Hlavní navigace

Ve využívání e-governmentu Česká republika zůstává na chvostu Evropy

Autor: Isifa
Jiří Průša

Lesk a bída tuzemského e-vládnutí – Česká republika se v mnoha oblastech sice lepší, ale ostatní země se vyvíjejí rychleji.

V rámci celkového hodnocení digitální ekonomiky a informační společnosti prostřednictvím indexu DESI si letos Česká republika pohoršila o dvě místa. Zatímco v loňském roce jsme byli se skóre 0,5 přesně na evropském průměru a 15. místě, v letošním roce nám stejná hodnota přinesla až 17. místo z evropské osmadvacítky. Nejlépe se umístilo Dánsko, nejhůře pak Bulharsko a Rumunsko.


Zdroj: Evropská komise

Umístění jednotlivých zemí dle DESI 2016

Mezinárodní srovnání DESI se skládá z pěti hlavních oblastí – konektivita, lidský kapitál, využití internetu, integrace digitálních technologií a digitální veřejné služby, tedy e-government. Z pěti oblastí si Česká republika polepšila pouze v jediné, a to právě v e-governmentu, v oblasti konektivity si udržela 15. místo a ve třech ostatních oblastech se propadla. 

Využívání e-governmentu se zlepšilo, ale…

V loňském roce skončila Česká republika ve využívání e-governmentu na nelichotivém 25. místě. V letošním roce si o jednu příčku sice polepšila, hůře však skončilo jen Maďarsko, Slovensko, Rumunsko a Bulharsko. Naopak na prvním místě se umístilo Estonsko, ze kterého pochází Andrus Ansip, evropský komisař pro digitální agendu, který na podzim loňského roku jednal i s českým premiérem a apeloval na zlepšení situace

Za umístěním na chvostu Evropy stojí především nízká míra aktivního využívání e-governmentu ze strany občanů, konkrétně elektronického odesílání formulářů. To podle údajů Evropské komise využilo v roce 2015 pouze 12 % občanů, což je dokonce ještě o 2 % méně, než v předchozím roce. Podle zjištění Evropské komise se sice dostupnost inteligentních formulářů a elektronických podání zlepšuje, avšak občané je příliš nevyužívají. 

Přestože například datovou schránku dnes v ČR vlastní 77 991 fyzických osob, většina z nich ji využívá převážně pro získávání informací, nikoliv už pro jejich odesílání. Situace se však v této oblasti lepší a loňský rok, který se zatím v DESI neprojevil, patřil v počtu zpráv odeslaných fyzickými osobami k rekordním. 

Roste i podíl datových zpráv odesílaných fyzickými osobami – zatímco v roce 2013 se jednalo o 0,17 %, v roce 2015 to bylo 0,37 %. Ještě lepší vyhlídky pak dává letošní rok, kdy za první dva měsíce fyzické osoby odeslaly už více datových zpráv, než za celý předloňský rok. Významný podíl na tom však pravděpodobně bude mít povinné zasílání přiznání daně z nemovitostí datovou schránkou.


Autor: Ministerstvo vnitra ČR

Další významné zlepšení v aktivním využívání inteligentních formulářů by měly přinést projekty podpořené ze strukturálních fondů, kde je na aktivity vedoucí k úplnému elektronickému podání alokováno celkem 470 milionů Kč. Otázkou však je, kdy se tyto projekty podaří realizovat a zda se stihnou promítnout už do příštího hodnocení. Navíc – dosavadní zkušenosti hodnocení České republiky ukazují, že ne vždy proinvestované miliony bohužel vedou ke zlepšení

Na nepříznivé hodnocení e-governmentu v DESI však může mít vliv i složení dílčích kritérií, ve kterých už od loňského roku není zařazeno využívání e-governmentu ze strany firem. To bylo přitom především díky povinné komunikaci přes datové schránky tradičně vysoké a představovalo jednu z významných komparativních výhod českého e-governmentu. 

Content 2017 - tip Footshop

Povinné zasílání celé řady daňových podání by se pak odrazilo nejen v míře využívání e-governmentu, ale i jeho sofistikovanosti. Oproti loňskému hodnocení z DESI 2016 v oblasti elektronických veřejných služeb vypadla zároveň oblast e-Health, konkrétně výměna zdravotních dat a využívání elektronických receptů. Vzhledem k vývoji tohoto projektu je to však pro Českou republiku bohužel možná lepší.

Vývoj DESI zároveň ukazuje na další důležitou věc – Česká republika se v mnoha oblastech sice lepší, ale ostatní země se vyvíjejí rychleji a ani (mírné) zlepšení indexu nestačí na zlepšení pozice v mezinárodním srovnání.

Našli jste v článku chybu?
3. 3. 2016 11:47

Platformově nezávislé HTML 5 je mýtus. Zrovna jsem se potýkal s platformově nezávislým javascriptovým kódem a strávil několik hodin implementací workaroundu, aby nahrávání binárních dat fungovalo stejně v IE i v MF.

Nezávislost neurčuje HTML5, které má různou míru implementace v jednotlivých prohlížečích, ale seznam podporovaných prohlížečů v requirement listu, které v počtu implementovaných vlastností nejsou na špici :(. Pak se Nezávislost mění v závislost.

3. 3. 2016 7:22
A.S. Pergill (neregistrovaný)

kdy celý e-government je dělán na míru jednomu operačnímu systému a několika málo výrobcům pro tento systém vytvářejícím programy. Do datrových schránek dodnes není plnohodnotný přístup z jiného OS než Windows, přitom by se vše, co dělají, dalo napsat v HTML5 a mít to platformnově nezávislé.