Hlavní navigace

Vladislav Jež (Credo Ventures): Univerzity mohou generovat více zajímavých projektů

28. 1. 2014
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

 Autor: Credo Ventures
Fondu Credo Ventures se loni podařilo prodat podíl ve firmě Cognitive Security po zhruba 20 měsících od vstupu do firmy. Je to extrémně krátká doba, říká partner fondu Vladislav Jež.

Vladislav Jež je jedním z průkopníků rizikového kapitálu v Česku. V současnosti je mimo jiné partnerem fondu Credo Ventures, kterému se loni podařilo prodat podíl v nadějné české firmě Cognitive Security.

„Paralelně s jednáními o další investici s partnerskými investory se objevil zájem společnosti Cisco o stoprocentní akvizici Cognitive Security. Po intenzivním období vyjednávání Cisco předložilo velmi zajímavou nabídku,“ vysvětluje partner fondu Credo Ventures Vladislav Jež v rozhovoru pro Lupa.cz, proč se fond zbavil podílu ve firmě tak brzy.

Credo Ventures spravuje fond o velikosti zhruba půl miliardy korun a rozhlíží se po dalších investicích. Zajímavou příležitostí by mohla být brněnská firma Caversoft, se kterou je fond už delší dobu v kontaktu.

Jaké je vaše role v Credo Ventures a máte zde přiděleny na starosti konkrétní obory?

Každý z partnerů v Credo Ventures odpovídá za celý investiční proces v dané investiční příležitosti. A to od prvotního hodnocení společnosti, jejího auditu, přes realizaci investice, zastupování investora ve statutárních orgánech firmy až po prodej.

Nemáme až tak detailně rozdělené role dle jednotlivých sektorů nebo oborů, nicméně v posledním období jsem se zabýval investicemi pocházejícími především z univerzitního prostředí, jako byly například investice do Cognitive Security nebo Comprimato, ale rovněž tak projekty pocházející z oblasti zdravotnictví nebo biotechnologií.

Credo Ventures se zajímá především o IT, internetový segment a také zdravotnictví. Tam ale ještě do žádného projektu nezainventoval. Čím to je? Například v oblasti biotechnologií, a to i v Česku, začínají růst poměrně zajímavé firmy.

Zabývali jsme se několika zajímavými investičními příležitostmi v oblasti zdravotnictví nebo biotechnologií, z různych důvodů ale doposud nedošlo k realizaci investice do těchto sektorů. Máte pravdu, že se objevují zajímavé firmy jako například brněnský Caversoft. Se zakladateli této firmy jsme v kontaktu už delší dobu, kdy jsme diskutovali další směřování rozvoje firmy.

Credo Ventrues v loňském roce uzavřel zatím svůj nejlepší obchod, když prodal podíl v Cognitive Security. V této firmě jste nebyli dlouho. Nebyl prodej podílu předčasný? Nebo šlo o nabídku, která nešla odmítnout?

Venture capital firmy (dále jen VC firmy, poznámka redakce) obvykle plánují vystoupit ze svých portfoliových společností v časovém horizontu 3–5 let, dřívější exity prodeje jsou opravdu spíše výjimkou, pokud se tedy nejedná například o likvidaci firmy.

V případě Cognitive Security jsme zvažovali různé scénáře dalšího rozvoje, včetně navýšení investice ze strany Credo Ventures společně s dalšími americkými i evropskými investory tak, aby se podařilo naplnit původně odsouhlasený podnikatelský záměr  týkající se vstupu na americký trh včetně vybudování tamního lokálního týmu.

Paralelně s jednáními o další investici s investory se objevil zájem společnosti Cisco o stoprocentní akvizici Cognitive Security. Po intenzivním vyjednávání Cisco předložilo velmi zajímavou nabídku, kterou zakladatelé Cognitive Security společně s investory s uspokojením akceptovali. Dle uzavřených dohod ale bohužel nelze výši transakce zveřejnit.

Prodej se tedy podařilo realizovat za zhruba 20 měsíců, což je skutečně extrémně krátká doba. Každý úspěšný prodej je pro VC firmu velmi důležitý, zvláště v tomto případě, pokud se jedná o akvizici významnou globální firmou Cisco obchodovanou na globálních kapitálových trzích.

