David Spáčil (Videoflot): Jsme na tom stejně jako Uber, boříme staré zvyklosti

Videoflot se chystá expandovat na nové trhy. „Naší misí je vybudovat komplexní globální ekosystém pro videoprodukci,“ říká zakladatel startupu David Spáčil.

Brněnský Videoflot získal letos v červnu od fondu společnosti YSoft investici přesahující 30 milionů korun, která mu umožní rychleji expandovat. 

Startup, který na internetu napřímo propojuje tvůrce videí se zadavateli, od té doby trojnásobně rozšířil počet zaměstnanců a přestěhoval se do nových prostor v Brně, odkud nyní chystá útok na americké trhy a také svoji přeměnu.

„Naší misí je vybudovat komplexní globální ekosystém pro videoprodukci. Kromě videotvůrců a zadavatelů videí přibude databáze castingu, databáze lokací a pronájem techniky,“ říká v rozhovoru pro Lupa.cz zakladatel Videoflotu David Spáčil s tím, že chystané změny by měly být završeny v příštím roce.

Na jaře jste obdrželi investici 30 milionů korun od fondu spojeného se společností YSoft. Na co peníze přesně půjdou?

Peníze obecně míří na rozvoj firmy. Od získání investice se nám zhruba ztrojnásobil počet pracovníků, navíc jsme se přesunuli do nových prostor do brněnského centra Cerit. Takže finance jdou z větší části na výplaty lidí a na marketing, to jsou teď dvě nejvýraznější položky.

Celá investice je rozdělená na dva roky, takže to není tak, že bychom teď měli na účtě celých 30 milionů korun. V podstatě je to pro nás i taková systémová změna. Když jsme byli startup o pěti lidech,  fungovali jsme samozřejmě jinak, než nyní v 15 lidech.

Co se u vás na fungování firmy nebo týmu změnilo?

Je to taková klasika. Když sedí pět lidí ve stejné místnosti, tak se o všem domluví. Podle mě se to ale láme v počtu přesahujícím osm lidí, kdy se vám na chvíli zpomalí až zastaví vývoj, protože najednou vyvstanou problémy s přenosem informací a podobně.

Při tomto počtu už jednáte s lidmi, kteří vedou menší skupinky lidí, a kvůli tomu musíte změnit systém komunikace. Už to není o tom, že se ráno automaticky sejdeme na kafi, ale už musíme mít statusová jednání a nastaveny i další procesy.

To je přirozený vývoj u každé firmy.

Ale dokud to člověk nezažije, je to nepřenositelná zkušenost. Každá rostoucí firma si musí tím obdobím sama projít a nastavit si vše podle sebe.

Když se ještě vrátím k proběhlé investici. Jednali jste jen s YSoftem nebo vyjádřily zájem i další subjekty?

Zájem vyjádřilo více subjektů, ale všichni byli hrozní podivíni. Například se nám ozval jeden fotbalista, který hraje ruskou ligu, s tím, že by nám dal stejné množství peněz jako YSoft a za dva, tři roky by to chtěl zpátky i s určitým úrokem. Vlastně ho ani moc nezajímalo, co děláme a jak.

Já jsem ale chtěl získat takzvané „smartmoney“, tedy někoho, kdo nám pomůže i v dalších věcech než jen ve financích. Naše nevýhoda je v tom, že nikdo z jádra týmu není přímo z byznysu. Bylo tedy jasné, že potřebujeme někoho s vědomostmi a kontakty.

A šéfa YSoftu Václava Muchnu jste znal?

Když jsme se vrátili z Chile, byl jsem na přednáškách v Jihomoravském inovačním centru v Brně, a Václav tam vyprávěl o začátcích YSoftu. A na rozdíl od všech jiných investorů, s kterými jsme se předtím bavili, mi po dvacetiminutové přednášce přišlo, že je to pro nás ten správný člověk.

Po přednášce jsem šel za ním a řekl mu, že máme zajímavý projekt, jestli by se o tom nechtěl pobavit. A on se na mě podíval a řekl: „Před půl rokem jsem vám psal do Chile, jestli nechcete nějak pomoct.“

YSoft má totiž v Santiagu kanceláře. Ukázalo se, že o nás Václav někde četl, líbil se mu náš nápad, tak mě kontaktoval na LinkedIn, jestli bychom nechtěli podpořit. Jenže já mám na LinkedInu dva účty a on napsal na ten neaktivní, takže ta zpráva se ke mně nikdy nedostala. Ale z toho je vidět, že co se má stát, se asi stane.

YSoft za poskytnutí investice získal zhruba 30 procent Videoflotu, je to správně?

Investice byla něco málo nad 30 milionů a YSoft získal něco málo nad 30 procent. Neřeknu to teď úplně přesně, ale v zásadě jeden milion korun odpovídá jednomu procentu.

YSoft Venture Capital se od klasických fondů soukromého kapitálu liší tím, že je přímo napojen na firmu a zainvestované projekty tak zároveň získávají i přístup k know-how společnosti, což je pro vás jistě výhoda. Jak moc vám ale YSoft mluví do byznysu?

S YSoftem fungujeme na sytému takzvaných „milestonů“ (milníků, pozn. redakce), to znamená, že máme na kvartální bázi nastaveny cíle, kterých se snažíme dosáhnout. Nyní jde o počet uživatelů, kterých bychom měli dosáhnout, pak to přechází přes peníze, které bychom měli vydělat, a postupem času se začít sami živit.

Určitě nám do toho mluví, ale ne tím způsobem, že říkají, udělejte to takhle a takhle, jinak nedostanete další peníze. Oni nám říkají svůj názor, prostě co si myslí, že by mohlo fungovat. A dost často mají pravdu. Ale neznamená to, že to musíme udělat.

