Kdy jste přišli na nápad, že postavíte vlastní internetovou videotéku Ivio? Podobných služeb je na našem trhu už několik: Voyo, Topfun, Klik TV…
Martin Paleček, generální ředitel Hollywood Classic Entertainment: Myšlenka je to stará něco přes rok. Vzhledem k tomu, že jsme distributorem filmů a seriálů, byla nasnadě, protože veškerý svůj byznys stavíme na tom, že kupujeme filmy a distribuujeme je do kin, televizí, na kazetách, DVD a Blu-rayích. Najednou jsme ale začali jasně vnímat, že zájem o pevné nosiče uvadá, ale zájem lidí o filmy je stále stejně velký. Nevypínají ani nevyhazují televize. Naší vlastní analýzou jsme si zjistili, že hlavní důvod propadu klasické distribuce filmů je internet.
Rozhodli jsme se, že tomu musíme postavit čelem, že jsme se zkrátka ocitli v období, kdy se mění mediatyp a zájem lidí se přesouvá od klasického hardwarového média k nějakému virtuálnímu. V podstatě to je ale také médium, protože internet bude časem všude kolem nás. Na základě těchto úvah jsme došli k závěru, že pokud tady máme ještě nějakou dobu fungovat, měli bychom vytvořit jakési online kino nebo videopůjčovnu. Těžko říct, jak to česky pojmenovat, sami s tím máme problém, ale de facto jde o VOD službu. Stále se pro ni ještě snažíme najít vhodný český název, ale je to těžké.
A kdy jste se tedy definitivně rozhodli, že s tím budete muset něco udělat, protože vám kvůli internetu utíkají obchody?
Martin Paleček: Na podzim 2012 jsme o tom začali mluvit a na jaře 2013 padlo definitivní rozhodnutí, kdy jsme začali pracovat na projektu a investovat do něj peníze.
V jakých řádech se ty investice pohybují?
Martin Paleček: Jde o několik desítek milionů korun, ale záleží na tom, jak se na to díváte. Může se zdát, že je to málo, nebo naopak hodně peněz. V podstatě jde jen o určitou hardwarovou základnu a služby, které si musíte platit, protože jsou nezbytné. Na druhou stranu jsou tu ale ještě licence a práva na filmy, které jsme nakoupili už dříve a nebyli jsme schopni je v dnešní době skrze DVD Blu raye, dostat mezi lidi. Takže kdybychom to sečetli všechno dohromady, skutečná suma by se pohybovala v řádu několika set milionů korun. Cena práv se od toho nedá oddělit, protože sice můžete připravit a spustit skvělou službu, která vás stojí relativně málo peněz, ale pro uživatele je rozhodující obsah. Jinak by tam nepřišli lidi a neplnilo by to svoji funkci.
Martin Beňo, technický ředitel Hollywood Classic Entertainment: Naráželi jste na ostatní videopůjčovny. Vždycky mi trochu vstávají vlasy na hlavě, když jsme porovnáváni s nějakou videopůjčovnou, protože u nás jde především o unikátní obsah. Využili jsme potenciál společnosti Hollywood Classic Entertainment, která už měla nakoupen určitý obsah, umí ho sehnat a bude ho nakupovat i nadále. Další věc je technické řešení: Ivio prostě není videopůjčovna v tom smyslu, že nabízí běžný obsah dostupný i jinde, je v tomto ohledu unikátní. Vlastně vytváříme nové médium, které ještě ani nemá pořádně jméno. Není to nástupce videopůjčoven a DVD, je to něco nového, co teprve vzniká a brzy se to stane jasným fenoménem. Uvidíme, jaké všechny distribuční kanály to nahradí.
Čím se tedy podle vás liší Ivio třeba od Voya, když pomineme to, že u vás lze velkou část obsahu sledovat zdarma – s reklamou?
Martin Beňo: Voyo má takový ten klasický model „přijďte, vyplňte všechny ty registrační formuláře, číslo SIPO a plaťte“. Je to taková internetová verze kabelové televize. Nova prostě vzala koncept, který už existoval, a přizpůsobila ho internetu. Myslím si, že oproti nim jsme jiní a chceme se proti tomu vymezit.
