Hlavní navigace

Cloudy v oblacích

Vojtěch Bednář

Žít tak v časech čtyřciferného ekonomického růstu, řekli bychom si, že cloud computing je vrcholícím trendem. Trendem, který živí desítky nadnárodních implementátorů, stovky poradenských firem a tisíce mediálních rozumbradů.

Vojtěch Bednář

Ilustrace: Nenad Vitas

Skutečnost je, alespoň co se týče ekonomického růstu poněkud odlišná, a jak jsme se mohli nedávno přesvědčit z konce pravděpodobně posledního časopisu pro profesionální IT, Connect!u, dokonce i životní prostor nás mediálních rozumbradů se povážlivě zužuje. To ale neznamená, že by stále nemohly fungovat trendy. Jen trochu jinak.

Již několikrát a podezřele rychle za sebou jsem se setkal se zajímavým jevem. Relativně významné a ve svých oborech i prestižní firmy sázejí na cloud computing. Nejde však o profesionálně implementovaná, na vlastních serverech provozovaná, případně u profesionálů hostovaná řešení, vůbec ne. Synchronizace, zálohování a online zpřístupnění se děje prostřednictvím veřejně dostupných a v základu bezplatných služeb. Tímto způsobem se synchronizují pracovní dokumenty, podpůrné nástroje, ale světe div se, někdy i klíčová data. Například databáze kontaktů a dokonce kousky fakturace.

Nic proti veřejným cloudům. Jsou poměrně spolehlivé, jejich provozovatelé říkají, že i bezpečné, fungují kdekoli a na čemkoli (synchronizace v Dropboxu mezi linuxovým PC, Windows a Macem je skutečně skvělá věc). Zpřístupnění dat na webu a pomocí odkazů dokonce cizím uživatelům je pak drobnou třešničkou na dortu. Že se používá hojně, dokazuje, že jsem si tak během posledních tří týdnů stáhl jeden manuál, jeden poměrně důvěrný dopis a jednu obchodní směrnici; zejména třetí z dokumentů by konkurence té firmy vidět myslím neměla.

test

Firmy se vydaly směrem trend – jako mnohokrát předtím. Jen protože není čtyřciferný růst, nejsou implementátoři, poradci, a nakonec ani rozumbradové. Jde to levně, nebo dokonce zadarmo.

Jednou z nejvýznamnějších otázek v historii marketingu čehokoli je otázka, kolik stojí zadarmo a co je to levně. Nechci zde tvrdit, že by se nemělo věřit veřejným cloudům, ale pro kritické dokumenty typu obchodní směrnice obsahující ne nepodstatnou část firemního know-how mi připadají poněkud špatně vypočitatelné. A taky vzdálené a k odpovědnosti za případné problémy v Česku nedohnatelné. Sdílení kritických dat na nich pak okem rozumbrady živícího se mimo jiné počítačovou bezpečností vidím jako značně problematickou operaci. Operaci, která by mohla cenu za zadarmo, případně levně, ne právě malým způsobem zvýšit. Otázka zní, zda nad hladinu, kterou by za časů růstu stál implementátor. Její odpověď je však – společně s cloudem – v oblacích.

Našli jste v článku chybu?
13. 7. 2010 1:39
uživatel si přál zůstat v anonymitě
To tezko, nebot LUPA ma zhruba stejny impact factor jako Blesk nebo Halo noviny.
9. 7. 2010 12:56
Šťoural (neregistrovaný)
Říká se, že staré koště dobře mete, ale v případě p. Bednáře spíš platí, že starého grafomana rozumným a smysluplným závěrům nenaučíš.