Hlavní navigace

Žádná platební revoluce se nekoná

1. 10. 2010
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

 Autor: 29
1998. Expandia Banka. Velká očekávání. Vynucený prodej. 2004. Platební karty na Internetu. Velká očekávání. Výsledek “jakž takž”. 2008. mBank. Velká očekávání. Vystřízlivění. 2011. Zuno Bank. Velká očekávání. Proč jsou po 13 letech internetové platby stále populární a proč si mnohý myslí, že na Internet přijde platební revoluce?

Prehistorie

Na úvod jedno terminologické vyjasnění: kdysi mělo smysl přesně vymezovat, co jsou internetové platby, internetové bankovnictví ap. S novými produkty definice padají. V dalším textu používám “internetové platby” pro platební transakce přes Internet a “internetové bankovnictví” pro uživatelské rozhraní k službám finančních institucí.

Je to paradoxní, ale rok 1998 byl tím převratným rokem pro platby na Internetu a od té doby zažíváme jen setrvalý stav. Může to vypadat jako žehrání dobré jen pro pamětníky, ale od rozjezdu Expandia Banky se nic převratného na českém trhu nestalo. Sice každý druhý produkt používá označení revoluce, pro klienty – uživatele i obchodníky – je to většinou jen další v zástupu desítek metod.

Co bylo – stručná historie internetového bankovnictví a plateb
Rok Očekávání bank Skutečnost – jak se chovali klienti Produkty na trhu
2000 telefonní bankovnictví používá významná část klientů, internetové bankovnictví rozjedeme internet pouze pro pár technologických nadšenců, většina lidí chodí na pobočky 1998 eBanka, 2000 I LIKE Q, 2000 první internetová bankovnictví velkých bank
zvýšíme zájem o složitější produkty (úvěry, pojištění, …) banka jako polštář – ukládáme úspory a platíme
2005 internetové a mobilní bankovnictví používá významná část klientů masový přechod na telefonní bankovnictví, pobočky stále centrem služeb 2004 Platební karty na internetu, 2008 mBank, PaySec, 2009 GoPay
prodáme klientům co nejvíc produktů zvyšuje se zájem o složitější produkty (úvěry, pojištění, …)
2010 internetové a mobilní bankovnictví používá významná část klientů internetové a mobilní bankovnictví používá významná část klientů 2010 PayU, Platba 24
prodáme klientům co nejvíc produktů klienti kupují složitější produkty, prodej je rájem pro poradce, klienti produktům nerozumí

Dobře, nic zvláštního se nestalo, proč tedy platby stále tolik lákají?

Ano, vydělaly jsme. Vaše banky

Na straně uživatelů je to zřejmé – jak co nejjednodušeji a hlavně nejlevněji platit – ale proč i na straně businessu, nebankovních firem? Na první pohled to vypadá jako úžasný trh – platby jsou o velkém množství transakcí a určité marži, pevné nebo procentuální. Čím větší počet plateb s vyšší marží, tím jste víc v balíku. Hezké počty, říká si mnohá technologická firma, pojďme na tom vydělat. Nesmysl. Reálně se na internetových platbách dodnes podařilo vydělat jen jedné skupině: velkým bankám. Ano, těm velkým bankám, o kterých tvrdíme, že jsou zpátečnické, pomalé, prohnilé. Na rozdíl od inovátorů mají však dvě podstatné výhody: neskolitelnou infrastrukturu na platební transakce a dlouhodobé vztahy s partnery, kartami, mobilními operátory, poštou ap. Pro velké banky jsou internetové platby jen milým malým přispěním k hlavnímu businessu, který když nefunguje, nic se neděje. Tohle u start-upu těžko může fungovat …

Buďme tedy k sobě upřímní: žádné velké změny na českém trhu internetových plateb nejsou pravděpodobné

Zaběhnuté pořádky

Přesto je tu mezera, která je zatím u nás nevyužitá. V oblasti retailového bankovnictví došlo v posledních letech k jedné důležité změně. Vzpomínáte si, kdy vám naposledy volal z banky člověk, který se představil jako „váš osobní bankéř“? Dodnes tímto titulem banky operují, zapomínají se přitom zmínit, že osobní v jejich pojetí znamená „obsluhuji s vámi dalších několik stovek klientů” (pokud tedy nejste Bill Gates, Steve Jobs nebo člověk s příjmem přes milion korun za rok …). Banky s kalkulačkou v ruce zjistily, že radit s osobními financemi – což jsme od nich dříve očekávali – neumí, a proto se raději soustředí na transakce, na obrovský počet transakcí. Platby, pojištění, spoření, úvěry, vše prodávají jako rychloobrátkové zboží a prodej složitějších produktů a poradenství raději nechávají na finančních poradcích.

Vnímání finančního poradenství ale přede dvěma lety změnila jedna firma, Mint.com. Možná jste o ní neslyšeli, pokud nejste ve Státech, taky není moc proč. Mint je automatizovaný finanční rádce, který sleduje vaše účty (bankovní, karetní, spořící, ap.) a z nich připravuje přehledy a doporučení. Mint je vedle svého produktu slavný tím, že zopakoval americký příběh: pouhé 2 roky firmě trvalo dostat se od beta verze v září 2007 k prodeji za 170 milionů dolarů konkurentovi, vůči kterému se vymezovala. Tím obrovsky pomohl popularizaci internetového finančního poradenství. Přitom oproti letitým a bohatým konkurentům Quicken a Microsoft měla služba jedinou lepší vlastnost: byla jednoduchá. Uměla méně než konkurence, zato registrace a nastavení byla na 5 minut, u dokonalé konkurence jste strávili hodiny nastavováním i používáním. Tím Mint mimoděk odstartoval i nový “buzz” zvaný jednoduché bankovnictví.