Váš uživatel se tedy nemusí registrovat, může kdykoli anonymně zaplatit přes sms a sledovat prémiový titul. Když nechce platit, uvidí velkou část obsahu zdarma, ale s reklamou…
Martin Beňo: A k tomu nabízíme spoustu doplňkových zájmových služeb, ale hlavně: Ivio není jen o tom, že chci vidět nějaký film. Stále se tu bavíme o filmech, ale existuje celá škála různých pohyblivých obrázků, které se šíří různými způsoby.
Už jste říkali, že vaše společnost se dosud soustředila vyloženě na distribuci filmových titulů do kin, televizí a dalším zájemcům. Jak se vlastně televize tváří na to, že se stáváte jejich přímým konkurentem? Protože třeba zmiňované Voyo od Novy nabízí podobné a někdy i stejné filmy jako vaše Ivio.
Martin Paleček: Ono to tak možná zdánlivě vypadá. My ale budeme nadále ctít pravidlo, že nejprve se film prodává do kina nebo na DVD a teprve potom jde do S-VOD služeb v rámci prémiového obsahu. K nám na Ivio do volně přístupné části ho nedáme dřív, než bude mít premiéru v televizi.
A když bude chtít Nova od Hollywood Classic Entertainment koupit práva pro nějaké filmy, které by pak umístila do placené nabídky na Voyo, prodáte je? Nebo zvážíte, zda se vám nehodí spíš na vaše Ivio?
Martin Paleček: Proč bychom je neprodali? Stavíme se k tomu stejně jako producent k jednotlivým službám nebo televizím a kinům. Byl by hloupý, kdyby práva na svůj snímek prodal exkluzivně jen někomu. Pro něj je lepší, když tu bude existovat 100 služeb jako Ivio a dalších 200 Voyo a všichni za ním budou chodit a žádat o vysílací práva. To je podle mě jenom správně. V našem případě víme, že u Ivia nemůžem lidi nutit do toho, aby si vypisovali SIPO a registrovali se, protože je to prostě nebaví. Mají chuť si pustit film a nechtějí řešit nic dalšího. Filosofie našeho produktu je jiná, zároveň se snažíme lidem zprostředkovat zážitek, protože víme, že existují například nadšenci Felliniho filmů a chtějí si pustit všechny jeho snímky. My jim ty filmy chceme nabízet. Dnes mají v podstatě dvě možnosti: buď si zjistí, že nějaký Felliniho film vyšel v roce 2005 na DVD zkusí si ho sehnat v trafikách, když nepochodí budou to DVD hledat někde na internetu na Aukru a takhle složitě se pokusí složit celou sbírku. A nebo ji najde na jednom místě u nás. Věříme, že si to ti nadšenci mezi sebou řeknou.
A ten Fellini bude zase zadarmo, s reklamou?
Martin Paleček: Možná se stane, že celý ten balíček bude zpoplatněn. Pak si ten člověk musí říct, zda mu stojí za to dát 29 korun, aby tyto filmy viděl. Je to jeho rozhodnutí, zda obětovat částku adekvátní ceně jízdenky na MHD. A nebo se ty filmy objeví v sekci s obsahem zdarma, ale bude u nich reklama. Nechceme lidi do ničeho tlačit, chceme jim jen v plné šíři zprostředkovat, aby se k těm filmům dostali. Z naší mnohaleté praxe v distribuci filmů víme, že film má vlastní život. Nikdo přesně neví, proč se to děje, ale konkrétní film funguje po nějakou dobu, potom přestane fungovat a najednou se znovu vynoří u další generace třeba náctiletých a těm má zase co říci. A pak třeba zase na mnoho let zapadne.
Takže nebudete znevýhodňovat Novu a další provozovatele podobných služeb jako je ta vaše, když přijdou za Hollywood Classic Entertainment s žádostí o nákup filmových práv pro VOD a vy sami bude chtít tytéž tituly nabídnout na Ivio?
Martin Paleček: Ne. Diváci si na tohle hrát nebudou, ty bude zajímat, jakým způsobem jim ty filmy servírujete. Budou řešit, zda jim ta služba dává smysl, nebo ne. Zda je obsah v dobré nebo horší kvalitě, zda je dobře nebo hůře dostupný, zda je tam dobrý nebo špatný zvuk. To, co říkáte, by bylo strašně krátkozraké. Pro nás je důležité, jak budou lidé vnímat značku Ivio. Musíme se postarat, aby tato služba měla dobrý obsah, aby uživatel našel, co potřebuje. Samozřejmě se může stát, že ten samý obsah může být i jinde.
