Používání Internetu v obchodním styku jako převládajícího dorozumívacího prostředku se u nás prosazuje jen pomalu, a firma, která si pořizuje vlastní doménu (obvykle na popud nějakého článku v tištěném periodiku), s ním většinou ještě nemá dostatečné zkušenosti. Doménu objedná osoba, která má k počítačům nejblíže, ale nedohodne se s účtárnou nebo uvede kontakt na email, který zanedlouho už nefunguje. Způsobů, jak se jinak seriozní firma stane neplatičem registračních poplatků CZ.NIC, je nespočet. Narozdíl od běžných obchodních vztahů s živými osobami, je automatizovaný system registrací domén nekompromisní.
Jednoho dne firma z ničeho nic o svou doménu přijde a nikdo neví, co se stalo, žádná faktura přeci nepřišla. V tu chvíli nastupuje jiný nekompromisní automatický system, který firmu o doménové jméno připraví možná už na věky věků — s tím ovšem už národní správce doménového prostoru nemá nic společného. A tak zatímco doménoví podvodníci již mají díky svým softwarovým robotům velmi dobrou představu o průběhu uvolňování domény, k běžnému klientovi se podobná informace dostane pouze výjimečně. Požádal jsem ředitele CZ.NIC, Jiřího Dohnala, aby čtenářům Lupy přiblížil celý proces od registrace, až po opětovné uvolnění doménového jména.
78 dní na rozmyšlenou
Po registraci doménového jména, kterou subjekt provede prostřednictvím emailu, systém ověřuje, zda byly na deklarovaných primárních a sekundárních jmenných serverech (dále jen NS) správně zavedeny údaje o registrované doméně. Tento technický test systém automaticky provádí každý den po dobu dvou týdnů od požadavku na registraci. Z vlastní zkušenosti vím, že po neúspěšném testu je na elektronickou adresu uvedenou u technického subjektu objednávky registrace domény zasláno vyrozumění a žádost o nápravu. Pokud ani poslední 14. test neproběhne úspěšně, je doména v nočních hodinách uvolněna k nové registraci.
Od okamžiku, kdy je technickým testem shledáno, že NS obsahují všechny náležitosti pro funkci systemu doménových jmen (DNS), je doména zavedena do kořenových NS, a tím pádem i do DNS. V tu chvíli systém odešle na elektronickou adresu subjektu uvedeného pro patřičnou doménu jako plátce výzvu k úhradě registračního poplatku a začíná běžet třicetidenní lhůta splatnosti. Není-li třicátého dne platba připsána na účet CZ.NIC pod správným variabilním symbolem, vyčká CZ.NIC ještě šest dní pro případ procesního zdržení platby při mezibankovním styku. Třicátý šestý den po zavedení domény do DNS je na elektronické adresy plátce i administrativního kontaktu odeslána první upomínka platby — opět elektronickou poštou.
Datum splatnosti se tím posune o čtrnáct dní od odeslání upomínky. Pokud plátce neuhradí poplatek ve lhůtě splatnosti, vyčká CZ.NIC dalších 10 dní pro případ procesního zdržení platby. Teprve není-li ani šedesát dní po zavedení domény do DNS úhrada poplatku provedena, zasílá system druhou upomínku, nyní i na adresu technického kontaktu domény. Lhůta je naposledy prodloužena o čtrnáct dní. Zároveň s odesláním upomínky je záznam o doménovém jménu vyjmut z kořenových NS a doména, jakož i všechny služby, které ji používají, přestanou fungovat.
Také po druhé upomínce dodržuje CZ.NIC lhůtu pro procesní zdržení platby, která v tomto případě představuje už jen čtyři dny. Přesně sedmdesátý osmý den po zavedení domény do DNS je v případě neuhrazení poplatku odpoledne jméno uvolněno k nové registraci. V opačném případě, tedy pokud zákazník stihne uhradit poplatek včas, je mu doména opět zprovozněna.
Tento kolotoč se roztáčí nejen při registraci, ale také při jejím každoročním prodlužování. Vzhledem k tomu, že CZ.NIC předpokládá, že se během roku mohly změnit mnohé údaje nutné pro dokladování účetního styku, obdrží administrativní kontakt rok co rok sedm dní před odesláním výzvy k úhradě upozornění, aby zanesl do databází CZ.NIC veškeré změny, především pak kontaktní elektronické adresy a identifikaci plátce. Zvláště ta je nutná pro vystavení a odeslání řádného daňového dokladu, které následují po uhrazení registračního poplatku.
Proč tak dlouhá lhůta splatnosti?
Mnohé firmy během počátečních dní své první registrace domény vynaloží vysoké finanční částky na umístění odkazu na WWW prezentaci a email na obchodní tiskoviny, a pokud o doménu nedopatřením a nezkušeností přijdou, musí vynaložit další prostředky, aby se stavem seznámily své obchodní partnery. Ceny, které si doménoví podvodníci a spekulanti obvykle za převedení doménového jména účtují, bývají pro mnoho firem nepřiměřené, případně si doménu nekoupí z principu, že zlo se nemá podporovat.
CZ.NIC je ze strany odborné veřejnosti často kritizován za to, že 78 (respektive až 92) dní pro úhradu registračního poplatku je nepřiměřeně dlouhá doba. Pokud totiž o doménové jméno přijdete a zaregistruje-li si jej po jeho uvolnění robotem doménový podvodník, musíte takřka čtvrt roku čekat, než budete mít možnost svůj předchozí omyl napravit.
Na problém se ovšem můžeme podívat i z jiné strany, totiž že CZ.NIC poskytuje prvnímu registrátorovi dostatečně dlouhou dobu na to, aby stihl dát své obchodní záležitosti do pořádku. Pokud by totiž lhůta byla kratší, znamenalo by to jen to, že podvodník se k doméně dostane dříve. Pokud je doména jednou ztracena, při každém jejím uvolnění probíhají závody robotů mezi podvodníky, spekulanty a skutečnými zájemci. A vzhledem k tomu, že CZ.NIC poskytuje možnost získat přednostní právo na doménu, která byla opakovaně podvodně registrována (tomu se budeme věnovat ve článku, který na Lupě vyjde příští týden), jsem skutečně přesvědčen, že de facto sedmdesáti osmidenní doba splatnosti je pro vážného, byť nezkušeného zájemce tou nejlepší možnou ochranou.