mint

Mint v září 2007 – podle archive.org

V jednoduchosti je síla

V rychlosti, co je jednoduché bankovnictví: Jednoduché bankovnictví (simple banking) je zejména zjednodušení finančních procesů spojených se správou financí. Zjednodušení činností, které musí uživatel provádět, aby dosáhl svého cíle v minimálním počtu kroků s minimálním úsilím – založení účtu, správa financí, placení, ap. Ruku v ruce je s tím spojeno i zjednodušení uživatelského rozhraní a rady s osobními financemi. Jednoduché bankovnictví dělají čtyři klíčové vlastnosti:

Je jednoduché

Jednoduché bankovnictví je zejména o vypilování procesů pro zákazníka – ne co je nejlevnější pro banku, ale co je nejjednodušší a nejlevnější zaprvé pro klienta a teprve za druhé pro banku. Usmíváte se nad heslem „Náš zákazník, náš pán“? Ano, je to slogan zprofanovaný desítkami marketingových letáků, ale za jeho ignorování by vás každý z Baťů na hodinu vyhodil. Bohužel banka po Baťových nezůstala …

Je rychlé

Dnešní doba je zkratkovitá. 140 znaků na Twitteru, zkratky na Facebooku, … Uživatelé se nechtějí ničím zdržovat, vše nejlépe okamžitě a hned postoupit na další činnost. Proč chodit pro smlouvu na pobočku? Proč vyplnění platebního příkazu trvá 2 minuty? Musí to být pokud možno za pár sekund vyřízené.

Za férovou cenu

Vyznáte se v sazebnících? Možná jsou předražené poplatky českých bank do jisté míry jen bublinou, kterou zapříčinil pocit, že nevíme, za co platíme. Jednoduché bankovnictví je o srozumitelnosti – dřív než zaplatím, vím, za kolik.

Poradí se zapojením komunity

Jednoduché bankovnictví se vrací k poradenství – vedle automatizovaných procesů, které vám srovnají vaše útraty, upozorní na platby či doporučí vhodný úvěr, je doplněné i o komunitní funkce. Na první pohled je nepřirozené svěřovat se s financemi jiným uživatelům, výhody však převažují: tipy, doporučení a diskuse s dalšími o osobních financích pomáhají šetřit.

Nový business

Kolem jednoduchého bankovnictví začíná být hodně očekávání. To v posledních týdnech ukazuje zejména firma BankSimple.net. Zatím bez spuštěného produktu, ale s nadějně narýsovanou budoucností podle modelu “americký sen”. BankSimple byla do září neviditelná firma, kterou založil exzaměstnanec Twitteru a lidé z poradenských firem. Největší publicitu jí zajistilo první investiční kolo, resp. investoři, kteří do BankSimple nalili pár milionů dolarů, zejména současná investorská jednička Ron Conway (podpořil v začátcích Google, PayPal, Foursquare). Zkrátka: firma, u níž se objeví spojení “… a financování se účastní Ron Conway”, má dveře otevřené kamkoliv.

BankSimple je stavěna podle modelu jednoduchého bankovnictví. K tomu přinese jedno vylepšení, z kterým je spousta jednání: prostřednictvím účtu na BankSimple budete spravovat účty v dalších bankách. U nás zatím nepředstavitelné (nějaká internetová firma bude mít přístup k mým účtům?), přitom obchodně logické: BankSimple zajistí bankám správu uživatelů, transakce a tím i poplatky přitom zůstanou bankám. Tím se dostáváme i k podstatné změně: internetové bankovnictví už nebude jen to, které dělají banky, ale i internetové firmy.

Jaké budou nové internetové platby

Nejsem zastáncem předpovědí o platebních trendech, je to jen jiný název používaný analytickými firmami pro věštění z křišťálové koule. V roce 1999 jsme si taky kreslili hezky rostoucí křivky a jen málo z nich vyšlo. Pokud tedy budeme mluvit o předpovědích, odhadech, trendech (vše křišťálová koule) na českém trhu, řekněme si je raději v otázkách.

Kdo bude internetové platby dělat?

Budou banky pořád vládnout transakcím? Vše do jisté míry závisí na postoji legislativců z Evropské unie a u převodů mezi koncovými uživateli (P2P) na šikovnosti online platebních systémů typu Paypal. Jsou pohodlnější, rychlejší a často levnější, budou i obchodně a marketingově lepší?

Na čem vydělá?

Umí banky rychlé zprocesování klientů? Ano. Ale umí jim i poradit? A umí internetový business? Když si projdete sazebníky našich bank, vyčtete, jak je jejich obchodní strategie jednoduchá: jakmile nám přijdou/odejdou cizí peníze, zatížíme je okamžitě nějakým “bakšišem”, nejlépe procentuálním. Bude to fungovat i nadále, v době “na Internetu je vše zdarma”?

BRAND24

Bankovní manažeři zatím nejsou zvyklí uvažovat jako pánové z Google nebo českého Avastu a ke svým základním bezplatným službám nabídnout placené nadstandardní služby, spolu s efektivním využitím získaných informací k cílené reklamě nebo přímému prodeji zboží. Možná se to banky nepotřebují naučit, přeměnit se na marketingovou firmu nejspíš nechtějí, ale proč si k tomu nevzít partnery, kteří budou internetový byznys dělat za ně?

Kdy?

Omlouvám se, ale na to si už odpovězte sami.

Platíte často online?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Kdysi dávno byl zaměstnancem číslo 7 v NetBeans, později Sun Microsystems. Méně dávno byl architektem mikroplateb I LIKE Q. Založil KEYELEMENTS a ve volných večerech dělá Jednoduchebankovnictvi.cz.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).