Budete se snažit s televizemi jednat o možnosti prodeje práv pro jejich lokální obsah? Tedy že by ten prodej práv nešel jen směrem od vás k nim, ale i naopak? Třeba u koprodukčních českých filmů?
Martin Paleček: Budeme, ale televize samotné jsou momentálně ve fázi, kdy přehodnocují svůj byznysmodel a uvažují, jak budou fungovat do budoucna, co od nich vlastně diváci chtějí. Televize je na určitém rozcestí a samozřejmě si schraňují to, co mají.
Jak jste přišli na ceny placených služeb na Iviu? U základní nabídky bez reklam to je 29 korun měsíčně, což se rovná servisnímu poplatku u bezplatné nabídky satelitního Skylinku. Základní placený balík Ivia stojí 189 korun měsíčně, stejně jako u konkurenčního Voya nebo Topfunu. Inspirovali jste se u těchto služeb?
Martin Paleček: Ne tak úplně. Trochu jsme to postavili na tom, že přicházíme do prostředí, kde lidé vědí, že si můžou filmy sehnat na internetu zadarmo. Veřejnost už k tomu tak nějak inklinuje a lidé prostě nemají problém si stáhnout film z Uložto nebo jiného úložiště dat. Prostě se tak naučili konzumovat obsah, takže se dá říct, že trh je svým způsobem obsazený – protože když si to tak vezmete, tímto způsobem je na internetu k dispozici úplně všechno. Jak obsah od majors, tak od nezávislých tvůrců, prostě všechno. Včetně seriálů a dalších formátů. Takže my vlastně přicházíme s něčím, co už na internetu existuje, byť to nemá jednotnou značku a netváří se to oficiálně. Proto jsme zvolili filosofii co nejnižších cen, aby uživatel měl dobrý pocit, že za sumu, kterou ho stojí jízdenka MHD, tyčinka nebo chipsy, může mít přístup ke kvalitním filmům. Při vědomí, že to je legální, správné a že tím podporuje vznik dalších filmů. Protože ty peníze jdou lidem od filmu, od nás putují k producentům. Tohle poselství bychom rádi dostali do společnosti, aby to tak lidé chápali. Protože když platí provozovateli nějakého úložiště dat za stahování filmů, tyto peníze se už do filmového byznysu nikdy nevrátí, prostě končí někde jinde.
Už jste zmínil Uložto a stahování filmů z internetu. Všechny legální videotéky nabízejí pouze přehrání filmů, nikoli jejich legální stahování a přehrávání v offline režimu v místech, kde není připojení k internetu. Chystáte něco takového?
Martin Beňo: Máme to vyřešeno. Problém je v tom pustit obsah uživateli na jeho vzdálené zařízení a zajistit, aby ho dál nešířil. Proto to z podstaty věci není možné přímo v prostředí webového browseru – a ani není výhled, že by tomu tak mohlo být někdy v brzké budoucnosti. Proto klademe obrovský důraz na mobilní aplikace. U prémiového účtu Ivio se tedy nedostanete jen k určité rozšířené nabídce filmů, ale dáme vám k tomu benefity, že ty filmy můžete sledovat bez reklam a pokud jsou k dispozici v HD kvalitě, máte je v této kvalitě a především, cokoli z tohoto obsahu, pokud nám to autor umožní – a zatím tak u obsahu, který máme na Iviu, učinil každý – si můžete po dobu předplatného stáhnout do mobilního zařízení a na něm si ho přehrávat, jak často chcete, po dobu platnosti vašeho předplatného.Takže když si zaplatím roční předplatné prémiové sekce Ivio a stáhnu si nějaký film do tabletu, budu ho tam mít po celý rok stažený a můžu ho kdykoli sledovat, aniž bych se musel připojovat k internetu?
