Datové schránky

Elektronické podpisy na dokumentech, včetně těch doručovaných skrze datové schránky, ztrácí v čase svou platnost, v závislosti na době platnosti použitých podpisových certifikátů. Ty jsou vydávány nejčastěji na 1 rok. Platnost certifikátu však může být zkrácena ještě dříve, skrze tzv. zneplatnění (odvolání, revokaci). Proč na to musí být pamatováno a jaké to přináší důsledky?

Resort spravedlnosti prý bude včas připraven na datové schránky, hodlá je aktivovat do 23.10.2009. Notářská komora apeluje na řešení deficitu současných elektronizačních procesů, který spatřuje v nevyřešených právních účincích elektronického dokumentu v delším časovém horizontu. Jak přesně proběhla rezignace bývalého náměstka Zdeňka Zajíčka?

Zjistit, komu patří elektronický podpis na dokumentu přijatém skrze datovou schránku, není jednoduché. Z certifikátu, který bývá k podpisu přiložen, se často dozvíme jen jméno a příjmení, což nemusí stačit.  Z konverzní doložky na autorizovaně konvertovaném dokumentu se ale nedozvíme už ani to. Doložka uvádí jen sériové číslo certifikátu a jeho vydavatele.

Možná si tady někdo přece jen klade tu potutelnou otázku: jaký je vlastně rozdíl mezi „datovou schránkou“ a e-mailem? Nikomu to prosím neříkejte, ale ten rozdíl není až tak zásadní... Ale ne, to si tady přece nemohu dovolit říci! Nějaký rozdíl najít musíme. Jeden, který se přímo nabízí, je v pokročilosti technologií.

Konference 3IN, pořádaná místo dřívějšího Invexu, byla první příležitostí k naznačení trendů a záměrů v oblasti eGovernmentu po nedávných změnách ve vedení resortu vnitra. Ministr Martin Pecina se zde přihlásil k pokračování všech projektů, i ke spuštění datových schránek v řádném termínu. Připustil ale malou připravenost některých resortů, konkrétně  jmenoval resort spravedlnosti.

Kde se bere neustálá kritika datových schránek? Je projekt skutečně tak špatný, nebo kritizující nemají dostatek informací a vycházejí pouze ze svých dojmů? Co když jsou datové schránky výborným způsobem, jak zefektivnit komunikaci státní správy?

O datových schránkách pro komunikaci firem a jednotlivců s veřejnou správou pochybuji již od jejich počátku. A bohužel musím říci, že se mé pochybnosti zhoršují...

Elektronický podpis umožňuje spolehlivě detekovat i sebemenší změnu podepsaného dokumentu v elektronické formě, skrze porušení jeho integrity. Zákon však této možnosti nevyužívá a pozměnění dokumentu neřadí mezi překážky autorizované konverze z elektronické do listinné podoby. Brání tedy něco tomu, aby si kdokoli mohl nechat autorizovaně konvertovat jakýkoli padělaný dokument?

Kořenové certifikáty akreditovaných certifikačních autorit, na které se hodláme spoléhat při práci s datovými schránkami, bychom měli získávat jen dostatečně důvěryhodným způsobem. Jaké ale jsou tyto způsoby? A jak provést samotnou instalaci certifikátů, a na co při ní dávat pozor?

Na akci Business Tuesday, věnované datovým schránkám,  zazněla minulý týden znovu teze o tom, že elektronický podpis platí, dokud se neprokáže opak.  Autoři datových schránek již začali řešit problém s externími elektronickými podpisy a rozšiřují výčet formátů, které je možné přenášet uvnitř datových zpráv.

V MS Windows jsou předinstalovány kořenové certifikáty pouze jednoho ze tří tuzemských poskytovatelů certifikačních služeb s akreditací (společnosti I. CA).  A to dokonce tak důkladně, že ve Vistách nejdou ani odinstalovat. Další kořenové certifikáty se ve Windows mohou automaticky instalovat jako důvěryhodné, aniž by se o tom uživatel dozvěděl.

Druhého září roku 1969 protekla první data právě vznikající sítí ARPANET, která časem přerostla v dnešní celosvětový Internet. Bylo tedy  letošního druhého září  Internetu přesně 40 let? Ještě k prvnímu září si svou datovou schránku aktivovalo i Ministerstvo vnitra ČR – a ke stejnému dni vypsalo i veřejné zakázky na realizaci základních registrů ve své gesci. Za více jak 1,2 miliardy Kč.

Při vyhodnocování platnosti elektronických podpisů hrají zásadní roli certifikáty. Není ovšem certifikát jako certifikát, a tak ne všem se dá důvěřovat. Proč se v souvislosti s certifikáty hovoří o stromech důvěry, co jsou certifikační autority a jakou roli hraje akreditace, udělovaná certifikačním autoritám ze strany státu?

Po necelých dvou měsících provozu datových schránek jich bylo zřízeno cca 267 tisíc, což není ani polovina z původně odhadovaných cca 600 tisíc. V počtu aktivací vedou fyzické osoby s cca 30 % aktivovaných schránek. Orgány veřejné moci jsou na necelých 3 % a třeba exekutoři jsou na ideální nule, bez jediné aktivace.

