V srpnu loňského roku jsem zde na Lupě (v článku Vikingové se blíží ku Praze) psal o tom, jak švédský telekomunikační gigant Telia buduje po Evropě svou síť, nazvanou příznačně Viking Network. Bylo to v souvislosti s tím, jak u nás v té době Telia otevírala svůj druhý bod PoP (Point of Presence) – tehdy ještě napojený na síť Viking Network prostřednictvím pronajaté přenosové kapacity a ne po vlastní infrastruktuře patřící Telii.
Tehdy jsem také psal, na základě vyjádření zástupců Telie, že dotažení samotné sítě Viking Network i s jejími vlastními kabely a vlákny až do těchto bodů PoP je na spadnutí, resp. dojde k němu „v dohledné době“. No a tak se sešel týden s týdnem, přidalo se několik měsíců a síť Viking Network skutečně dorazila až do Prahy. Ve středu 30. ledna 2002 se konalo její slavnostní spuštění (označované jako nasvícení, protože jde o optickou síť).
Co je Viking Network?
Připomeňme si, co je vlastně Viking Network zač. Jde o panevropskou páteřní síť (s návazností na zámoří), budovanou tak aby:
- dokázala poskytovat především „služby pro poskytovatele služeb“ (telekomunikační operátory, internetové providery),
- byla co nejvíce „future-proof“ (dokázala vyjít vstříc i budoucím potřebám),
- patřila zcela svému provozovateli tak, aby při zajištění její funkčnosti nebyl závislý na žádném jiném subjektu.
Výsledkem je samozřejně optická síť (protože optická vlákna dnes skýtají největší přenosový potenciál), budovaná jako předimenzovaná soustava kabelovodů (z tzv. chrániček), do kterých jsou instalovány optické kabely. Jejich přenosová kapacita je pak násobena použitím technologií DWDM (Dense Wavelength Multiplexing).
Celkem by síť Viking Network měla propojit na 80 bodů PoP ve 21 zemích s tím, že 40 000 kilometrů přenosových tras už je zprovozněno (nasvíceno), a do konce roku 2002 by se délka měla zvětšit až na 45 000 km. Současnou topologii a dosah sítě Viking Network ukazuje následující obrázek (plnou červenou čarou jsou zobrazeny již existující trasy, přerušovanou čarou trasy teprve dokončované, zatímco modře trasy teprve plánované či jen zvažované jako rozšíření).
Pokud jde o technické parametry, základem přenosových tras je soustava 10 souběžně vedoucích chrániček, z nichž pouze některé jsou fakticky zaplněny optickými kabely – původně s 96 vlákny, dnes se ale již instalují kabely se 192 optickými vlákny. Na každém vlákně je nasazena technologie tzv. vlnového multiplexu (DWDM) v provedení se 40 vlnovými délkami – to fakticky znamená, že každé vlákno se chová jako 40 samostatných přenosových kanálů, z nichž každý přenáší data rychlostí až 10 Gbps.
Jak je to s Prahou a střední Evropou?
Jak ukazují detailní obrázky s topologií, Praha je součástí středoevropské části sítě Viking Network (nechci používat termín „větev“, protože celá síť má spíše kruhovou než stromovitou strukturu), s napojením na Německo (Drážďany), Rakousko (Vídeň) a Polsko. Vybudovány, ve smyslu zakopání chrániček do země, jsou již všechny trasy vedoucí přes naši republiku (mělo by jich být 747 km). Osazena optickými kabely je v současné době pouze trasa mezi Prahou a Drážďany, zatímco zbývající trasy by měly být osazeny během příštích měsíců! Již dnes ale trasa na Vídeň a do Polska existuje a funguje – pouze je realizována na optických vláknech, pronajatých od jiného provozovatele. Proto je také na mapě s celkovou topologií sítě trasa sítě Viking Network na Polsko a Rakousko vyznačena již jako realizovaná (i když to není zcela přesné).
