Velký estonský zpravodajský portál Delfi versus majitel dopravní společnosti. Verdikt Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) říká, že svoboda projevu má své hranice i na internetu. Celý rozsudek najdete zde (v angličtině).
O co šlo? Delfi provozoval pod svými články klasické diskuse, ze kterých obvykle mazal vulgární či jinak nevhodné komentáře. Používal jednak automatický filtr zakázaných slov, přestupky proti pravidlům ale mohli jednoduchým tlačítkem nahlásit i sami čtenáři.
Spor se vedl o dvacítku komentářů, které se objevily pod článkem z 24. ledna 2006. Text s titulkem „SLK zničila plánované cesty po ledu“ (SLK Destroyed Planned Ice Road) byl kritický k místní dopravní firmě AS Saaremaa Laevakompanii (SLK) a jen za první dva dny vyvolal 185 komentářů.
Po vydání článku se měsíc a půl nedělo nic, až 9. března 2006 vydavateli přišel dopis od právníků majitele firmy. Požadovali v něm odstranění dvacítky urážlivých komentářů, keré se týkaly cti jejich klienta, a 500 tisíc estonských korun (asi 32 tisíc eur) jako odškodné za utrpěné škody.
Ochrana osobnosti
Dotyčné komentáře obsahovaly vulgární urážky poškozeného, volaly po jeho smrti („jdi se utopit“, „nemá smysl si stěžovat, pojďme toho bastarda zabít“) či obsahovaly rasistické poznámky. Redakce komentáře ještě týž den smazala. 23. března poslala právníkům odpověď, ve které je informovala o smazání příspěvků a odmítla zaplatit odškodné.
O necelý měsíc později podal majitel dopravní firmy civilní žalobu k soudu. První verdikt dal v červnu 2007 za pravdu vydavateli a nároky poškozeného odmítl. Delfi podle něj nebyl vydavatelem komentářů a neměl povinnost je automaticky sledovat. Odvolací soud ale posléze případ vrátil zpět k projednání.
Prvoinstanční soud tedy spor znovu posoudil a v červnu 2008 své původní rozhodnutí zcela otočil. Firma Delfi podle něj musí být považována za vydavatele komentářů a její systém pro nahlašování urážlivých příspěvků nedostatečně chrání osobnostní práva třetích osob. Napadené komentáře podle soudu zašly daleko přes míru oprávněné kritiky, obsahovaly řadu urážek a poškodily čest, důstojnost a pověst poškozeného. Soud mu také přiznal odškodné – ovšem daleko nižší, než původně požadoval – ve výši 5 tisíc estonských korun (asi 320 eur). Tento verdikt pak potvrdil jak odvolací, tak nejvyšší soud, na které se firma Delfi obrátila.
Případ nakonec v roce 2009 doputoval až do Štrasburku. Firma Delfi totiž proti estonským verdiktům protestovala s tím, že porušují její právo na svobodu vyjadřování.
Verdikt
Evropský soud pro lidská práva po několika letech potvrdil, že estonská justice v tomto případě postupovala správně. Komentáře byly podle verdiktu jednoznačně za hranou a vyzývaly k násilí proti majiteli dopravní firmy.
Samotný článek byl přitom podle ESLP v pořádku – byl vyvážený a prostor v něm dostal i manažer firmy. Vzhledem k tomu, že zpráva negativně ovlivnila řadu lidí, měl ale vydavatel předpokládat, že diskusi pod článkem bude potřeba pečlivěji hlídat, argumentuje soud. Nástroje pro moderování komentářů byly podle soudu nedostatečné – například automatické filtry vulgarit se daly snadno obejít.
Dostatečnou ochranu osobnostních práv podle něj neposkytuje ani smazání urážlivých komentářů až poté, co na ně někdo upozorní – i když je Delfi ihned po výzvě smazalo, šest týdnů si je mohl na internetu kdokoli přečíst. A nakonec: výše odškodění, které musel vydavatel zaplatit, je přiměřená, protože velký vydavatel jako je Delfi nemůže mít problém tuto částku zaplatit.
Poškozený podle soudu sice mohl žalovat také přímo konkrétní autory komentářů, bylo by ale velmi složité zjistit jejich totožnost, říká soud. Přenést odpovědnost na vydavatele je tak podle něj praktické, ale také rozumné, protože portál má z publikování komentářů komerční prospěch.
Soud vzal při rozhodování v úvahu to, že Delfi je velkým profesionálním portálem a jako takový si zaslouží přísnější přístup:
Soud zdůrazňuje, že současný případ se týká velkého profesionálně spravovaného, komerčního internetového zpravodajského portálu, který vydává vlastní zpravodajské články a vyzývá čtenáře, aby je komentovali.
Nepřijatelnost dotyčných komentářů navíc byla na první pohled jasná, vydavatel nemusel složitě zjišťovat, jestli skutečně poškozují práva majitele dopravní firmy.
Firma po rozsudku estonských soudů systém komentářů změnila – zavedla registrace a komentáře registrovaných uživatelů se čtenářům zobrazují jako první, nad těmi anonymními. A najala tým moderátorů, kteří diskuse sledují a závadné příspěvky mažou.
Kauza Prolux
Odpovědnost za komentáře pod články není žádná novinka. Vydavatel se kvůli ní může dostat k soudu i v České republice. Svou zkušenost má i Internet Info (vydavatel Lupy). Případ, ve kterém si firma Prolux Consulting stěžovala na urážlivé komentáře na svou adresu pod článkem na serveru Měšec.cz, nakonec doputoval až k Nejvyššímu soudu.
Ten nakonec posvětil verdikt Vrchního soudu v Praze, který nařídil odstranit jen slova „jak svině“ z jednoho sporného příspěvku.
Připomeňte si: Kauza Prolux – rozsudek odvolacího soudu
