„Falešné obaly a kryty na iPhony neexistují. Apple žádné kryty nevyrábí,“ vysvětluje neprůstřelnou logikou mladý Číňan ve svém obchůdku o rozloze několika metrů čtverečních. Stejnou teorii už ale nelze napasovat na další výrobky, kterými je jeho budka přecpaná – koupit si zde můžete klony hodinek Apple Watch, sluchátek Beats, chytrých telefonů, tabletů a dalších věcí.
Debatovat o tom, proč prodává falešné výrobky, je zbytečné. Tohle je Čína, která se historicky duševním vlastnictvím příliš nezaobírá, a i když už vláda sem tam nějaký ten pochybný podnik či celou oblast zavře, stále jich existují hromady. Já během pobytu v Šanghaji navštívil takzvaný „fake market“ vystupující pod honosným názvem AP Plaza, nebo také Xinyang Market. Oficiálně se zde prodávají „móda a dárky“.
Na fake trh se dostanete přímo z metra
Atmosféra asijských trhů je většině Čechů nejspíše dobře známá. Naší zemi během devadesátých let obsadili vietnamští stánkaři se zbožím pochybných kvalit, o které ovšem v té době kapitálem neoplývající společnost projevovala poměrně velký zájem. Na podobné prostředí doprovázené padělanými výrobky lze narazit i nyní v místech jako je pražská SAPA.
Podzemní spleť tunelů
I proto návštěva fake marketu uprostřed čínské megapole na našince nepůsobí nijak exotickým dojmem. A ani to není nic, co by se nějak schovávalo. AP Plaza se nachází v šanghajské čtvrti Pudong poblíž Century Square. Spletitá síť tunelů narvaných malými obchody sice celá sídlí pod zemí, ale to je dáno především tím, že je trh napojený přímo na stanici metra vozící lidi mimo jiné do muzea vědy a techniky.
V podstatě je to tady dost podobné proslavené brněnské „myší díře“ – podzemí chodbě, která spojuje obchodní dům Tesco a hlavní vlakové nádraží. V Šanghaji je to jenom mnohem větší, klikatější, obchodně agresivnější a především zde lze vedle falešných kabelek Prada a spol. nalézt řadu obchodů s elektronikou.
Podívejte se na celou fotoreportáž:
Těch zde může být odhadem kolem dvacítky. Celkový počet každopádně není důležitý, všechny jsou si velice podobné a nabízí v podstatě to samé. Výběr toho, ve kterém nakoupit, tak záleží především na tom, kde se zrovna v podzemních chodbách nacházíte a jak je daný prodejce nakloněný smlouvání.
S tím se zde ostatně počítá jako se základní věcí. Nenápadné pozorování je velice zábavnou činností. Obchodník nejdříve chce za pár elektronických doplňků 200 čínských juanů (RMB, v přepočtu asi 740 Kč), konečná cena ale nakonec spadne pod stovku. Nakupující zde mají různé taktiky a hodně z nich dělá, že prostě odchází. Po zhruba sto metrech od stánku už prodejce „vyměkne“ a volá, že tedy cena platí.
Některé návody na internetu mluví o tom, že je se smlouváním dobré začít dokonce zhruba na 10 procentech částky, kterou prodejce původně požaduje. Je vysoce pravděpodobné, že marže na jednotlivé výrobky zde mohou být velice slušné.
Z čínských továren na městské tržnice
„Dobrá tedy, jeden kus nakupuji za 10 juanů,“ přiznává se mi po chvilkové debatě jeden z prodejců, který mi chtěl prodat falešná sluchátka za 200 juanů. V mnoha případech je ale údajně nákupní cena ještě nižší. Zboží na tyto trhy totiž proudí přímo z čínských výrobních továren, často i skrze známé a podobně.
Je libo nový iPad?
Čínská vláda to tady zatím tiše toleruje. Součástí AP Plaza je ostatně oficiální turistická budka s recepcí. V ní ovšem nikdo nesedí a za židlí je možné vidět schovanou nenápadnou ceduli od čínských úřadů, která má nakupující informovat o tom, že se v této oblasti prodávají falešné výrobky. Ne snad, že by to nikdo nevěděl. Nikdo se tady moc nestresuje a hlídkující policista si v klidu vykuřuje na verandě mimo areál.
Ve stresu se ale mohou cítit návštěvníci. Asijští prodejci se okamžitě kolem každého začnou točit s kalkulačkou a nabízet zboží všeho druhu. Často nedají pokoj pěkně dlouho a i když je okázale ignorujete, otravují i dlouhé desítky metrů chůze.
Svět za oponou
Jednoho z prodejců elektroniky se tak ptám, jestli nemá něco lepšího, než co je zde běžně vidět vystaveného. Následuje to největší klišé – zavede mě do svého krámu, odsune falešnou stěnu s regálem a vstupujeme do malé místnosti plné iPadů a dalších výrobků. Něco jsou velice povedené kopie a něco jsou evidentně pravé modely, nejspíše nějakým způsobem propašované z továren.
Dva terabajty do kapsy…
Apple zde hodně frčí. Koupit si můžete třeba falešný iPad 4, iPhony, které vypadají jako iPhony, ovšem uvnitř rozhodně iOS neběží, naklonované hodinky Watch, sluchátka Beats, kabely. Velice populární jsou také mobily od Samsungu. Nikoliv překvapivě zde však jen těžko seženete elektroniku od známých čínských, tedy domácích výrobců. Huawei či Lenovo jsem neviděl ani jednou.
Naopak velice levně zde můžete pořídit kompletní softwarovou výbavu pro svůj počítač. K dispozici je Office 2016 na dvou DVD discích, Windows 10 rovněž na dvou plackách, koupit si můžete Photoshop, AutoCAD a cokoliv, na co si vzpomenete. Sehnat je možné i třeba hry na PlayStation 4, dokonce na jakémsi „Real Blu-ray“ disku. A kdybyste chtěli virtuální realitu, i tu už zde mají.
Stejně jako třeba flash klíčenky o velikosti až 2 TB. Balení říká, že jsou od Kingstonu, o tom lze ale samozřejmě velmi pochybovat. S tou velikostí úložného prostoru to rovněž nebude tak horké – hned na zadní straně se říká, že nějaký ten prostor je určený k formátování a dalším funkcím a všechen prostor tak není k dispozici. Prodejci se dušují, že kapacita skutečně taková je. Vyzkoušet si to ale nesmíte.
Fake market je dost živé místo. Mnozí zdejší prodejci zde v podstatě žijí. Pobíhají zde děti, hrají si, ženy připravují jídlo a myjí nádobí ve zdejší umývárně (takzvaná „hot water room“). Focení tu nevidí rádi, ale prodejci často umí slušně anglicky. Ne jenom několik naučených frází, obvykle dokáží i běžně komunikovat.
„Kolik utržím za týden? Málo, pane, strašně málo,“ říká mladý obchodník a už by chtěl spouštět pohádku o tom, jak ani nezvládne nakrmit děti, což je zde údajně celkem běžná taktika při vyjednávání. O obchody tady každopádně stojí hodně – prodejci vás rádi doprovodí až k bankomatu u vstupu do metra, společně s pytlem plným vybraného zboží.
Cesta reportéra do Číny se uskutečnila s přispěním firmy Huawei.
