Krátce předtím plánovaným setkáním členů bankovní rady ruské národní banky, na kterém se mělo rozhodovat o úrokových sazbách, se webové stránky této instituce odmlčely. Nedostupné byly zhruba hodinu. K výpadku došlo podle tiskového prohlášení v důsledku DoS útoku. V současné době je již opět funkční. Kdo za útokem stojí, není zřejmé, dá se ale předpokládat, že souvisí s aktuálním dění na Krymu.
Kromě centrální banky čelila podobnému útoku na svůj web i kancelář prezidenta Vladimira Putina. Útok agentuře RIA Novosti potvrdil tiskový mluvčí Kremlu s tím, že byly podniknuty potřebné kroky pro obnovení normálního provozu webu. Agentuře Reuters ale prezidentská tisková kancelář sdělila, že za příčinou výpadku byly „technické problémy“.
Není to přitom poprvé, kdy se web ruské centrální banky stal terčem podobného útoku. Loni v říjnu se útočníkům podařilo díky koordinovanému útoku vyřadit web banky z provozu. Tehdy se ale web odmlčel na pouhých sedm minut. Podle neoficiálních vyjádření měla za říjnovým útokem stát islamistická protiruská skupina Anonymous Caucasus.
DDoS na Ukrajině, blokování v Rusku
Krize na Ukrajině s sebou přinesla velké množství podobných útoků. Představitelé nové ukrajinské vlády a tamních tajných služeb už dříve uvedli, že weby státních institucí čelí DDoS útokům. Terčem útoků se stávají i zpravodajské servery, a to jak ty ukrajinské, tak ty ruské.
Hackerům se například podařilo na určitou dobu ovládnout Kremlem financovaný zpravodajský server Russian Today. V titulcích článků nahradili slovo Rusko/ruský slovem nacisti.
Ruský úřad Roskomnadzor, který má mimo jiné na starosti dohled nad tamními médii, zase včera informoval, že na pokyn generální prokuratury rozhodl o zablokování několika webů, na nichž se objevovaly kritické názory vůči režimu Vladimira Putina. V Rusku jsou tak nedostupné weby grani.ru a kasparov.ru, které provozuje šachista a Putinův kritik Garri Kimovič Kasparov.
Podobný osud potkal i internetové vydání časopisu Ježedněvnyj žurnal a web opozičního politika Alexeje Anatoljeviče Navalného. Roskomnadzor se rozhodl stránky blokovat kvůli tomu, že se na nich údajně objevovaly výzvy „k protiprávní činnosti a k účasti na nepovolených masových akcích“.
Roskomnadzor může díky tzv. náhubkovému zákonu, který vstoupil v platnost 1. února, nařídit blokování webů, aniž by k tomu potřeboval soudní rozhodnutí.
Zdroj: RIA Novosti a Reuters
ČLÁNKY DO MAILU