Když nám skrze datovou schránku přijde datová zpráva, a v ní dokument od orgánu veřejné moci, měl by být opatřen tzv. uznávaným elektronickým podpisem. Jak se ale přesvědčíme o tom, že elektronický  podpis na dokumentu je platný? Jak funguje ověřování elektronických podpisů a jak správně rozumět výsledkům takového ověření?

Základní varianta přístupu k datovým schránkám přes jejich webové rozhraní, jen na základě jména a hesla, je sice nejjednodušším možným řešením, ale také nejméně bezpečnou variantou. Jak vypadá a jak funguje bezpečnější varianta, využívající uživatelské certifikáty? Jaké má pravidla, a jaké jsou její úskalí a nástrahy?

Moje osobní datová schránka již byla zřízena. Mohl jsem si ji tedy již aktivovat a využít k odeslání své první datové zprávy. Přišla mi i odpověď, z Kanceláře veřejného ochránce práv. Jak tedy vypadá a jak funguje ostrá verze datových schránek? Liší se v něčem od testovací verze? Zde jsou mé první dojmy, včetně obrazové dokumentace.

Modul pro komunikaci s datovými schránkami, elektronická podatelna a elektronická spisovna jako součástí ESS. Postrekvizity formulářových služeb a uložení elektronických dokumentů. Pesimistické a optimistická prognóza vývoje.

Architektura vnitřních IS úřadů v návaznosti na datové schránky. Změny a zavedení nových technologií, pracovních postupů i vnitřních právních ujednání a předpisů.

Žádostí o zřízení datových schránek přibývá, a ještě rychleji přibývá skutečně aktivovaných schránek. Ovšem rozesílání přístupových údajů se prakticky zastavilo někde za polovinou. Český statistický úřad minulý týden zveřejnil analýzy i podrobná čísla o internetové, mobilní a pevné infrastruktuře v ČR. V roce 2011 by datový provoz v mobilních sítích měl převýšit provoz hlasový.

Dokument, který vám přijde v datové zprávě od orgánu veřejné moci do vaší datové schránky, musí být opatřen uznávaným elektronickým podpisem. Ale už nemusí být opatřen časovým razítkem. Po čase, nejpozději však do roka, elektronický podpis na dokumentu ztratí svou aktuální platnost – a bez časového razítka už jeho platnost neověříte ani zpětně. Tím se elektronický dokument dostává na úroveň nepodepsaného cáru papíru.

Společnost Webtica Software z Brna ukázala první verzi svého klienta pro systém datových schránek. Jde o samostatnou aplikaci pro platformu Windows, nevyžadující 602Form Filler. Plánované odstávky informačního systému datových schránek mají ještě pokračovat. Původně byly v Provozním řádu omezeny na max. 96 hodin, dnes již omezeny nejsou.

Stát si od zavedení datových schránek slibuje i pročištění a aktualizaci svých evidencí (obyvatel, právnických osob i orgánů veřejné moci). V praxi už začíná docházet k tomu,  že i když správně vyplníte žádost o zřízení datové schránky, stát vám nevyhoví, protože vás nedokáže jednoznačně identifikovat. A jaký je zájem o zřizování a aktivaci datových schránek?

Bezprostředně po startu datových schránek k 1. červenci se dostavily první komplikace. Certifikační autorita Postsignum, od které systém datových schránek získává certifikáty a nezbytná časová razítka, měla od 1. do 3. července výpadek. Následně, od 4. do 5. července zase proběhla odstávka celého systému datových schránek. Další odstávka je plánována na celý další víkend.

Autorizovaná konverze 1. července skutečně začala, ovšem problémy, kam se podíváš. Příklady výstupů konverzí včetně PDF z konverze. Rozlišení 300 dpi na tiskárně je málo. PostSignum započala s vydáváním časových razítek.

Celý systém datových schránek formálně startuje k dnešnímu dni. Na jejich skutečné fungování si ale nejspíše ještě počkáme, do začátku listopadu. K jakým změnám došlo na poslední chvíli? Podařilo se včas vydat prováděcí vyhlášky a novelizovat původní zákon, ještě než nabyl účinnosti? A co všechno kolem datových schránek ještě zůstává neurčité a nejasné?

Zákon, který do našeho právního řádu zavádí datové schránky, nemá příliš jasno v tom, jaký je vztah dokumentu a datové zprávy: vkládá se jeden nebo více dokumentů do zprávy, nebo je každý jednotlivý dokument již datovou zprávou sám o sobě? Také prováděcí předpisy nejsou (zatím) moc konzistentní ani sdílné, pokud jde o specifikaci různých formátů.

Za pár dní se v Česku spustí služba s nenápadným názvem „datové schránky“. Bude znamenat velký krok v postupném přechodu z governmentu na e-government – nebojím se říci, že to bude ten největší krok ze všech zatím provedených.

Jak si odložit spuštění datové schránky. Jak snížit rizika při jejich zkoušení. Odkaz na plné znění zákona. Smíte úřady obtěžovat? Bude mít svou datovou schránku prezident republiky i váš starosta?

Od minulého týdne je na Internetu dostupná demoverze datových schránek. Vyzkoušet si ale můžete jen velmi omezený repertoár jejich funkcí. Již dnes se však ukazuje, že s proklamovanou možností přístupu do schránek odkudkoli, třeba z internetové kavárny na dovolené, to nebude až tak jednoduché. Ostrá verze datových schránek bude spuštěna na doméně mojedatovaschranka.cz.