Hlavní navigace

Vikingové se blíží ku Praze

24. 8. 2001
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Švédská Telia pokračuje v budování své optické sítě Viking Network, která po dokončení povede skrz Českou republiku a spojí severní a jižní části této panevropské sítě. V úterý zprovoznila Telia už svůj druhý PoP v Praze, v telehostingových prostorách firmy SITEL. V dohledné době své PoPy napojí přímo na páteř Viking Network.

O budování rozsáhlých optických sítí, pokrývajících prakticky celou Evropu a propojených s obdobnými sítěmi v USA, jsem psal na Lupě již vícekrát, zejména v souvislosti s tzv. EuroRingy. Společnost KPNQwest, která EuroRingy vlastní, však rozhodně není jediným subjektem, který takto mamutí a finančně nesmírně náročné sítě buduje. Jedním z dalších je švédská Telia (přesněji: Telia International Carrier AB, jako 100% dceřiná společnost švédské telekomunikační firmy Telia), která svou síť pojmenovala příznačně „Viking Network“.

Základní principy a podstata jsou u obou sítí (EuroRing a Viking Network) stejné — jde o plně vlastněné sítě budované na bázi optických technologií, se značnou redundancí (neboli s ohledem na možnosti snadného budoucího rozšiřování) a s akcentem na vysokou spolehlivost a dostupnost. To se mj. projevuje tím, že každý významnější uzel sítě je dostupný nejméně přes dvě vzájemně nezávislé přenosové trasy tak, aby při přerušení jedné z nich nebyl zcela izolován od zbytku sítě. V praxi to pak dává vzniknout kruhové topologii, kterou mají EuroRingy dokonce ve svém názvu (ale značně kruhový je i Viking Network, viz mapka).

Síť Viking Network

Dalším společným rysem obou sítí je to, že jsou budovány jako předimenzovaná soustava kabelovodů (tzv. chrániček), do kterých se teprve podle potřeby instalují kabely s optickými vlákny. KPNQwest standardně osazuje své EuroRingy 120 vlákny, Telia uvádí 192 vláken. Obě firmy také používají technologie DWDM (Dense Wavelength Division Multiplexing) k tomu, aby každé vlákno rozdělily na několik samostatných přenosových kanálů (tzv. barev). Pokud jde o jejich počet a dosahované rychlosti, zde je sdílnější KPNQwest: na jednom vlákně provozuje 80 barev rychlostí až 10 Gbps. To při počtu 120 vláken dává úctyhodných 96 Tbps (terabitů za sekundu). Telia dosahované kapacitní parametry neuvádí, zřejmě došla k názoru že už to ani nemá smysl počítat a že kapacita je dostatečná (stejně třeba jako výkon motoru vozů Rolls Royce, který je také všude uváděn jako „dostatečný“). Nejspíše to bude skutečně dostatečné — limitujícím faktorem spíše bude schopnost tak velkou přenosovou kapacitu prodat, ne ji vytvořit (to je při existenci kabelovodů poměrně snadné, instalováním dalších optických kabelů).

Pro srovnání: síť EuroRingů

Obdobné je u obou sítí i jejich určení — vytváří „nadnárodní“ přenosovou kapacitu, poskytovanou zákazníkům v různých formách, od „pronájmu chrániček“, přes pronájem celého optického vlákna (tzv. dark fiber) nebo jen jednotlivých vlnových délek, až po datové přenosy (např. na úrovni protokolu IP). Tato kapacita může být využita pro připojení zákazníků v jejich lokalitách, ale největší „odběr“ je zřejmě očekáván v nejrůznějších hostingových centrech, do kterých si zákazníci instalují svou techniku a také ji zde provozují. Zde je přitom zajímavá odlišnost mezi KPNQwestem a Telií — zatímco KPNQwest si příslušná hostingová centra buduje a provozuje sám (jako tzv. Cybercentra a Megacentra), Telia nikoli. Místo toho spolupracuje s jinými subjekty, které takováto centra mají a provozují, a dodává do těchto center svou přenosovou kapacitu.

Zprovoznění PoPu

No, a právě o tom byla úterní slavnostní událost — Telia IC zprovoznila druhé „vyústění“ svých přenosových kapacit (ve formě tzv. přístupového bodu, alias PoPu, Point of Presence), konkrétně v nově budovaném hostingovém středisku (telehouse) firmy SITEL, v Praze 10 v ulici Nad elektrárnou. V praxi to tedy znamená, že zákazníci tohoto hostingového centra, kteří si sem umístí svou techniku, ji budou moci připojit k přenosové síti Telie a využívat její služby (dokonce si budou moci vybrat, protože do prostor tohoto hostingového centra ústí i sítě dalších operátorů, schopných poskytovat přenosové služby).

V současné době samotná síť Viking Network ale ještě nevede do telehousu SITELu, a příslušné propojení je realizováno pomocí spojů pronajatých od jiných subjektů. „Dotažení“ vlastní optické sítě přímo do prostor SITELu by mělo proběhnout v horizontu několika málo týdnů. Podle vydané tiskové zprávy se Telia obdobným způsobem chystá přivést svou síť i do dalších obdobných hostingových center v Praze — konkrétně např. do telehouse PRE na Bohdalci a do DIGITAL PARK ve Stodůlkách, které provozuje IPS Skanska — a zde nabízet své služby. Stejně tak Telia nejspíše protáhne svou Viking Network i do svého historicky prvního PoPu v Praze, který je u společnosti InWay (Na Viničných horách).

Kudy povede Viking Network?

Budování sítě Viking Network rozhodně není lacinou záležitostí — podle dostupných zdrojů již přišlo na 750 milionů amerických dolarů a do konce roku by se náklady měly vyhoupnout až na jednu miliardu.

BRAND24

Síť Viking Network v ČR a blízkém okolí

Pokud jde o konkrétní topologii této sítě v rámci celé Evropy včetně napojení na zámoří, ukazuje jej první dnešní mapka. Pro nás je podstatně, že ČR je Telií chápána jako významná spojnice mezi severní a jižní částí sítě (mimochodem, jak na úterní slavnosti zaznělo, Telia je jediný privátní subjekt, který dostal licenci na budování optických přenosových tras v Polsku). Podle mapky naší republikou prochází trasa vedoucí z německých Drážďan a směřující do Prahy. Ta by podle dostupných informací měla být hotova (a „dotahována“ do prostor hostingových center v Praze).

Aby bylo učiněno zadost požadavku na zálohování a kruhovou topologii, povede z Prahy další spoj do Brna, který se dále rozvětví a bude pokračovat severním směrem do Českého Těšína, a dále pak do Polska, jižním směrem pak do rakouského Reinthalu a dále na Vídeň. Tyto trasy sítě Viking Network by měly být dokončeny počátkem příštího roku. Podle dostupných informací jsou budovány jako soustava nejméně 10 chrániček.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor byl dlouho nezávislým konzultantem a publicistou, od 8.6.2015 je členem Rady ČTÚ. 35 let působil také jako pedagog na MFF UK v Praze.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).