Z prodeje měli radost nejen zakladatelé Cognitive Security a investoři Creda Ventures, ale také zaměstnanci, kteří byli výrazně motivováni programem zaměstnaneckého vlastnictví akcií.

Mimochodem, k podpisu těchto opčních smluv v souvislosti s prodejem se váže pěkná historka. Zaměstnanci se původně domnívali, že podepisují opční smlouvy s bonusy uvedenými v korunách, druhý den ale byla jejich radost o to větší, když zjistili, že částky jsou v eurech.

VLADISLAV JEŽ

  • Vladislav Jež je aktivní v oblasti rizikového kapitálu od roku 1994
  • od roku 1997 po 11 let vedl VC firmu Czech Venture Partners
  • v letech 2005 až 2008 byl členem představenstva European Private Equity and Venture Capital Association
  • v letech 2007 až 2012 byl prezidentem Czech Venture Capital and Private Equity Association
  • od roku 2010 je partnerem Credo Ventures
  • během své kariéry v oblasti rizikového kapitálu také v představenstvech několika desítek firem

Kolik volných peněz má teď Credo Ventures připraveno k investicím?

Credo Ventures spravuje fond s celkovými finančními zdroji ve výši zhruba 18 milionů eur (v přepočtu podle aktuálního kurzu necelých 500 milionů korun). Doposud proinvestovalo zhruba polovinu, takže  můžeme pokračovat ve vyhledávání zajímavých investičních příležitosti a realizovat další investice.

V portfoliu Credo Ventures je teď deset firem. Nově jste investovali například do startupů Apiary nebo Comprimato. Jakým firmám ze svého portfolia nejvíce věříte? Mohly by některé z nich zopakovat úspěch Cognitive Security?

Každá nová investice by měla mít významný růstový potenciál na globálních trzích, takže věříme, že i naše nové investice mohou zopakovat úspěch Cognitive Security a při troše štěstí mohou být i lepší.

Zůstaňme ještě u firem ve vašem portfoliu. Dlouho jsem nic nezaslechl o Intellitixu Sergee Grimauxe. Když jsem s ním naposledy mluvil před necelými dvěma lety, měla firma se svým produktem vstupovat i na náš trh, což jsem ale dosud nezaregistroval. Jak se této firmě daří?

Máte naprostou pravdu, že Intellitix se chystal i na český trh, z čehož zatím, až na drobné projekty, sešlo. Nicméně, už v dubnu a květnu se můžete těšit na první vetší nasazení Intellitix systému v Česku, a to na hradeckém Majálesu. Každopádně zůstává realitou, že Intellitix cílí na globální trh a v rámci něj především na větší trhy typu Spojených států. Tak je asi logické, že Česko nemá prioritu.

Jak pečlivě sledujete startupovou scénu v Česku a jak ji vůbec hodnotíte?

Snažíme se ji sledovat pečlivě a samozřejmě bychom přivítali, kdyby zajímavých investičních příležitostí bylo více. Investiční aktivita v oblasti startupů je ve srovnání s vyspělými zeměmi stále nízká, na druhé straně není důvod, aby investiční aktivita byla řádově nižší ve srovnání s tradičními zeměmi, kde je venture kapitál rozšířený. Takže věřím, že zde  existuje potenciál k realizovaní většího počtu investic v oblasti startupů.  

Kdybyste měl udělat takovou rychlou SWOT analýzu české startupové scény – kde jsou její silné stránky, slabé stránky, příležitosti a ohrožení?

Určitě by bylo užitečné, kdyby někdo detailní analýzu české startupové scény udělal. Z mého pohledu se zde podařilo v posledním období vybudovat solidní infrastrukturu tvořenou akcelerátory nebo inkubátory, pořádá se tu také poměrně dost akcí zaměřených na startupy. Lze také pozorovat zvýšený zájem ze strany médií, ale také investorů.

V českém prostředí vzniká mnoho technologicky zajímavých projektů, ale mnohdy chybí obchodní talent a zkušenosti, jak takové projekty komercionalizovat. Určitě by pomohlo, kdyby zde bylo podstatně více úspěšných startupů, a z těch neúspěšných by si začínající podnikatele vzali cenné rady, jak se vyhnout případným problémům. Také je zde mnohdy neochota předávat podnikatelské zkušenosti.