Martin Beňo: Přesně tak. A dokonce to bude fungovat tak, že kdybyste měl třeba jenom měsíční předplatné a na konci měsíce si ho prodloužil, stažený film se vám z toho vašeho zařízení ani nesmaže. Kdybyste prodloužení předplatného prošvihnul a zaplatil si nové předplatné se zpožděním, jediné, co se stane, že si budete muset ten film stáhnout znovu. A abychom se ještě víc přiblížili lidem a zlevnili jim přístup k Iviu, nenutíme je k tomu, aby si jako u Voya museli platit předplatné 200 korun měsíčně. Dáváme jim šanci zaplatit si Ivio na týden, nebo dokonce na jeden jediný den. Takže za částku 39 korun má uživatel veškeré výhody měsíčního předplatného, ale jen po dobu 24 hodin. Za tuto částku tak můžete zhlédnout film, který je součástí rozšířené zpoplatněné nabídky, ale nelze jej zakoupit jednotlivě. A takový film si třeba můžete stáhnout do tabletu a dívat se na něj cestou do práce v tramvaji.
A to stahování bude možné u aplikací pro iOS i Android?
Martin Beňo: Pro tyto dvě platformy to máme v tuto chvíli technicky vyřešené, takže u obou.
Co třeba Windows Phone?
Martin Beňo: Tuto platformu bychom určitě chtěli také obsáhnout, je to ale otázka vyhodnocení dopadu ceny a typu a počtu uživatelů: zda by to pro nás bylo přínosné. Pokud to klienti budou opravdu chtít, připravíme ji.
Jak jste přišli na technologii Silverlight, kterou používáte u vašich videí? Někteří uživatelé na ni reagují poměrně negativně.
Martin Beňo: Limitem pro Ivio je fakt, že veškerý obsah, který šíříme, musí být chráněný. Jediným ochranným systémem, který dnes uznávají velká filmová studia, je DRM. Má několik výrobců, Microsoft má své PlayeReady, Google zase Widevine a pak je tu ještě několik málo dalších. Implementace v HTML5, kde je možnost přehrávání videa, vůbec neadaptovala standardy pro DRM. Takže nikde na světě nemůžete na počítači, ať u PC nebo Macu, přehrát streamované video chráněné DRM, aniž byste si musel doinstalovat nějaké komponenty. Momentálně existují dvě alternativy: Silverlight a Flash. My jsme se v tuto chvíli vydali cestou Silverlightu, protože toto řešení je nějakým způsobem odzkoušené, ale má svoje technologické limity, kterých jsme si vědomi. Paralelně pracujeme na verzi přehrávače ve Flashi a máme v úmyslu během několika měsíců přejít na tuto technologii. Běžného uživatele se to nedotkne, v podstatě to bude jen technologická změna.
Takže Silverleght zcela opustíte a budete fungovat pouze na Flashi?
Martin Beňo: Ano, budeme mít pouze Flash. Ale ono je to „z bláta do louže“. Bylo by krásné, kdybychom videa pouštěli v HTML5 a naše zákaznická podpora by v tu chvíli měla o polovinu problémů méně, ale obsah zkrátka ochránit musíme. Hledali jsme tedy kompromis podle toho, co je nejdostupnější a nejjednodušší, ale přitom dostatečně zabezpečené, abychom vůbec měli právo ten obsah uživateli doručovat.
Martin Paleček: A jak jsem podotkl, je tam ještě jeden aspekt. My jsme samozřejmě pod určitým tlakem studií, aby byl jejich obsah chráněný, takže jim v tom musíme vyjít vstříc, a oni si certifikují jednotlivé systémy, ať už jde o PlayReady, Widevine a další. Rozhodování o použité ochraně a technickém řešení přijímáte v určitém čase, takže když jsme před rokem rozhodovali o spuštění Ivia, byla konstelace taková, že nahrávala Silverlightu. V momentě, kdy jsme začali Ivio stavět, bych už asi zvolil podporu druhé, možné jednodušší verze implementace. V průběhu vývoje se ale už to kormidlo nedá otočit.
Martin Beňo: Ale přizpůsobujeme se tomu. Jak říkám, už jsme zahájili vývoj Flashe, jenom nám přišlo zbytečné takhle zkraje pustit něco surového. Chceme mít radši něco, co bude fungovat a Silverlight prostě funguje.
Stahování filmů a přehrávání offline bude možné i u aplikací pro chytré televizory? Nebo jen u mobilních zařízení?
Martin Beňo: Naším cílem je obecně umožňovat všechno všem stejně. Pokud to někdy neumožníme, tak to bude jenom kvůli technologickým limitům. To, že ve webu neumožňujeme download, není dané tím, že bychom ho chtěli obchodně a politicky diferencovat, ale čistě tím, že nám to ta technologie neumožňuje.