Když jsem v srpnu psal o síti Viking Network poprvé, v souvislosti s otevřením druhého PoP-u Telie v Praze, byla situace odlišná v tom, že i trasa z Drážďan do Prahy fungovala (alespoň z části) pouze na pronajatých přenosových kapacitách. Díky tomu mohla Telia zřídit své body PoP v Praze a začít v nich nabízet své služby (i když v jejich poskytování byla přeci jen omezena pronájmem kapacit).
Vlastní optické kabely (a vlastní kabelovody, resp, chráničky) na trase z Drážďan se tehdy teprve blížily k pražským PoP-ům. Dnes již jsou dovedeny do 3 ze 4 bodů PoP Telie (SITEL na Praze 10, PRE na Bohdalci a DIGITAL Park na Praze 5). Naopak nebudou dovedeny do historicky prvního PoP-u Telie v Praze, u firmy InWay na Viničných horách (sem zřejmě stále povede jen pronajatá přenosová trasa, ne vlastní chráničky a vlastní optické kabely Telie).
K čemu je to dobré?
Díky vlastním chráničkám a vlastním kabelů může síť Viking Network nabízet zákazníkům opravdu širokou škálu služeb:
- na „nejnižším“ konci je pronájem samotných chrániček, do kterých si zákazník může instalovat vlastní optické kabely.
- další možností je pronájem celých optických vláken jako takových, které si zákazník sám „nasvítí“ (opatří nezbytnou technologií pro jejich provoz) – proto se této variantě říká „dark fiber“ (protože poskytovatel pronajímá vlákno „bez světla“).
- díky technologii DWDM, kterou na svá vlákna nasadí sám provozovatel, je přenosová kapacita vlákna rozdělena na několik (u Viking Network až 40) částí (tzv. barev), které se chovají jako samostatné kanály. Zákazník si může pronajmout jednu nebo více takovýchto barev.
- „čistá“ přenosová kapacita může být zákazníkům poskytována na úrovni SDH/SONET, například pro potřeby hlasových přenosů – Telia nabízí prostřednictvím své sítě Viking Network hlasové služby včetně zakončení hovorů (a má zde velký počet zákazníků)
- na vyšších úrovních může síť Viking Network nabídnout přenosy na bázi nejčastěji používaných protokolů – hlavně na bázi protokolu IP (např. ve formě IP VPN či služby IP Transit).
Zde je vhodné zdůraznit, že dokud Telia nedotáhla svou síť Viking Network až do svých bodů PoP (v hostingových centrech), nemohla zde poskytovat služby jako pronájem chrániček či „dark fiber“, ani pronájem vlnových délek.
Zajímavé také je, komu jsou služby sítě Viking Network určeny. Jak na včerejší prezentaci uvedli zástupci společnosti Telia, orientují se se svými službami hlavně na další poskytovatele služeb, zatímco koncové zákazníky obsluhují jen prostřednictvím partnerů. Se stejnou filosofií se Telia prezentovala v Praze již v srpnu, kdy také tvrdila, že sama u nás nehodlá provozovat vlastní hostingové kapacity, ale bude do nich dodávat své přenosové služby. To dobře zapadá do představy o „poskytování služeb poskytovatelům služeb“, ale poněkud to nehrálo s tím, jak se včera zástupci Telie pyšnili vlastními aktivitami na poli hostingu a kolokace. Nejspíše ale půjde o nějaký druh one-stop shoppingu, kdy si Telia bude sama pronajímat hostingové prostory zajišťované někým jiným, tak aby svým zákazníkům nabídla ucelené řešení včetně kolokace jejich zařízení.
Hlavním konkurentem, se kterým by se síť Viking Network měla poměřovat, je páteřní síť EuroRingů společnosti KPNQwest. Obě sítě jsou založeny na stejných principech (předimenzovaná soustava chrániček a optických kabelů, nasazení DWDM, široké spektrum služeb určených hlavně pro jiné operátory a providery, s vyústěním hlavně do hostingových center, s obrovskou zásobou disponibilní přenosové kapacity). Obě sítě usilují o celoevropské pokrytí a mají přímou vazbu na sítě v zámoří, hlavně v USA. Pravdou ale je, že v ČR byly EuroRingy přeci jen o něco dříve než Vikingové (viz např. článek Východní EuroRing byl nasvícen).