A ta výhoda v podobě know-how společnosti?

U YSoftu je super, že také vznikli jako startup a vlastně se za startup považují i nyní, a reálně fungují. Takže můžeme čerpat vědomosti z jejich reálného fungování a můžeme si domlouvat schůzky s managementem firmy. Mám každý týden schůzku s Václavem, setkávám se s jejich finančním ředitelem, vývojovým oddělením a podobně.

Je to živoucí studnice informací a přijde mi to o stupeň výše než smartmoney ve formě jednoho člověka, který si založí fond, ale už neprovozuje žádnou firmu a jen radí. Vidět to fungovat v reálu je něco jiného než jen dostávat rady.

V rámci získané investice chcete teritoriálně expandovat, YSoft má pobočky po celém světě, to se vám také jistě hodí.

To je druhá skvělá věc. YSoft má kanceláře po celém světě od Latinské Ameriky po Japonsko a my máme možnost tyto kapacity určitým způsobem využít.

Chcete se rozšiřovat hlavně v Latinské Americe a vstoupit na trh v USA. To stále platí?

Jako priority nyní máme Spojené státy, Latinskou Ameriku jako takovou a Brazílii. Latinská Amerika má tu výhodu, že tam nemáme moc konkurenci. Což je ale na jednu stranu výhoda, a na druhou nevýhoda. Stejně tak je to i v USA, kde už nějaká konkurence je.

Jak to myslíte?

S Videoflotem zaplňujeme nově vzniklý segment. A pokud lidé ještě nezačali ve firmách používat ve větší míře videa, ať už pro marketing či jiné účely, tak je často těžké jim náš přínos vysvětlit.

Ve Spojených státech už tu práci za nás udělala konkurence, kterou tam v určité míře máme. Zadavatelé zakázek už tam ví, k čemu jim video může sloužit, mají představu o tom, kolik je za tím práce a kolik to stojí dohromady peněz.

Toto vysvětlování jsme museli absolvovat v České republice a v Latinské Americe nás to teď čeká také. Zkoušíme obě dvě cesty – jižní i severní Ameriku, ale v každé je to trochu jiné.

Vy se ale nechcete soustředit jen na propojování poptávky a nabídky ohledně tvorby videí, chcete nabízet komplexnější služby.

Naší misí je vybudovat komplexní globální ekosystém pro videoprodukci. Kromě videotvůrců a zadavatelů videí přibude databáze castingu, databáze lokací a pronájem techniky.

Jaký je harmonogram zavádění těchto služeb?

Základní verze databáze castingu je už hotová, ale není ještě dostupná z homepage. Plná verze bude spuštěná během několika týdnů. Kvůli tomu předěláváme i úvodní stránku, která bude více odpovídat naší změně z tržiště na komplexní videoprodukční ekosystém.

Na přelomu roku by měl přibýt přehled lokací a v průběhu příštího roku spustíme pronájem techniky. A až tam budou všechny tyto databáze, tak budou propojeny sofistikovaným produkčním systémem, ale to bude až na úplný konec, tudíž také v průběhu příštího roku.

Brzy budete slavit takový malý mezník, hodnota zadaných zakázek přes váš web je těsně pod hranicí 100 milionů korun. Je to pro vás málo nebo je to naopak úspěch?

Jen pro upřesnění, my si neberem procenta z dohodnutých zakázek, takže z toho nic nemáme. Ale je na tom vidět, že lidé a firmy čím dál více využívají videa v běžné komunikaci.

Ale co je zásadní, a to ze statistik není vidět, je to, že třeba v České republice hodně firem poptávalo video za 20 až 30 tisíc korun, z čehož se kvalitní video příliš udělat nedá, a situace se v tomto ohledu nyní obrací.

Máme oddělení péče o zákazníky, které mohou lidé kontaktovat, a my jim řekneme, kolik by to mělo reálně stát a proč. A v poslední době je opravdu vidět, že průměrná cena zadaných zakázek se postupně zvyšuje, což je dobré pro videotvůrce.

Nechceme být platforma pro tvorbu levných, ale špatných videí. Chceme, aby přes Videoflot vznikala dobrá videa a aby se tím videotvůrci dobře uživili.

O jaký typ videí je v současnosti ze strany zadavatelů největší zájem?

V poslední době se hodně dělají takzvaná „explainer“ videa, tedy videa, v kterých se něco vysvětluje, ukazuje. To je věc, která před takovými pěti lety nebyla moc rozšířená.

Každá webová služba má v úvodu tento typ videa, protože lidé nečtou. Takže místo toho, aby měla každá služba sloupec textu, o čem je, tak nyní každý dělá půlminutové video. A tyto prezentace vznikají vcelku hodně přes Videoflot.

Vy jste konkurencí pro reklamní agentury. Setkali jste se již s určitou negativní reakcí z jejich strany?

To je téma na samostatný rozhovor. Je to stejné jako s Uberem, Airbnb nebo podobnými službami. Nahrazujete něco, co tu fungovalo doteď, a najednou je tu něco nového.

KL_NOMINACE

Pro agentury, které přímo produkují videa, ani konkurencí nejsme. Občas zvláštním způsobem můžeme vadit reklamním agenturám jako takovým, protože často dělají vše, ale většinu věcí outsourcují.

Dříve zprostředkovaly video a vzaly si z peněz na produkci videa poměrně velkou část. Nyní se zadavatelé mohou spojit přímo s videotvůrci. S dramatickými negativními reakcemi jsme se ale nesetkali.

12 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 29. 10. 2014 12:29