Co se týká chytrých televizorů, u nich je limitem používání služeb, jako je Ivio, rychlost připojení k internetu. Od jakých rychlostí bude vaše služba využitelná na chytrých televizorech?
Martin Beňo: Videa máme kódována v šesti až sedmi kvalitách. U SD obsahu v šesti, u HD verzí je tam ještě jedna kvalita navíc. Nejhorší kvalita a ta o jeden stupeň výš je streamovatelná na 3G připojení. Adekvátně tomu to video vypadá.
Takže to je spíš pro mobily.
Martin Paleček: Je to pro menší displeje.
Martin Beňo: Ano, ale ona je otázka, co to je adekvátní kvalita. Existují lidé, kteří chtějí zhlédnout film, nějaké kvalitní dílo, a nemusí ho mít v DTS. Cílové skupiny jsou různé. Někdo s tím nemá problém, jiný si chce užít vysokou kvalitu, ale k tomu musí mít adekvátní připojení k internetu.
Když se tedy budeme bavit čistě technicky, máte stanoveny minimální datové toky, při kterých vaše služba bezproblémově funguje?
Martin Beňo: V podstatě bez problémů vám HD verze poběží po běžném ADSL. Snažíme se celou službu koncipovat uživatelsky přívětivě a netechnicky. Ani jsme nechtěli, aby v playeru byly uváděny kvality s bitraty a kompresními poměry, prostě jsme zvolili nějaké lidské pojmenování a naši uživatelé si zvyknou a spíš se naučí, že mohou použít vyšší nebo nižší kvalitu obrazu. Chceme s lidmi pracovat takto.
Sedm kvalit je poměrně dost, je to neobvyklé číslo.
Martin Beňo: Vyplývá to ze zkušeností na světovém trhu, co se používá. Máte díky tomu šanci dosáhnout opravdu velmi vysoké kvality i při relativně nízké rychlosti připojení. On totiž počet řádků taky není nutně tím, co by definovalo subjektivní vjem kvality. Leckdy můžete mít video o 480 řádcích, které bude subjektivně o moc kvalitnější než video s 576 řádky, protože bude mít třeba menší kompresní poměr. Je to taková alchymie.
Martin Paleček: Stejně jako otázka, zda je lepší nekomprimované SD video nebo komprimované HD video. U jednoho máte velké rozlišení, ale je tam komprese, u druhého máte malé rozlišení, sedmkrát menší, ale je nekomprimované. Pokud máte nějaký menší displej, nevadí vám, když je HD hodně komprimované, protože se tam do toho zkrátka vejde a funguje to. Zkrátka vždy je o to poměru a zařízení, na kterém to sledujete.
Martin Beňo: Jde o to si Ivio prakticky vyzkoušet. Zkuste si, jak která kvalita vypadá a jaké má přenosové rychlosti.
Většinu obsahu Ivia nabízíte zdarma, ale uživatelům se bude zobrazovat videoreklama. Jak často budou reklamní bloky přerušovat filmy?
Martin Paleček: Udělali jsme to generelně, že jde vždycky o čtyři reklamní bloky tak, aby to neobtěžovalo, a v tomto generelu chceme pokračovat.
Ale u seriálů, které bývají kratší než filmy, by čtyři bloky byly příliš, ne?
Martin Beňo: Ano, ono to je přesněji u filmů po 30 minutách, takže se tam zhruba čtyři bloky vejdou s tím, že na začátku je pre-roll. U seriálů se bloky zobrazují po 20 minutách.
Jak dlouhé jsou ty reklamní bloky?
Martin Paleček: Záleží na vyprodanosti mělo by se jednat o čtyři až pět reklam v jednom bloku.
Martin Beňo: Já bych tedy ještě doplnil k tomu, že uživatel by byl při větší porci reklamy proti, že na to je třeba lidem sdělovat, že díky této reklamě mají přístup k filmům zdarma. Dáváme jim volbu: pokud nechtějí být obtěžováni reklamou, mohou si zaplatit 29 korun a 30 dní a budou mít filmy bez reklamy. Takže si myslím, že máme právo tam ty reklamy dát a nebýt za to vnímáni negativně, protože o důvodu těchto reklam transparentně komunikujeme. Obsah něco stojí, přenést video k uživateli po distribuční síti také něco stojí. Původně jsme zamýšleli, že na tomto systému postavíme celé Ivio. Prémiový účet je vlastně kompromis, abychom dostáli závazkům vůči licensorům. My sami bychom chtěli nalákat na filmy zadarmo a donutit lidi, aby si platili předplatné za službu bez reklamy.
