Skončila licencovaná, nikoli produkční firma
Už v úterý ukončila televize Public vysílání na satelitu, konkrétně na pozici 23,5 stupně východně, kde byla k dispozici volně, bez kódování. Naladit ji tak mohli diváci dvou největších českých satelitních služeb Skylink a CS Link, které tuto pozici rovněž využívají. Před pěti týdny Public ukončil vysílání i v celoplošném pozemním multiplexu 3, a ve středu večer následovala i kabelová síť společnosti UPC (kde ale ještě dnes ráno pokračovalo vysílání promosmyčky Publicu). Konec vysílání se však dotkl pouze společnosti Totalpress, která je držitelem vysílací licence televize Public, nikoli firmy PublicCom, která pro ni zajišťovala výrobu a nákup pořadů. Ačkoli se i tato servisní firma potýká s dluhy, zatím na sebe nepodala návrh na zahájení insolvenčního řízení, jak to udělal Totalpress.
Důvodem ukončení aktivit Televize Public je dlouhodobě nepříznivá ekonomická a tržní situace pro malé televizní stanice doplněná o nepřístupnost mediálních agentur,
oznámilo vedení stanice v úterý podvečer. Nepodepsaná tisková zpráva odkazovala na další informace u „krizového komunikátora“ na freemailové adrese krizovakomunikace@wo.cz. Tu obstarává někdejší moderátor televize Public Roman Buťa. Výkonná ředitelka televize Public Renata Pešková ani programový a obchodní ředitel Petr Pohl se tedy ke krachu Publicu, který poslední tři roky vedli, nechtějí nijak vyjadřovat. Před měsícem přitom Pešková v jiné tiskové zprávě tvrdila, že projekt bude pokračovat pod jiným názvem coby nová digitální televize, která odstartuje letos v září.
Majitel televize Public Luděk Vinš se přidá k řadě podnikatelů, kteří chtěli mít svoji televizi, ale neuměli si na to sehnat správné lidi a nakonec na tomto „koníčku“ dost prodělali
O reklamu na Publicu nebyl zájem
Za jeden z hlavních důvodů ukončení vysílání televize Public označuje její vedení „nepřístupnost mediálních agentur“. Převedeno do normálního jazyka, agentury, které zastupují televizní inzerenty, odmítaly nakupovat reklamní časy na této televizi. Jenže není divu: Public neměl jasnou cílovou skupinu, jeho program byl proměnlivý, různé kvality, pořady často obsahovaly skrytou reklamu, za kterou televize schytala několik pokut od Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV). Ani ty už Public nezaplatí, společnost Totalpress dluží Radě na pokutách 140 tisíc korun. Inzerenty si Public musel shánět sám (většinou šlo o onu skrytou reklamu v různých magazínech, ne nepodobnou někdejšímu vysílání teleshoppingové televize Top TV), poslední rok a půl ji prodával i prostřednictvím agentury At Media, díky níž jeho sledovanost měřily peoplemetry.
At Media však nezaznamenala žádný přímý zájem o inzerování na Publicu, veškerou reklamu na této televizi prodávala ve formě balíčků na několika tematických televizních najednou, přičemž inzerent poptával spíše zásah určitého počtu diváků, než by vyloženě chtěl vidět svoji reklamu na Publicu. Nestávalo se, že by někdo vyloženě cílil na tuto stanici,
potvrdil v nedávném rozhovoru pro DigiZone.cz výkonný ředitel At Media Petr Majerik. Televize Public byla podle něj specifická v tom, že ji často sledovalo starší publikum, na které se inzerenti v Česku zatím moc nesoustředí. Na Public se dívali hodně starší lidé. A ti, co mají na starosti realizaci reklamních kampaní, jsou většinou ve věku okolo třiceti let. V tom mohl být problém,
míní šéf agentury At Media.
Výkonná ředitelka televize Public Renata Pešková měla naprosto nereálné představy o možnostech tohoto programu (Foto: Ivana Dvorská, DigiZone.cz)
Sledovanost neodpovídala nákladům
Z peoplemetrového měření sledovanosti vyplývá, že televizi Public denně ladilo okolo 0,4 procenta dospělého publika, což je příliš málo na to, aby si prodejem reklamních časů vydělala byť jen na šíření svého signálu. Vždyť pozemní digitální vysílání v multiplexu 3 by ji po spuštění všech vysílačů vyšlo na nějakých 60 milionů korun ročně, na satelitu asi desetinu této částky. Nemluvě o nákladech na výrobu a nákup pořadů a na platy zaměstnanců. Představy výkonné ředitelky televize Public Renaty Peškové, že stanice dosáhne do roku 2012 čtyřprocentního podílu na trhu, byly naprosto nereálné a ničím podložené. Takový podíl nyní vykazují programy Nova Cinema, TV Barrandov, ČT 24 a výjimečně i Prima Cool, které investují do programu řádově mnohem vyšší částky než televize Public.
