Hlavní navigace

Z technické novely zákona o elektronických komunikacích k DVB-T2 se stává politikum

14. 2. 2017
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Blížící se parlamentní volby poznamenaly přípravu legislativy potřebné ke spuštění přechodových sítí DVB-T2. Příčinou však není televizní vysílání.

Do středy 15. února má ministerstvo průmyslu a obchodu předložit vládě technickou novelu zákona o elektronických komunikacích, která má zajistit hladký start tří přechodových sítí DVB-T2 a umožnit tak začátek přechodu na tento nový typ terestrického televizního vysílání. Doposud nic nenasvědčovalo tomu, že by několik měsíců odkládaná novela byla trnem v oku subjektům, kterých se má dotknout – tedy do doby, než se premiér Bohuslav Sobotka začal zabývat otázkou vysokých datových tarifů českých mobilních operátorů a myšlenkou na vznik čtvrtého plnohodnotného hráče na trhu, který by konkuroval „velké trojce“ složené z O2, T-Mobile a Vodafonu.

První minela: senátní volby

První ze dvou připravovaných „diginovel“ zákona o elektronických komunikacích měla být původně připravena a předložena vládě již loni na podzim. Práci ministerstva ale narušily senátní volby, v nichž kandidoval i šéf resortu Jan Mládek. Ještě před volbami ministr slíbil, že pokud neuspěje, dá svoji funkci k dispozici. Přesně to se stalo – jenže premiér Sobotka ministrovu nabídku na rezignaci nepřijal a místo toho jej vybídl, aby se ministerstvo víc soustředilo na ochranu spotřebitelů. V připravované novele zákona o elektronických komunikacích, kterou ministr předložil do meziresortního připomínkového řízení koncem minulého roku, se ale požadovaná pasáž na podzim neobjevila.

Premiér proto přitvrdil a začátkem ledna zaslal ministru Mládkovi dopis, v němž ho výslovně žádal, aby do návrhu novely zapracoval pasáže na ochranu spotřebitelů před telekomunikačnímu operátory. Koncem ledna Sobotka zintenzivnil svoji rétoriku vůči mobilním operátorům a zveřejnil srovnání tarifů neomezeného volání a datových služeb v České republice a sousedních zemích. Cenovou politiku českých mobilních operátorů označil za neudržitelnou a slíbil prosadit prostřednictvím novely zákona o elektronických komunikacích větší pravomoci Českému telekomunikačnímu úřadu, který by měl operátory donutit ke snížení cen.

Předvolební vize čtvrtého mobilního operátora

Sobotkova mise pokračovala začátkem února osobními návštěvami ČTÚ a Úřadu na ochranu hospodářské soutěže, kde své argumenty zopakoval. A zmínil se o možnosti vstupu čtvrtého mobilního operátora na trh, který by mohl cenovou politikou „velké trojky“ zahýbat. ČTÚ totiž letos na jaře vypíše aukce na kmitočty v pásmu 3,7 GHz, na kterých by měly být v budoucnu provozovány sítě 5G. Jenže tato technologie je stále ještě ve vývoji a žádný mobilní telefon na trhu signál 5G neumí zpracovat, a stejně tak neumí zpracovat signál v pásmu 3,7 GHz. Spíše se očekává, že společnosti, které vydraží příděly pro toto pásmo, na něm spustí fixní datové a hlasové služby – něco podobného jako nedávno oznámenou službu Air Fix od O2 (bezdrátové připojení, ale fixované na místo, tedy nikoli mobilní).

Mládkovo ministerstvo tak má splnit úkol, který je do značné míry spojován s předvolebním slibem ČSSD o levnějších mobilních datech pro všechny. To poněkud komplikuje situaci přechodovým sítím DVB-T2, protože podmínky pro zlevnění služeb mobilních operátorů má poskytnout stejná novela zákona o elektronických komunikacích, jaká má otevřít cestu ke startu řádného vysílání ve standardu DVB-T2. Aby se tak stalo ještě v tomto volebním období, musela by novela projít Poslaneckou sněmovnou již v prvním čtení – což mimochodem stojí i v návrhu usnesení vlády k této novele od ministerstva průmyslu a obchodu. Nyní však nebude záležet na postoji subjektů, jichž se dotýká přechod na nový typ zemského digitálního televizního vysílání, ale především na lobbingu mobilních operátorů.

Je možné, že se mobilní operátoři s ministerstvem dohodnou na nějakém kompromisním znění pasáže, kterou do novely prosazuje premiér Sobotka. I jim je jasné, že současné ceny tarifů neomezeného volání a datových služeb pro rezidentní zákazníky nejsou dlouhodobě udržitelné a dříve či později (ale spíše dříve) budou muset klesnout. Široká dohoda na nějakém kompromisním řešení by znamenala bezproblémové schválení novely v prvním čtení a nulové obstrukce ve sněmovně. V opačném případě se strhne bitva, která nemusí skončit ani do říjnových parlamentních voleb, a přechod na televizní vysílání ve standardu DVB-T2 bude ohrožen. Již nyní má půlroční zpoždění.

