Ceny rostou. To je fakt, proti jehož pravdivosti se nedá nic moc namítnout. Dá se ale využít k tomu, aby se lidi mezi sebou začali hádat.
Podíváte-li se na ty „správné“ facebookové stránky, zjistíte, že se pod příspěvky o zdražování energií nebo potravin objevují totožné komentáře, odkazy a reakce s tím, že za zdražování může Brusel. Pod novými posty někdy začnou vyskakovat v řádu několika desítek sekund.
Virální šíření se významně zrychluje. Ale aby se stejné komentáře objevovaly náhodně pod různými posty v různých skupinách v takové rychlosti, to už v běžných silách uživatelů sítí není, upozorňují odborníci.
Experti z tandemu litevské společnosti Repsense a české technologické firmy Apify zdokumentovali 241 rychlých kaskád a zachytili je v nejnovější analýze českého dezinformačního prostředí, které dali Lupě k dispozici. Vychází z více než 309 tisíc příspěvků, videí, článků a komentářů, které výzkumníci rozdělili do téměř 4,5 tisíce tematických okruhů.
Než se ale dostaneme k tomu, jak obsah putuje, je důležité pochopit, co se po sítích šíří a proč to funguje. Základem často nejsou vymyšlené problémy, ale skutečné společenské frustrace, kterým je však přiřazen falešný viník. Takže se řeší například drahé energie, za něž se jako zdroj problému označuje zmíněný Brusel. Nebo inflace přerámovaná do postoje „Západ nás okrádá“.
„Když si přečtete deset příspěvků, vidíte rozzlobené lidi. Když jich pomocí web scrapingu zanalyzujete tři sta tisíc, zjistíte, že vidíte podobný vzorec,“ vysvětluje Jan Čurn, zakladatel a CEO Apify. Podle něj organizované sítě vyhledávají skutečnou celospolečenskou frustraci a jen k ní algoritmicky přiřadí falešného viníka. „Z hlediska objemu netvoří největší část obsahu přímo proruské výroky, protože otevřená chvála Ruska neslaví úspěch téměř nikde,“ doplňuje Liudvikas Andriulis, spoluzakladatel a obchodní ředitel společnosti Repsense.
Skutečné problémy jako zbraň
„Nejvíc rezonují obyčejné, každodenní starosti a křivdy. Ty mají reálný původ, jsou skutečné a ověřitelné, a právě proto je mnohem těžší je vyvrátit než vymyšlené lži. Sítě pak tyto emoce přesměrovávají proti EU, NATO a obecně proti Západu a vytvářejí dojem, že Česko ztrácí schopnost rozhodovat samo o sobě. Jde o stejnou techniku, jakou dokumentují vlivové operace napříč východní a střední Evropou,“ uvádí Andriulis.
Report nedokazuje, že aktivity v datasetu iniciovali, koordinovali nebo financovali ruští státní aktéři, a ani nemá tu ambici. Repsense prý na základě daných údajů může prokázat dvě věci. „Narativy šířené na českých sociálních sítích se velmi podobají zdokumentované ruské strategické komunikaci a jejich šíření je částečně organizované – síť facebookových skupin podporujících Czexit a nesouhlasících se systémem, které na pokyn vkládají stejnou zprávu do jedné skupiny za druhou,“ vysvětluje Mykolas Katkus, generální ředitel a spoluzakladatel Repsense. „Zdokumentovali jsme síť a sadu zpráv, které šíří, a otázka, kdo ji řídí nebo financuje, zůstává na základě těchto údajů otevřená,“ říká.
To ale neznamená, že podobné propojení nebylo zdokumentováno jinde. Evropská služba pro vnější činnost EEAS za rok 2025 našla 10 500 kanálů sociálních médií a webů, které fungovaly jako výrobci nebo šiřitelé takzvaného FIMI, tedy manipulace a zasahování ze zahraničí (Foreign Information Manipulation and Interference). EEAS připsala Rusku 29 % a Číně 6 % všech zdokumentovaných FIMI incidentů. U 65 % incidentů se naopak takové propojení buď neukázalo, nebo se nepodařilo prokázat.
Téma už řeší i Evropský parlament. Včera schválil zprávu zvláštního výboru pro Evropský štít pro demokracii a vyzval k posílení ochrany před zahraničním vměšováním a dezinformacemi. Za hlavní vnější hrozbu označuje právě Rusko.
A konkrétně v českém prostředí se poslední zpráva organizace Čeští elfové také odkazuje na emotivní šíření informací a na Rusko jako jeho původce.