Ale hlavně: za všemi těmito televizemi, s výjimkou Barrandova, stojí velké mediální domy, které se televiznímu vysílání věnují už léta. Pešková ještě loni v dubnu tvrdila, že se Public dostane v roce 2012 do černých čísel. Už v té době ale věděla, že neplatí za vysílání v multiplexu 3 a dluží některým dodavatelům pořadů. Začátkem letošního dubna, kdy na sebe licencovaná společnost televize Public podala návrh na zahájení insolvenčního řízení, celkové dluhy dosáhly částku 134 milionů korun. Z toho 90 milionů dlužila za šíření signálu a producentům, dalších 44 milionů pak firmám, od kterých si napůjčovala peníze na splácení dřívějších dluhů. Půjčoval jí většinou sám vlastník Publicu, podnikatel Luděk Vinš a jeho další firmy.
Propagační smyčka televize Public pokračovala ve vysílání u kabelovky UPC i dnes ráno
Komu a kolik peněz dluží zkrachovalá TV Public?
Největším věřitelem společnosti Totalpress, držitele vysílací licence televize Public, je firma GMF. Totalpress jí dluží přes 64 milionů korun. Za co? Jde o pohledávku za vysílání v multiplexu 3, kterou jeho provozovatel, společnost Czech Digital Group (CDG), převedl loni na podzim právě na firmu GMF. V té době totiž probíhala jednání o prodeji CDG a budoucí vlastník této firmy, České Radiokomunikace, ji odmítnul převzít s dluhy. Původní majitelé CDG tudíž pohledávku televize Public za více než rok vysílání v multiplexu 3 převedli na GMF. Jenže ani nový majitel CDG, zmíněné České Radiokomunikace, od televize Public neviděly za vysílání v multiplexu 3 ani korunu, a tak prostřednictvím CDG poptávají po zkrachovalém Totalpressu druhou nejvyšší částku: přes 19 milionů korun.
Rovných 17,5 milionu korun ve firmě Totalpress utopil její většinový vlastník a majitel televize Public Luděk Vinš. Téměř 13 milionů korun poptává Vinšova společnost Palác Fénix, která spravuje stejnojmenný dům na Václavském náměstí v Praze, odkud televize Public vysílala. Sedm milionů korun dluží firma Totalpress londýnské úvěrové společnosti Rosemount Global, pět a půl milionu pak svojí vlastní servisní společnosti PublicCom. Pohledávku přes dva miliony korun má u Totalpressu také společnost STES, marketingová agentura Českomoravského fotbalového svazu, která se zabývá prodejem vysílacích práv pro fotbalové přenosy a magazíny. Majitel Publicu Luděk Vinš totiž vlastní fotbalovou Viktorku Žižkov a nechal v televizi vysílat fotbalové magazíny.
Soupis pohledávek společnosti Totalpress, jak jej firma předala Městskému soudu v Praze (kliknutím obrázek zvětšíte)
Největší dluhy jsou za distribuci signálu
Televize Public dluží i satelitní kapacitu. Firmám Czech DiVision a T-Systems Czech Republic nezaplatila celkem dva a půl milionu korun. Půldruhého milionu korun poptává po Totalpressu další Vinšova společnost Strojexport, která sídlí stejně jako televize Public v pražském Paláci Fénix. Statisíce korun pak televize dluží i ochranným svazům. Konkrétně OSA vymáhá 616 tisíc korun a Intergram 582 tisíc Kč. Další dluhy jsou už více méně symbolické, v řádu desetitisíců korun. Mezi držiteli těchto pohledávek nechybí třeba společnost Pro-Zeta, která zajišťuje distribuci televizních programů pro operátory IPTV, ostravská televize Polar či městské kulturní středisko ve Strakonicích, kterému Public dluží deset tisíc korun za pronájem sálu.
Věřitelé ale nemůžou počítat s tím, že se dočkají nějakých horentních sum. Celkový soupis majetku Totalpressu je tristní: necelých pět milionů korun. Šest stálých zaměstnanců nebo externích spolupracovníků Totalpressu dostalo ke konci května výpověď. Zatím však není jasné, jak skončí servisní společnost PublicCom, která dosud o vyhlášení insolvenčního řízení nepožádala. Firma má totiž dluhy ve výši 169 milionů korun a pohledávky jejích věřitelů skupuje agentura, která se specializuje na tento typ byznysu. PublicCom loni v červenci navýšil základní jmění z dvou na 128 milionů korun, ani to však nestačí na umoření všech pohledávek. Většinovým majitelem PublicComu je stejně jako v případě Totalpressu podnikatel Luděk Vinš.