dalším potenciálním problémem jsou nekvalitní služby. My ale maximálně evidujeme stížnosti na nepříjemný personál. To samozřejmě popírá byznys model prodeje zboží a služeb na slevovém serveru.
Měl byste jako obchodník totiž dělat vše proto, aby se k vám člověk, který poprvé přijde s kuponem, vrátil a příště utrácel už bez kuponu. Letos jdeme cestou edukace našich obchodních partnerů, aby věděli, na co se mají připravit.
Kolik lidí se vrací k obchodníkům i bez kuponu?
Nižší desítky procent. Tak 20%.
Kdo na Slevomatu nejčastěji nakupuje?
65 procent žen a obecně se jedná o lidi s nadprůměrným příjmem.
Co se u nás na slevových serverech prodává nejvíce? Zdá se, že je to z devadesáti procent jídlo a zbytek masáže.
V podstatě to tak je. Jídlo, fitness, krása, víkendové pobyty a velmi lehce zboží. Letos chceme ale přijít se slevami i na jiné produkty.
Co to bude?
Jsem sice velmi otevřený člověk, ale v okamžiku, kdy v Česku existuje více než 150 slevových serverů – konkurentů, což je mimochodem více, než má Groupon ve Spojených státech, kde žije pětadvacetkrát více lidí, se velmi těžko hovoří o tom, co chystáte. Ale určitě nabídneme velmi překvapivé věci.
Iniciujete vytvoření asociace, která bude sdružovat slevové servery. Co vytvořením této asociace sledujete?
Před týdnem oslovili jsme všechny servery, o kterých víme a na které máme kontakt. Od té doby vzniklo asi dalších třicet. Do asociace přijmeme každého, kdo se zaváže dodržovat určitý kodex. Doufáme, že se časem trh pročistí a kultivuje a zůstanou servery, které mají vůli to dělat dobře. Chtěli bychom v rámci asociace například sdílet blacklist nespolehlivých obchodníků, se kterými by slevové servery neměli uzavírat smlouvy.
Proč ale Slevomat iniciuje vznik této asociace?
Cílem je přežít. Chtěl bych, aby slevové servery hromadného nakupování fungovaly v Česku i za dva, za tři roky. Česká média dokážou udělat z komára velblouda. Nerad bych, aby vznikla díky několika ojedinělým případům, které se objevují v médiích představa, že tenhle systém nefunguje. Je to podobné jako v případě plateb platební kartou na Internetu.
Lidé jsou opatrní, protože média neustále píšou o různých podvodech a dělají z toho zbytečně nafouknutou bublinu. Asociace je pro nás svým způsobem ochranou. Slevomat je dnes největší, ale do budoucna tomu tak být nemusí, obzvláště po příchodu Seznamu na trh. Stále však budeme součástí trhu. Když ale trh existovat přestane, tak přestane existovat i Slevomat.
Bojíte se, že hráč velikosti Seznamu by vás mohl ohrozit?
Počítali jsme s tím, že se to někdy stane. Do měsíce od spuštění, bude podle mého názoru, slevový server Seznamu jedničkou, co do počtu prodaných kuponů a výše obratu. Strach ze vstupu Seznamu na náš trh ale nemám. Slevomat je jediný, který utrácí za penetraci trhu. My učíme lidi chodit na slevové servery. Nejsou to měsíčně malé peníze a nikdo nám s tím nepomáhá. Seznam nám částečně pomůže tím, že nakupování na slevových serverech ještě více a lépe propaguje.
Není těch slev a slevových serverů na českém Internetu už příliš?
Trend tomu zatím nenasvědčuje. Je to ale trochu bublina, v tom smyslu, že lidé, kteří na slevových serverech utrácejí nyní, na nich nebudou tolik utrácet za rok. Počítáme s tím i v našem byznys plánu.
Co chystá Tomáš Čupr do budoucna?
Ještě letos budu spouštět v Česku malý angel inkubátor. Chtěl bych pracovat každého půl roku se dvěma, třemi zajímavými projekty. Do každého z nich hodlám investovat částku v rozmezí 50 až 60 tisíc dolarů.