Garance dlouhodobosti neplaceného DVB-T2

Samotné pasáže o DVB-T2 v návrhu novely jsou také zajímavé. § 100 o povinnostech provozovatelů dostal nový bod 13, který zní: „Úřad (myšleno ČTÚ, pozn. red.) zajistí prostřednictvím účinných opatření ochranu výhradního využití rádiového spektra v pásmu 470–694 MHz pro neplacené zemské digitální televizní vysílání proti rušení. Za tím účelem zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup pravidelně aktualizované informace o ochraně sítí pro šíření zemského digitálního televizního vysílání a o způsobech odstraňování rušení, a to včetně úhrady nákladů na odstranění rušení provozovatelem rušícího zařízení.“ Předkladatel touto pasáží řeší hned tři problémy najednou: garanci dlouhodobosti vysílání DVB-T2, vzájemné rušení sítí DVB-T2 a LTE a také brání případným sporům se satelitními operátory.

Dosud platilo, že v případě vzájemného rušení dvou sítí elektronických komunikací nesl náklady na odstranění tohoto rušení provozovatel té sítě a technologie, která přišla na trh jako druhá. V případě současného zemského digitálního vysílání ve standardu DVB-T tak náklady nesou mobilní operátoři, jejichž sítě LTE ruší televizní signál. Jenže sítě DVB-T2 budou zcela nové a přijdou až po LTE. Tudíž by jejich operátoři museli hradit náklady spojené s odstraňováním rušení. Návrh novely otevírá cestu k hrazení těchto nákladů ze státních prostředků, byť to takto naplno nepřiznává. Důležitý je i bod, který garantuje pásmo 470–694 MHz pro televizní vysílání, nadto ještě „neplacené“. Garance jsou důležité pro České Radiokomunikace a společnost Digital Broadcasting coby operátory vysílacích sítí.

Zmínka o neplaceném vysílání zase bere vítr z plachet satelitním operátorům, kteří se snaží proces přechodu na DVB-T2 v Česku napadnout u Evropské komise kvůli „nedovolené podpoře“. Tvrdí totiž, že za peníze státu zde vzniknou vysílací sítě DVB-T2, v nichž budou vedle neplacených volně šířených programů vysílat i placené televizní stanice. Což sice není nereálné, ale týkalo by se to až finální šestice celoplošných sítí DVB-T2, jejichž provoz nebude stát operátorům nijak kompenzovat (provozní náklady by měl hradit pouze operátorům přechodových sítí DVB-T2 po dobu souběhu vysílání ve standardech DVB-T a DVB-T2, a to ještě pouze za předpokladu, že to odsouhlasí Evropská komise).

BRAND24

Peníze pro přechodovou síť České televize

S novelou zákona o elektronických komunikacích se „sveze“ i malá novela zákona o České televizi. Konkrétně pak § 3 tohoto zákona, který nově dostane bod 4: „Česká televize provozuje multiplex veřejné služby po dobu přechodu zemského digitálního televizního vysílání ze standardu DVB-T na standard DVB-T2 tak, aby mimo případy, kdy to neumožňují přírodní nebo odůvodněné technické překážky, při vypnutí zemského digitálního televizního vysílání ve standardu DVB-T v rámci jedné oblasti nedošlo ke zmenšení území pokrytého signálem zemského digitálního televizního vysílání ve standardu DVB-T2 v dané oblasti. Pro účely multiplexu veřejné služby v rámci souběhu po dobu přechodu zemského digitálního televizního vysílání ze standardu DVB-T na standard DVB-T2 se na žádost České televizi udělují individuální oprávnění podle zákona o elektronických komunikacích. Úhrada nákladů této přechodové sítě DVB-T2 vyhrazené pro Českou televizi je prováděna ve prospěch a na základě podkladů Českou televizí zvoleného operátora přechodové sítě.“

Jinými slovy, novela dává ČT garanci, že neztratí přechodem na DVB-T2 pokrytí terestrickým signálem, a otevírá snadnou cestu technickému operátorovi její přechodové sítě DVB-T2 ke kompenzacím provozních nákladů spojených s vysíláním této sítě. Vůči tomuto bodu mělo velké připomínky ministerstvo kultury, které je gestorem zákona o České televizi a jež také odmítá představu, že by ČT po přechodu na DVB-T2 měla provozovat hned dva celoplošné veřejnoprávní multiplexy (počet finálních sítí a jejich operátory má řešit druhá diginovela zákona o elektronických komunikacích, která bude obsahovat i informace o Technickém plánu přechodu z DVB-T na DVB-T2).

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je šéfredaktorem serveru o digitálním vysílání DigiZone.cz a redaktorem týdeníku Reflex.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).