lidská práva

Přímé zákazy ze strany vlád nebo kriminalizace šifrování nemohou být ospravedlnitelné, protože by znemožnily všem uživatelům v rámci jejich jurisdikce bezpečný způsob komunikace.

Čerstvý případ Běloruska ukázal, že přístup k internetu v době krize nebo protivládních protestů nemusí ani v roce 2020 znamenat samozřejmost.

Deklarace Paris Call, kterou včera představil francouzský prezident Emmanuel Macron a ministr zahraničních věcí Jean-Yves Le Drian v rámci Pařížského mírového fóra, vyzývá ke zvýšení důvěryhodnosti a bezpečnosti v kyberprostoru. Postavil se za ní…

Ostře sledovaný rozsudek vzbudil značně negativní ohlas, nakonec však může mít menší dopad, než by se zdálo. Snad.

Velký vydavatel nemůže pod články nechat jasně urážlivé komentáře. Štrasburský soud pro lidská práva vydal očekávaný verdikt v případě estonského webu.

Zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg chce přinést Internet 4,5 miliardám lidí, které k němu dnes nemají přístup. Mělo by se připojení k Internetu stát základním lidským právem?

Ve vesnici Sunderbari ve státě Bihár, v oblasti převážně muslimské, zakázala místní rada ženám užívat mobilního telefonu, a to pod nemalou pokutou: přistižená neprovdaná dívka má zaplatit částku odpovídající 180 dolarům (10 000 rupií); vdaná žena však jen něco kolem 36 dolarů (2000 rupií). Radní vysvětlují, že mobilní telefony prý vedou k nevěře a k útěkům (manželek od manželů, anebo dívek za účelem sňatku neschváleného rodiči). Za posledních několik měsíců uteklo v Sunderbari z domu nejméně…