Existuji zde nevyužité příležitosti jako jsou například universitní spin off firmy, větší mezinárodní spolupráce nebo efektivnější provázanost s korporátní sférou. Určitě lze také zlepšit vazbu mezi školstvím a podnikáním, nebo vytvoření  daňových úlev pro začínající podnikatele.

Čím by se podle vás české startupy měly inspirovat?

Samozřejmě je možné se inspirovat v zemích jako USA, Izrael, Velká Británie. Také jsem byl nedávno v Berlíně na startupové akci TechCrunch Disrupt, kde jsem měl možnost se blíže seznámit se startupovým prostředím v Berlíně.

Není to daleko a určitě to může být pro mnohé startupisty inspirující, nicméně nejjednodušší pro začínající podnikatele je se inspirovat uspěšnými startupy v Česku. Věřím, že mnohé – a to nejen lidi z akademického prostředí - může inspirovat třeba právě úspěch Cognitive Security.

Když se otočíme k investorskému prostředí, respektive do oblasti rizikového kapitálu, tak v Česku je relativně dost peněz, ale chybí aktivita. Znamená to, že je tu málo investovatelných projektů?

V posledním období se investorská komunita nevyhýbá venture kapitálovým investicím, takže problém není v nedostatku kapitálu, ale spíše v kvalitě potenciálních investičních příležitostí.

Co se s tím dá dělat? Respektive kde vy osobně vidíte největší, třeba zatím nevyužité, příležitosti? Je to například spolupráce mezi soukromým a akademickým sektorem?

Jsem přesvědčen, že univerzity v Česku mohou generovat mnohem více zajímavých investičních příležitostí, než tomu bylo doposud. Chybí tu „success stories“.

Proto věřím, že příklad Cognitive Security, který je typickým univerzitním spin offem, může ukázat cestu dalším podnikatelům, jak transformovat původně univerzitní projekt do úspěšné  soukromé firmy, která se prosadila na globálních trzích a byla v relativně v krátké době pohlcena významným globálním hráčem.

Credo Ventures investovalo také do Comprimata, které má také původ v univerzitním prostředí a věřím, že v krátké době oznámíme další zajímavou investici pocházející z univerzitního prostředí.

Vy jste jedním z průkopníků rizikového kapitálu v Česku. Jak se tato oblast v posledních 20 letech změnila?

Je to poměrně mladé odvětví, nemá tedy za sebou takovou bohatou historii jako jiné vyspělé země. První takové investice byly realizovány počátkem 90. let, a hlavními, ne-li jedinými investory v té době, byli především investoři podporovaní různými vládními programy. V současné době jde výhradně o soukromé investory.

V devadesátých letech se příliš nerozlišovaly rozdíly mezi private equity a venture fondy. Většina jich byla hodně obecná, nebyly nijak výrazně sektorově zaměřeny, narozdíl od situace v posledním období, kdy se jednotlivé fondy zaměřují mnohem více.

Podle dostupných statistik mají počty ale i objemy těchto realizovaných investic v České republice vzestupný charakter, nicméně, jak už jsem zmiňoval, investiční aktivita je stále výrazně nižší než ve vyspělých zemích, kde je rizikový kapitál více zakořeněn.

BRAND24

Sledoval jste plánovaný vznik českého státního seed fondu, který měl vzniknout už loni? Vzhledem k celkovým průtahům už z něj nebude to, co bylo původně zamýšleno.

Se zástupci Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) jsem svého času jednal o podmínkách vzniku seed fondu. Jako zástupce CVCA (Czech Private Equity and Venture Capital Association, pozn. redakce) jsem prosazoval standardní venture kapitálovou strukturu, kterou tvoří zkušený manažer fondu, ať už domácí nebo zahraniční, a venture kapitál fond, do kterého za odsouhlasených podmínek investují vedle státu také soukromí investoři. Zástupci ministerstva průmyslu a obchodu zvolili nestandardní českou cestu, která zatím nedopadla vůbec dobře.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je redaktorem tabletového týdeníku Dotyk Byznys. V minulosti působil v agentuře Reuters, v Hospodářských novinách nebo Českém rozhlase. Zastával i post mluvčího skupiny Nova. Najdete ho na Twitteru a na LinkedIn.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).