Když jsem se v listopadu loňského roku v Texasu naposledy viděl s Michaelem Dellem, vtipkoval, hýřil nadšením, a dokonce přišel do kuloárů, kde se neformálně povídalo a popíjelo pivo. Zrovna si užíval záře reflektorů. Oznámil, že Dell za 67 miliard dolarů kupuje storage giganta EMC. Michael je v podobně dobré náladě už od roku 2013, kdy společně s investory za více než 24 miliard dolarů stáhnul svojí firmu z burzy.
Pozitivní energie (a občasné pošklebování směrem k rozdělenému HP) od té doby prostupuje celou společností, včetně poboček v jednotlivých zemích, které dostaly více volnosti a rozpočtů na marketingové aktivity.
Dell už se jako soukromý podnik nemusí zodpovídat Wall Streetu a přestal myslet pouze ve finančních kvartálech. Michael Dell chce firmu otočit z výrobce počítačů, které stále představují zhruba dvě třetiny prodejů, na významného hráče v oblasti serverů a spol. A k tomu potřebuje dlouhodobou strategii, pružnost a volné ruce.
Ovšem zjistit, jak se Dellu po odchodu z burzy po finanční stránce vedlo, bylo v podstatě nemožné. Firma už nemusí veřejnosti předkládat pravidelné zprávy a tak bylo pouze možné sem tam se doslechnout nějaké kuloární informace. Do čísel nyní dává nahlédnout zpráva, kterou Dell předložil americké komisi pro cenné papíry (SEC) kvůli zmiňovanému odkupu EMC.
Žádný velký růst
Z ní je jasně vidět, proč je odchod od výroby počítačů směrem k technologiím s větší marží a potenciálem nutný. Tržby z prodeje počítačů za prvních šest měsíců aktuálního fiskálního roku meziročně klesly o 12 procent na 15,4 miliardy dolarů. To zhruba kopíruje celkový a dlouhodobý vývoj na trhu.
Michael Dell, zakladatel a šéf společnosti Dell.
Během dvou let, kdy Dell finanční výsledky nezveřejňoval, tržby narostly o nikterak závratná dvě procenta na 58,1 miliardy dolarů. Hrubá marže pak spadla o dvě miliardy na 10,2 miliardy dolarů. Mnoho částí byznysu spíše padá, rostou především servery.
Z toho lze usoudit, že přeměna Dellu nebude jen tak a vstup mezi high-end vyprofilované hráče není vůbec jednoduchý. Koupě EMC tak z tohoto pohledu dává smysl. Vedle silné pozice na trhu s úložnými systémy může přidat více kredibility v dalších oblastech a zkušený obchodní tým. Otázkou každopádně je, jak si osazenstva Dellu a EMC sednou. Zaměstnanci EMC často Dell berou jako low-cost a dívají se na firmu skrz prsty.
Spojení s EMC dává smysl i v tom, že je lepší být velkou rybou ve spíše stagnujícím rybníce. Michael Dell sám při setkání v Austinu uvedl, že „go big or go home“. Pozici tradičních IT hráčů výrazně ohrožují všemožné cloudy, custom hardware a podobně.
Obří dluh a rozprodej firmy
Dell stále dluží 11 miliard dolarů za stažení z burzy. Během dvou let splatil 4,5 miliardy dolarů, včetně dvoumiliardové půjčky od Microsoftu. Na „akci EMC“ si chce půjčit 50 miliard s tím, že budou použity také na refinancování současného dluhu. Dell bude chtít obří dluh financovat i skrze odprodej několika částí firmy, konkrétně chce získat až 10 miliard dolarů.
Michael Dell, zakladatel a šéf společnosti Dell.
První jde na řadu divize SecureWorks. Z té se vytvoří samostatná společnost, která vstoupí na newyorskou burzu. Michael Dell už začal objíždět investory a rozjel potřebné přípravy. Prozatím přesně nespecifikuje, kolik by IPO této kyberbezpečnostní firmy mělo vynést, podle dobře informovaných zdrojů se ale počítá s částkou kolem jedné miliardy dolarů.
Dell koupil SecureWorks v roce 2011 za 612 milionů dolarů. Michael Dell ve firmě vlastní 71 procent akcií. SecureWorks za prvních devět měsíců ve fiskálním roce 2015 vygenerovala tržby přes 245 milionů dolarů, což je meziroční nárůst o více než 50 milionů. Firma je nicméně ve ztrátě přes 57 milionů, především kvůli velkým investicím.
Ve hře jsou také další prodeje. Tím největším by mohla být sekce Perot Systems zaměřená na služby a outsourcing IT. Dell by za Perot rád získal pět miliard dolarů a aktivně se snaží najít kupce, oslovil třeba Atos a další. Na další dvě miliardy si pak cení bezpečnostní divizi SonicWall a mluví se i o tom, že by mohlo dojít i k prodeji Quest Software, rovněž za dvě miliardy dolarů.
Případný prodej Questu by se přímo dotknul i České republiky. Tato firma vyvíjející například nástroje pro správu databází v minulosti koupila ostravský podnik Charonware. Po přechodu pod Dell se v Ostravě začalo vývojové centrum více rozšiřovat.
Další díl skládanky
Prodeje těchto částí dávají ze strany Dellu smysl, některé nástroje se totiž kryjí s těmi, které má EMC k dispozici. Michael Dell každopádně zároveň v náznacích říká, že jeden důležitý díl skládanky může firmě chybět. Dell nyní obsáhne servery a systémy pro ukládání dat, v síťových technologiích (Force10 a podobně) ale do „core“ vrstev stále nesahá.
Bývalý Charonware, nyní vývojová pobočka Dellu v Ostravě.
Otázkou tak je, zda jednoho dne Dell nepřijde s další akvizicí. Třeba Juniper Networks by s tržní kapitalizací necelých 11 miliard dolarů nemusel být tak nereálný.
Zveřejněná finanční zpráva ukazuje i další zajímavou věc. Michael Dell v současné době vlastní 65 procent Dellu a čtyři další procenta skrze vlastní investiční podnik MSD Capital. Investor Silver Lake Partners má 24 procent a šest procent pak drží Dellova manželka.
Věci se dávají do pohybu i v Česku. Řeší se například to, jak po spojení s EMC bude vypadat organizační struktura. Dell jako celek by měl nadále spadat pod vedení současného tuzemského šéfa Jiřího Kysely.
Obě firmy ale v některých ohledech zažívají v Česku divné stavy, zejména v tendrech. Jako prozatím samostatné společnosti působí na trhu odděleně a je tak těžké strategické plánování. Zmatení jsou občas i zákazníci, kteří objednávky na EMC sice posílají na Chodov, ale už do Dellu.
ČLÁNKY DO MAILU