V rámci celkového hodnocení digitální ekonomiky a informační společnosti prostřednictvím indexu DESI si letos Česká republika pohoršila o dvě místa. Zatímco v loňském roce jsme byli se skóre 0,5 přesně na evropském průměru a 15. místě, v letošním roce nám stejná hodnota přinesla až 17. místo z evropské osmadvacítky. Nejlépe se umístilo Dánsko, nejhůře pak Bulharsko a Rumunsko.
Umístění jednotlivých zemí dle DESI 2016
Mezinárodní srovnání DESI se skládá z pěti hlavních oblastí – konektivita, lidský kapitál, využití internetu, integrace digitálních technologií a digitální veřejné služby, tedy e-government. Z pěti oblastí si Česká republika polepšila pouze v jediné, a to právě v e-governmentu, v oblasti konektivity si udržela 15. místo a ve třech ostatních oblastech se propadla.
Využívání e-governmentu se zlepšilo, ale…
V loňském roce skončila Česká republika ve využívání e-governmentu na nelichotivém 25. místě. V letošním roce si o jednu příčku sice polepšila, hůře však skončilo jen Maďarsko, Slovensko, Rumunsko a Bulharsko. Naopak na prvním místě se umístilo Estonsko, ze kterého pochází Andrus Ansip, evropský komisař pro digitální agendu, který na podzim loňského roku jednal i s českým premiérem a apeloval na zlepšení situace.
Za umístěním na chvostu Evropy stojí především nízká míra aktivního využívání e-governmentu ze strany občanů, konkrétně elektronického odesílání formulářů. To podle údajů Evropské komise využilo v roce 2015 pouze 12 % občanů, což je dokonce ještě o 2 % méně, než v předchozím roce. Podle zjištění Evropské komise se sice dostupnost inteligentních formulářů a elektronických podání zlepšuje, avšak občané je příliš nevyužívají.
Přestože například datovou schránku dnes v ČR vlastní 77 991 fyzických osob, většina z nich ji využívá převážně pro získávání informací, nikoliv už pro jejich odesílání. Situace se však v této oblasti lepší a loňský rok, který se zatím v DESI neprojevil, patřil v počtu zpráv odeslaných fyzickými osobami k rekordním.
Roste i podíl datových zpráv odesílaných fyzickými osobami – zatímco v roce 2013 se jednalo o 0,17 %, v roce 2015 to bylo 0,37 %. Ještě lepší vyhlídky pak dává letošní rok, kdy za první dva měsíce fyzické osoby odeslaly už více datových zpráv, než za celý předloňský rok. Významný podíl na tom však pravděpodobně bude mít povinné zasílání přiznání daně z nemovitostí datovou schránkou.
Další významné zlepšení v aktivním využívání inteligentních formulářů by měly přinést projekty podpořené ze strukturálních fondů, kde je na aktivity vedoucí k úplnému elektronickému podání alokováno celkem 470 milionů Kč. Otázkou však je, kdy se tyto projekty podaří realizovat a zda se stihnou promítnout už do příštího hodnocení. Navíc – dosavadní zkušenosti hodnocení České republiky ukazují, že ne vždy proinvestované miliony bohužel vedou ke zlepšení.
Na nepříznivé hodnocení e-governmentu v DESI však může mít vliv i složení dílčích kritérií, ve kterých už od loňského roku není zařazeno využívání e-governmentu ze strany firem. To bylo přitom především díky povinné komunikaci přes datové schránky tradičně vysoké a představovalo jednu z významných komparativních výhod českého e-governmentu.
Povinné zasílání celé řady daňových podání by se pak odrazilo nejen v míře využívání e-governmentu, ale i jeho sofistikovanosti. Oproti loňskému hodnocení z DESI 2016 v oblasti elektronických veřejných služeb vypadla zároveň oblast e-Health, konkrétně výměna zdravotních dat a využívání elektronických receptů. Vzhledem k vývoji tohoto projektu je to však pro Českou republiku bohužel možná lepší.
Vývoj DESI zároveň ukazuje na další důležitou věc – Česká republika se v mnoha oblastech sice lepší, ale ostatní země se vyvíjejí rychleji a ani (mírné) zlepšení indexu nestačí na zlepšení pozice v mezinárodním srovnání.
