Ilustrace: Nenad Vitas
Konec profesionální spolupráce byl oznámen nejprve Twitterem, který prý chce poskytovat „konzistentní zážitky“ a následně potvrzen LinkedIn. Jeho praktickým dopadem je zejména to, že uživatelé LinkedIn, kteří měli nastaveno automatické sdílení aktualizací z Twitteru (tedy nechali si své tweety přenášet do LinkedIn), nyní tuto možnost ztratili.
V Česku, kde má LinkedIn více než 260 tisíc uživatelů, je to bolestivá zpráva zejména pro ty, kteří si založili účet na Twitteru hlavně proto, aby mohli využívat docela výhodné synergie obou sítí. Nyní mají Twitter buď zbytečně, budou muset své informace publikovat dvakrát, nebo jako jejich primární zdroj používat LinkedIn (opačně by totiž sdílení fungovat mělo). Jak se dalo očekávat, řada uživatelů nad ztrátou své oblíbené funkcionality naříkala, nadávala, zuřivě diskutovala… ale slovy Járy Cimrmana, to bylo vše, co s tím asi mohli dělat. Rád bych si zde dovolil poněkud disentní názor.
Jakkoli je odluka LinkedIn a Twitteru ztrátou pro uživatele obou služeb, přinejmenším v české realitě má i své pozitivní prvky. Celá řada uživatelů LinkedIn, kteří jsou současně aktivní na Twitteru, totiž LinkedIn zaplavovala konverzacemi, které nikdo nečetl, a které nikoho nezajímaly. V záplavě textů deformovaných vytržením z kontextu a taky zkrácenými odkazy se pak ztrácely ty, které měly nějaký smysl.
Zpomalení aktualizací a nutnost provádět je manuálně může LinkedIn pomoci. Přinese pročištění od spamu, který zde neměl co dělat. Z informačního proudu na LinkedIn se tak může stát pouze servisní kanál sdělení, že X je ve spojení s Y, a že Z má nový profil. A možná tak LinkedIn přiláká uživatele, kteří službu doposud ignorovali.
Rozchod LinkedIn a Twitteru vidím jako výzvu, která má potenciálně více pro, než proti. Je samozřejmě na uživatelích LinkedIn, aby se k celé věci postavili právě takto. Snad se to podaří.
ČLÁNKY DO MAILU