Kdy předpokládáte, že uvolníte aplikace Ivio pro chytré televizory a na které značky se budete soustředit? Soustředíte se jen na silné výrobce, nebo i na menší?
Martin Beňo: Zatím bychom se pohybovali v rovině spekulací, protože sám dobře víte, jak je v této oblasti trh vrtkavý a někdo, kdo má silnou pozici, ji za rok už tak silnou mít nemusí. Navíc vnímáme, že dochází k transformaci v televizním trhu, protože je naprosto neudržitelné a nepochopitelné, aby co výrobce, to úplně jiná platforma. Tím jsou výrobci sami proti sobě, potom budou mít v každé televizi pět šest aplikací, zvlášť těch lokálních. Něco jiného je aplikace pro globální trh. Třeba se začnou vyrojovat televize, které budou fungovat na Androidu – to hned změní výrazným způsobem pohled na věc. Pro nás by to znamenalo jenom předělat user interface již existující androidí aplikace. V ten moment by taková aplikace mohla být na trhu velmi brzo a už by se nevázala ke konkrétní značce televizoru. Jak kolega říkal, na Iviu děláme rok, ale třeba v poslední době nastaly obrovské změny v podobě uvolnění Chromcastu, crossplatformy… To je další věc, na kterou je dobré se soustředit. Takže já bych teď mohl říci, že by bylo dobré udělat takovou a takovou aplikaci, ale za měsíc bych to úplně shodil ze stolu, protože by to už byl nesmysl. Sliboval bych vám tedy něco, co by bylo nesmyslné.
Martin Paleček: Ale jak jste se ptal na značky televizorů, zajímají nás samozřejmě Samsung a LG, to jsou ti hlavní hráči. V tom, co říká Martin, je ale opravdu dost zásadní problém, že ani v rámci jedné značky není sjednocena platforma. Dostáváte se do situace, že v jednom modelu vám aplikace bude fungovat, v druhém půjde na 80 procent a ve třetím modelu nebude fungovat vůbec. A to je dost náročné, všechny tyto televize jsou chytré, zároveň u nich dochází k upgradům firmware, kdy se musíte starat o support a upgrade svých aplikací. A vedle toho máte Chromcaste, který zapojíte do USB a HDMI a funguje to. A uživatel dostává ve své podstatě daleko víc, než mu dává sama chytrá televize.
Nebylo by řešením, kdyby výrobci televizorů sjednotili svá řešení v jeden standard, třeba častokrát skloňovaný hybridní HbbTV?
Martin Paleček: Někdy v prvopočátcích jsme se o tom také bavili, ale HbbTV u nás zkouší jenom Česká televize a mezi lidmi je tento standard naprosto neznámý. U odborné veřejnosti ano, ale u běžného uživatele je problém, že ani neví, zda ho jeho televize umí. Rozhodně to není parametr, kvůli kterému by si kupoval nový televizor. Takže nám přišlo, že to není otázka současnosti.
Martin Beňo: Není to rozhodně převratná technologie a hudba budoucnosti. To se teprve uvidí. Je to takové něco mezi, určitý mezikrok. Aby to s HbbTV nedopadlo jako s Blu-rayem…
Podle čeho budete měřit úspěšnost Ivia? Část obsahu je placená, část ne. Zaměříte se na počet předplatitelů, nebo počet přehraných videí?
Martin Paleček: Jednoznačně je pro nás nejdůležitější návštěvnost. Protože na základě toho můžeme říci, že tady je určité množství lidí, kteří si vybudovali nějaký vztah k naší značce. Bude důležité rozlišit co je vztah k Iviu a co k oblíbenému filmu. Jednoznačně ale bude měřítkem našeho úspěchu návštěvnost.
A tu si budete měřit přes oficiální audit českého internetu Netmonitor?
