Hlavní navigace

Zůstává účet zaměstnance v sociální síti majetkem společnosti po ukončení pracovního poměru?

Autor: 29
Daniel Dočekal

Případ Dr. Lindy Eagle a jejího účtu na LinkedIn je poučným příběhem o tom, jak špatně může skončit akvizice. A jak si firma může nárokovat váš firemní účet, včetně toho, že ho v podstatě „hackne“ a změní.

Před několika dny jste se ve zprávičkách mohli dočíst o Žalobě za ponechání si sledujících na Twitteru, možná první svého druhu. A dnes je tu další příklad, který se týká účtu na LinkedIn.com a ponechání si účtu poté, co se zaměstnanec se zaměstnavatelem rozloučil.

Dr. Linda Eagle byla jedním ze zakladatelů společnosti Edwin. Tu v roce 2010 koupila společnost Sawabeh Information a po několika měsících vyhodila zakladatele, včetně zahájení několika právních sporů. A jedním ze sporů je i to, zda Dr. Linda Eagle má právo používat vlastní účet na LinkedIn i poté, co byla ze společnosti vyhozena.

Osobní účet Dr. Lindy Eagle přitom krátce po jejím vyhození doznal změn, někdo neznámý změnil její jméno a profilový obrázek – článek uvádí důvod – stalo se to proto, že Dr. Eagle umožňovala svým kolegům v původní firmě přístup ke svému účtu, včetně toho, že byl používán jako správa kontaktů. O něco podobného se pokoušeli lidé z nové společnosti i u účtu druhého zakladatele, ale neměli přihlašovací údaje. Zažádali tedy LinkedIn o poskytnutí hesla, což vedlo k odpovídajícímu odmítnutí.

Žaloba na Dr. Eagle tak nakonec řeší to, že její osobní účet neměl být dílem jejím, ale ve skutečnosti prací zaměstnanců společnosti a tím pádem vše probíhalo na náklady společnosti. Účet na LinkedIn je nicméně stále z povahy osobním účtem, takže snaha o jeho získání vyznívá poněkud zvláštně. Jakkoliv Sawabeh jistě má nárok na část obsahu, tedy zejména kontakty, tak je těžko přijatelná myšlenka, že by měla mít právo na účet jako takový. A otázkou i je, jak lze odlišit (a dokázat), které konkrétní informace v účtu uložené byly vytvořeny Dr. Eagle a které „zaměstnanci“ společnosti.

Celý spor je každopádně poučný v tom, že je velmi vhodné řešit odděleně případné firemní a soukromé účty. Týká se všech sociálních sítí a dříve nebo později se určitě setkáme s podobným problémy u Google+ – zejména úzká integrace s Google Apps používanými řadou firem může snadno vést k tomu, že sociální účet zaměstnance po jeho odchodu bude problémem.

Další příklad : Court Declines to Dismiss or Transfer Lawsuit Over @OMGFacts Twitter Account – Deck v. Spartz, Inc.

Spor také ukazuje na další rozšířený zlozvyk, tedy sdílení přístupových údajů k účtu mezi více lidmi (nejenom ve firmě). Zpravidla jde o porušení Pravidel užívání služby a v tomto konkrétním případě jde také o praktickou ukázku toho, že něco podobného může „někdy“ později znamenat problémy. Sociální sítě zpravidla rozlišují mezi firemními a osobními účty – stejně jako je tomu u LinkedIn, tak je to u Facebooku (účet vs. Stránka) a Google+ (opět účet vs. Stránka). LinkedIN osobní účet je přitom jednoznačně moderní a praktická forma CV (profesního životopisu).

Další příklad: Employee's Claims Against Employer for Unauthorized Use of Social Media Accounts Move Forward–Maremont v. SF Design Group

Třetí věcí, na kterou spor ukazuje, je problém, který vzniká u „firemních“ kontaktů, tedy hlavně to, jestli kontakty jsou vlastnictvím (a pokud možno výhradním) společnosti, nebo osoby, která dané kontakty získala a případně spravuje. V tomto konkrétním případě je těžko představitelné, že by Sawabeh mohlo nějak využít kontakty Dr. Eagle z LinkedIn. Sociální sítě otázku „firemního adresáře“ mění – kontakty v sociálních sítích bývají, alespoň po určité době, kultivovány zcela jinak než klasické obchodní kontakty.

Marcom

Spor je samozřejmě poučením na příkladu klasického problému, kdy akvizice společnosti neřeší potřebné detaily a buď se účastníci spoléhají na nepsané dohody, nebo prostě nepředpokládají, že by „něco“ mohl vyvolat konflikt. Zde vždy platí, že detaily potřeba řešit je. A na nepsané dohody se spoléhat nelze.

Zdroj: Another Set of Parties Duel Over Social Media Contacts – Eagle v. Sawabeh

Našli jste v článku chybu?
4. 1. 2012 17:17
x (neregistrovaný)

Protoze to jsou negramoti.

(pro informaci, za gramotneho povazuji cloveka, ktery umi nejen nakreslit/nada­tlovat pismenka, ale taky rozumi vyznamu vet a v soucasnosti zvlada zakladni obsluhu PC = umi poslat mail, vi co kam patri, vi, ze to neni nic co by muselo vzdy dorazit obratem a ze je treba to pripadne overit telefonicky ... + samo nejaka zakladni editace a prace s textem/tabulkou ...)

Mimochdem, cela hromada jich ma hesla ulozena na firemnim stroji a samozrejme si je nepamatuji, nacoz pr…

4. 1. 2012 13:50
x (neregistrovaný)

Mno pokud nekdo dostane nejaky certifikat, tak ho vetsinou ma u sebe ... nemluve o tom, ze pokud onu certifikaci absolvoval jinde nez u zamestnavatele, tak mu vpohode vystavi duplikat.

Nehlede na to, ze nasrat zamestnance, specielne takoveho, ktery pracuje na pozici ktera vyzaduje odbornost pripadne v ni mel pristup k zasadnim firemnim datum se zamestnavateli vetsinou hrube nevyplati. Konkurence ho veme lusknutim prstu...