Znaky organizovaného sdílení
Nejrozšířenějším narativem celého datasetu je nedůvěra v instituce, která přesahuje 80 % na každé platformě a vrcholí 98,1 % na síti X; těsně za ní následuje zdražování a pocit, že vláda ochuzuje občany (93,3 % na X, 81,8 % na Facebooku). Nejextrémnější jednotlivé skóre celého reportu se ale týká sankcí proti Rusku, které podle 94,8 % tiktokových videí škodí české ekonomice víc než Rusku samotnému. Silně napříč platformami rezonuje i narativ o ztrátě suverenity ČR vůči EU (85,3 % na X, 89,5 % v tiktokových komentářích, 72,5 % na Facebooku), který report označuje za „vstupní bránu“ propojující ostatní témata do jednoho protisystémového rámce, a téma, že západní hodnoty ohrožují českou identitu, u něhož je propast mezi videem (9,9 %) a komentáři (88,4 %) nejextrémnější v celém datasetu.
Hledím na Facebooku na z mého pohledu nicneříkající fotografii Evy Pavlové. Je 1. září, první dáma stojí ve třídě základní školy a v ruce drží dvě fotografie Petra Pavla, na jedné je prezident sám, na druhé s ní. Samotný příspěvek fotografii nijak nekomentuje. První dáma šla povzbudit a nadchnout prvňáčky do jedné ze základních škol. Alespoň tak fotografii „čtu“ já. Ale zdá se, že lidé v komentářích mají jiný názor. Někteří bez dalšího vysvětlování prý nechápou, co si to dovolila. Další Pavlovou označují za propagandistku, která jde děti naočkovat.
Stejná rétorika se přitom opakuje v dalších skupinách: několika, co podle názvu podporuje některého z vládních politiků, ale taky té, která se tváří jako zpravodajství, nebo jiné, jež vystupuje jako iniciativa jedné starší paní. Klikám dál, až na profil jednoho z komentujících. Pokud existuje, má hodně napilno – napočítám, že zveřejňuje zprávu zhruba každé 2–4 minuty a u toho ještě zvládá aktivně reagovat v řadě dalších diskusí.
Obrovské množství obsahu, sdílení vyrobených koláží, nápisů a dalších textů jsou znakem všech skupin, na které odkazují výzkumníci zabývající se dezinformacemi.
Aktuální analýza ledovala 16 narativních párů, tedy 16 témat, u nichž porovnávala, jak velká část obsahu se přiklání k protisystémovému nebo protizápadnímu rámování. Nedůvěra v instituce například na síti X dosahuje 98,1 %. Na TikToku se zase sankce vůči Rusku v 94,8 % videí na toto téma prezentují jako škodlivé pro českou ekonomiku, což je vůbec nejvyšší skóre v celém datasetu. Nedůvěra v instituce překračuje 80 % na každé sledované platformě. Přímé proruské narativy ale selhávají téměř všude.
Nejsilnější důkazy o koordinované aktivitě našli výzkumníci na Facebooku. Z 2 683 sledovaných diskusních vláken jich 300, tedy zhruba každé deváté, vykazuje znaky organizovaného sdílení.
Zajímavým zjištěním je skutečnost, že tyto nástroje nepoužívají jen antisystémové skupiny. Vůbec nejrychlejší zdokumentovaný případ v celém datasetu patří síti podporující prezidenta Petra Pavla a Ukrajinu, která umístila stejný příspěvek do šesti skupin během pouhých 42 sekund.
U jedné zkoumané pro-demokratické sítě, která zahrnovala devět facebookových skupin, dosáhlo koordinační skóre 18,4. Hodnota nad 15 podle metodiky analýzy ukazuje na systematické, pravděpodobně nástrojové křížové sdílení. Zpoždění mezi zveřejněním obsahu v jednotlivých skupinách se pohybovalo od nuly do deseti minut.
TikTok ukazuje jiný typ problému: z 16 sledovaných narativů jich pět překročilo 50% podíl protisystémového obsahu a všechny se týkaly ekonomiky a dosahují extrémních hodnot. Sankce vůči Rusku jsou v 94,8 % videí prezentovány jako škodlivé pro českou ekonomiku.
Zajímavý rozdíl se ukazuje také mezi samotnými videi a reakcemi pod nimi. U tématu ohrožení české identity západními hodnotami tvoří protisystémový obsah jen 9,9 % videí, ale 88,4 % komentářů pod nimi. U NATO je to 27,9 % versus 88,0 %, u suverenity EU 32,5 % ve videích a nepřátelských 89,5 % v komentářích.
Platformou s největší koncentrací nepřátelského rámování je síť X. Institucionální nedůvěra dosahuje 98,1 %, což je nejvyšší hodnota ze všech platforem pro tento narativ. Koordinovaných shluků zde výzkumníci zaznamenali jen šest.
Výzkumníci analyzovali příspěvky mezi prosincem 2025 a květnem 2026 napříč sociálními sítěmi a zpravodajskými weby. Vzorek je cílený a report popisuje narativní prostředí v rámci monitorovaných zdrojů, nikoliv český informační prostor jako celek. Zkoumaná část TikToku je ale nejbližší organické uživatelské expozici. Facebook, web a síť X jsou v reportu zkoumány na základě klíčových slov a řeší tak politicky aktivní zdroje.