Martin Paleček: Máme přístup k datům z Netmonitoru od SPIRu a z Google Analytics, takže přes tyto standardní nástroje, které jsou jak auditované, tak neauditované. Zároveň to je pro nás určité další měřítko, jaké filmy mohou lidi zajímat do budoucna.
Takže takovým způsobem byste se dostávali k unikátnímu lokálnímu obsahu, který je hlavní výhodou televizí? Ty unisono říkají, že ve chvíli, kdy na český trh vstoupí globální hráči jako Netflix, bude lokální obsah jedinou a hlavní konkurenční výhodou.
Martin Paleček: To jednoznačně, lokální obsah je věc, která je v tomto smyslu zlatem. Český divák určitě bude chtít vidět české herce, Bohdalovou, Dejdara, seriály s českou tematikou a lokacemi. O tom není pochyb.
Stanovili jste si nějaký cíl v počtu prodaných předplatných na Iviu?
Martin Paleček: Ano, ale ještě bych ho nechtěl říkat.
Minulý týden jste na tiskové konferenci říkali, že byste rádi s Iviem expandovali do zahraničí. Zmiňovali jste konkrétně Slovensko. Tam už máte stanoven nějaký termín spuštění?
Martin Paleček: Dojde k němu v horizontu dvou měsíců. Slovensko je pro nás v tuto chvíli to nejbližší, co jsme schopni udělat, protože vlastníme vysílací práva i pro slovenský trh. U všech ostatních zemí je problém se vstupem, protože můžeme postavit službu, ale nemáme nakoupena práva a dabingy, abychom mohli nabídnout tak kvalitní obsah jako tady. Opět se vrátím ke studiím a producentům: pro ně je samozřejmě lepší, když je Evropa rozdrobenější na mnoho státečků, které mluví každý jinak, protože pak svoji produkci prodají do každého státu zvlášť a vědí, že v každé zemi se najde 500 tisíc lidí, kteří si jejich filmy pustí. To je pro ně zajímavější, protože mají víc prodejů. Takže debata o expanzi do dalších zemí je velmi složitá, protože i my máme ve smluvních podmínkách napsáno, že musíme ctít geolokaci, aby si Ivio nemohli pouštět lidé v Německu, Polsku, Maďarsku, byť to budou třeba lidé, kteří budou rozumět česky a nebo Češi, kteří tam pracují.
Ale když si v rámci vašeho předplatného stáhnou film do tabletu, budou si ho moci třeba v Německu nebo Polsku přehrávat?
Martin Paleček: Ano, to si samozřejmě budou moci pustit. Ale u streamů bude jasná geolokace, která musí být kvůli majors ve dvou úrovních: jedna na úrovni placení a druhá na úrovni IP adresy, odkud je služba využívaná.
Kdy počítáte s návratností investic, které padly na vybudování Ivia?
Martin Paleček: Zhruba do dvou až tří let.
A to mluvíte o těch stovkách milionů, které jste zmiňoval i v souvislosti s nákupy vysílacích práv?
Martin Paleček: Ano.
Chcete si Ivio ponechat, nebo ho budujete s představou, že ji po nějaké době prodáte?
Martin Paleček: K Iviu se nechováme jako ke start upu, který by měl vystřelit, být atraktivní a zajímavý jenom z toho důvodu, aby někdo přišel a koupil ho. Vidíme v něm trochu větší potenciál. Myslíme si, že do budoucna, i kdyby sem vstoupil silný hráč, tu bude prostor pro lokální služby a lidé budou chtít lokální obsah a dabingy.
Jakým způsobem se o Iviu dozví koncoví uživatelé? Chystáte nějakou reklamní kampaň? Předpokládám, že televize vám reklamní spoty vysílat nebudou.
Martin Paleček: V našem případě to budou billboardy, citylighty, internet. Pokud se nám podaří přesvědčit televize, rádi bychom měli i televizní kampaň.
Kdy tu kampaň spustíte?
Martin Paleček: Během tohoto týdne. Citylighty by měly být už od pondělí, a v tištěných titulech, se první inzeráty začaly objevovat už minulý týden.
Takže s Ringierem nespolupracujete jenom na správě videoreklamy, jde o užší spolupráci.
Martin Paleček: Ano.
Jak velké prostředky věnujete do propagace Ivia?
Martin Paleček: To nebudeme zveřejňovat.
Foto: Ondřej Hošt, DigiZone.cz
