Hlavní navigace

Žádné hraní. Jak firmy v Německu nasazují HoloLens a zkoušejí Internet věcí

Autor: Jan Sedlák
Jan Sedlák

Po IBM v Německu otevírá své centrum pro Internet věcí a umělou inteligenci také Microsoft. Tamní Průmysl 4.0 je evidentní magnet.

To, co by mohlo přijít po tradičních počítačích, tabletech a chytrých telefonech, je podle představ Microsoftu takzvaná smíšená realita (Mixed Reality). Jde o jinak pojmenovanou rozšířenou realitu (AR), kterou Microsoft prosazuje prostřednictvím vlastních brýlí HoloLens a brzy i podobných headsetů od partnerů. Microsoft si od HoloLens slibuje nové odbytiště pro Windows a zejména všemožné cloudové služby.

Koncept smíšené reality ještě není zcela připraven pro běžného koncového uživatele. HoloLens nejsou zcela „plug-and-play“, chybí jim spotřebitelský obsah a také cena je poněkud vysoká – k dispozici jsou verze za tři a pět tisíc dolarů. „Máme vizi mít Mixed Reality u běžných uživatelů, ale až vše bude připraveno. Zatím je to záležitost vývojářů a průmyslu,“ říká pro Lupu Greg Sullivan z týmu HoloLens v Microsoftu.

A zdá se, že průmysl skutečně začal brát koncept AR za svůj. Za reálnými implementacemi je možné se vypravit třeba do Německa, kde tradičně průmyslové společnosti hodně rychle inovují a kde IT firmy díky digitalizaci výroby cítí mnoho příležitostí a peněz.

Tohle není hračka

„To, co tady vidíte, není žádný beta test a hraní si, to je reálné, produkční nasazení,“ popisuje v Düsseldorfu Andreas Schierenbeck ze společnosti Thyssenkrupp. Vedle něj má technik nasazeny brýle HoloLens, postupně se pohybuje po schodech nahoru, do rohů postupně přikládá pro AR připravenou destičku a gestem druhé ruky potvrzuje vybrání.

Thyssenkrupp a využití HoloLens v praxi
Autor: Jan Sedlák

Thyssenkrupp a využití HoloLens v praxi

Během pár minut má takto zcela nasnímaný virtuální model celého schodiště. Ten pak může okamžitě odeslat ke zpracování a následně na reálné schodiště pomocí AR promítat to, jak na něm bude vypadat namontovaný speciální výtah pro vozíčkáře. Zákazníci si rovněž nasadí HoloLens, vše si prohlédnou a zadají objednávku.

„Dříve byl tento proces velice zdlouhavý, vše jsme dělali ručně, zanášeli řadu naměřených dat a snímků do počítače, dělali modely, a když něco nesedělo, měřili zase. Nyní jsme celý proces prodeje, výroby na míru a instalace schopní zkrátit na 15 dnů, to je čtyřnásobné zlepšení,“ navazuje Schierenbeck.

Thyssenkrupp je světový obr zabývající se výrobou a instalací výtahů, jezdících schodů či právě pojízdných plošin pro vozíčkáře. Ročně vygeneruje tržby kolem 7,5 miliardy eur, má 24 tisíc servisních techniků a 1,2 milionu zařízení pod správou.

Popisovaný příklad je jedním z využití HoloLens. Další aplikace umožňují třeba trénink nových techniků a zejména pak rychlejší servis. Thyssenkrupp se stará i o výtahy v mrakodrapech na Manhattanu. Technici nyní začínají do strojoven těchto výtahů nosit HoloLens, díky podrobné dokumentaci vidí potřebné informace a mohou vzdáleně komunikovat s centrálou.

Thyssenkrupp a jak se to dělalo po staru
Autor: Thyssenkrupp

Thyssenkrupp a jak se to dělalo po staru

„S HoloLens jsme dělali stovky akcí v rámci pilotních provozů a letos vše reálně začínáme nasazovat do provozu,“ doplňuje Schierenbeck. „Vidíme v tom business case a návratnost investic, jinak bychom do toho nešli.“

Všichni jsou už v Německu

Firmy a projekty podobného typu jsou přesně to, co tradiční IT společnosti, jako jsou Microsoft, do Německa táhne. Nedávno jsme v naší reportáži popisovali, proč IBM do Mnichova nasměrovalo svoji největší evropskou investici za dvě dekády a otevřelo zde centrum pro Watsona, umělou inteligenci a Internet věcí. Důvodem je vyspělý německý Průmysl 4.0.

Také Microsoft nyní v Německu otevírá centrálu nazvanou IoT & AI Insider Labs, která se připojuje k pobočkám v domovském Redmondu ve Spojených státech a hardwarovému čínskému epicentru Šen-čen (naše reportáž). Kolem 1900 lidí zde bude se zákazníky dávat dohromady software s hardwarem a senzory a nasazovat věci, jako jsou umělá inteligence, HoloLens či cloud do praxe. I proto Microsoft v Německu otevřel také dvě datacentra s cloudem Azure – jedno v Magdeburgu a druhé ve Frankfurtu.

„Ano, průmysl je nyní pro nás velice zajímavý a patří mezi jedny z hlavních priorit. Počítáme s tím, že se vše bude připojovat k síti, budou se sbírat data a bude se s nimi pracovat. Podle různých průzkumů je zde dlouhodobý potenciál v desítkách až stovkách miliard dolarů,“ vysvětluje v rozhovoru pro Lupu generální ředitel Microsoftu pro „manufacturing & resources“ Caglayan Arkan.

„Německo je logicky jasnou volbou. Po Spojených státech je to v průmyslu pro nás druhá nejdůležitější lokalita. Německý průmysl je vyspělý a oblast výrazně žene i vláda. V Šen-čenu pak vidíme dlouhodobé investice,“ dodává Arkan.

Voda díky datům a cloudu

Další příklad toho, proč se IT firmy o německý průmysl tolik zajímají, je k vidění v Monheimu, v laboratořích tamní společnosti Ecolab. Ta řeší to, jak zákazníkům šetřit spotřebu vody – a je jedno, zda jde třeba o továrnu, pivovar, hotel nebo cokoliv jiného.

Na posledním Světovém ekonomickém fóru v Davosu byl nedostatek vody zařazen mezi největší priority a očekává se, že do roku 2030 bude 47 procent populace žít v oblasti s obtížným přístupem („high stress“) k dobré vodě. Roste počet lidí na Zemi, urbanizace, výroba a spotřeba, což má na zásoby zásadní vliv.

„Myslíme si, že řešením jsou velice podrobná data,“ vysvětluje v laboratořích Arjan Boogaards z Ecolabu. Společnost začala vyvíjet vlastní „krabičky“ se senzory, které následně umisťuje u zákazníků a sbírá z nich co největší množství informací. Ty se odesílají do cloudu k dalšímu zpracování. „Aktuálně máme celosvětově zapojeno 36 tisíc systémů a 27 miliard sběrných bodů, ze kterých generujeme 5 TB dat ročně.“

Ecolab informace sbíral i dříve, technici ovšem chodili s notebooky a data stahovali pomocí kabelu. Nyní se na vše v Azure aplikuje strojové učení a prediktivní analytika. „Díky tomu tak lze mimo jiné i například naplánovat, zda v dané oblasti má vzhledem k budoucí situaci s vodou smysl stavět dejme tomu pivovar,“ přibližuje Boogaards.

Prostě Internet věcí v praxi, který Ecolab nabízí i veřejně ve formě aplikace Water Risk Monetizer, kam lze nahrávat i další vlastní informace a vše sdílet. „Pro nás jsou tyto nové věci ukázkou toho, jak se pro nás IT společnosti stávají kritickou součástí fungování. Když dnes něco vyprodukujeme, vždy to bude mít nějakou senzorickou schopnost a bude u toho i člověk z Microsoftu,“ věří Boogaards.

Cestu autora organizovala společnost Microsoft.

Našli jste v článku chybu?