Hlavní navigace

Google Chrome zrychluje, tentokrát vývojový cyklus

30. 7. 2010
Doba čtení: 9 minut

Sdílet

 Autor: 12703
Nová stabilní verze Google Chrome každých šest týdnů? To by podle plánů Googlu měla být v následujících měsících za ideálních podmínek běžná praxe. Google evidentně zvyšuje svůj tah na branku. Co všechno za zkráceným vývojovým cyklem stojí a jaké může mít důsledky?

Ještě to nejsou ani dva roky, co Google oficiálně ukázal světu první testovací verzi svého prohlížeče Google Chrome. Bylo to totiž v září 2008. Přesto je tu s námi již nějaký ten pátek Google Chrome 5 a aktuálně se chystá Google Chrome 6. Rychlé uvádění nových major verzí už se stalo předmětem řady vtipů, kterých zřejmě ještě přibude, protože Google ohlásil zkrácení vývojového cyklu. Během následujících měsíců chce přejít na uvádění nových stabilních verzí ideálně po šesti týdnech. To samozřejmě neznamená, že by každých šest týdnů měla zákonitě přijít nová major verze, ale při současné praxi by to zase takový šok nebyl.

Proč Google zkracuje vývojový cyklus? Oficiálně uvádí tři důvody: rychlé směrování novinek k uživatelům, lepší plánování vývoje a menší stres pro vývojáře. Ti prý už nebudou muset (tolik) pracovat přesčas kvůli nehotovým funkcím, protože další stabilní verze bude de facto již za dveřmi, takže přesun nebude představovat až takový problém. Pokud ovšem již funkce budou hotové, dostanou se rychleji k uživatelům. Těm tak odpadne čekání na jednu velkou aktualizaci, do níž jsou všechny chystané novinky schraňovány.

Google má tento koncept vyzkoušený u svých webových služeb. Například Gmail poskytuje de facto každý měsíc nějaké to drobné vylepšení. To konkurence nasazuje novinky vždy v rámci většího balíčku prezentovaného jako novou verzi služby (či dokonce rovnou novou službu): od české služby Email.cz po globální Windows Live Hotmail. Mezi těmito balíčky bývá odstup minimálně v řádu měsíců, častěji však spíše let. Z pohledu koncového uživatele je zřejmě lepší ta cesta, po které kráčí Google. Při průběžné exhalaci novinek se na ně lépe zvyká. Nikomu se na vylepšení nechce čekat zbytečně dlouho, ať jde o jakoukoliv oblast.

Více nových verzí = větší publicita

Postupné vylepšování ve stylu Googlu, ať už jde o desktopový software nebo webovou aplikaci, má také jeden klad, o kterém americký internetový kolos nahlas nemluví: publicitu. V kombinaci s jeho silnou značkou a početnou uživatelskou základnou si média všímají každé drobnosti a věnují jí alespoň kratičký článek (zprávičku, bleskovku). To je případ třeba Gmailu. Konkurenti, kteří nasazují novinky v rámci jedné velké aktualizace přicházející vždy po několika měsících či letech, takovou publicitu nemají, přestože rovněž mají silnou značku a početnou uživatelskou základnu.

Média prostě nemají o čem psát a když už se téma najde, obvykle je to nějaký průšvih typu bezpečnostní chyby, úniku osobních údajů uživatelů, nefunkčnosti nebo nekompatibility. To není jen záležitost internetových služeb, ale i desktopového softwaru, potažmo webových prohlížečů. Články v médiích o nových funkcích (byť jde třeba jen o drobnosti) znamenají nejen de facto bezplatnou reklamu, ale zároveň pomáhají budovat image jakéhosi inovátora.

Google chce být inovátorem číslo jedna

Právě pozice inovátora přinesla v minulých letech úspěch Mozilla Firefoxu. V jeho počátcích se podařilo prodat image svěžího dynamického a perspektivního hráče, který jde vystřídat veterána dávno za zenitem, jenž propásl šanci odejít na vrcholu. Samozřejmě, že k této situaci přispěl i Microsoft, který ukončil vývoj svého prohlížeče, jemuž navíc vůbec nepomohla negativní publicita. Protože vývoj byl ukončen, do médií se logicky nemohly dostat žádné informace o chystaných novinkách. Místo toho se o Internet Exploreru psalo jen v souvislosti s bezpečnostními chybami.

Když se tedy na scéně objevil Firefox, neměl to s pasováním do role inovátora zase tak těžké. Samozřejmě, že tu byly jiné prohlížeče, od nichž Firefox přebíral mnohé nápady, ale Firefox byl silnější v orientaci na běžné uživatele a šikovně podchytil takový ten „komunitní marketing“. Pověst inovátora mu tak u širší veřejnosti už zůstala. Teď ji ale zjevně chce Google pro svůj prohlížeč. A daří se mu.

Tvůrci Firefoxu nezakrněli, ale nejsou dost rychlí

Zcela běžně lze v diskusích narazit na povzdechy, že Firefox už není to, co býval. Že stíhá jen „opisovat“ novinky od konkurence a nepřináší již mnoho vlastních nápadů. Je to ale jen efekt způsobený rozdílným přístupem Googlu a Mozilly k vývoji. Můžeme být konkrétní a ukázat si to na několika příkladech. V rámci Mozilla Labs se lehké motivy vzhledu testovaly coby experimentální rozšíření Personas mnoho měsíců před Googlem, Přesto díky rychlejšímu a hlavně postupnému uvádění novinek stihl Google Chrome lehké motivy vzhledu nasadit dříve.

Totéž platí o rozšířeních na bázi běžných webových technologií (HTML, CSS, JavaScript). V rámci Mozilla Labs se na tomto konceptu pracuje v projektu JetPack už hodně dlouhou dobu, ale první tento koncept dokázal k uživatelům protlačit Google Chrome. Teď už je podporuje i Safari od Applu. A Firefox? Ten s nimi přijde teprve v chystané verzi 4.0, tedy se zpožděním minimálně několika měsíců oproti konkurenci.

Obdobně je na tom Firefox se synchronizací uživatelských dat. Projekt Weave (dnes tedy Firefox Sync) je mnohem starší, než synchronizace v Google Chrome (ale zase mladší než Opera Link nebo Google Browser Sync), nicméně jeho plody uživatelé opět uvidí až ve Firefoxu 4.0, zatímco Google Chrome synchronizuje už nějaký ten pátek.

Rozhodně nechci iniciovat nějakou plamennou diskuzi, kdo od koho opisuje, jen chci demonstrovat, že Mozilla má podobné nápady, ale k uživatelům je v nativní výbavě prohlížeče dává až hodně pozdě. Respektive relativně pozdě – ve srovnání s Google Chrome. Při srovnání s Internet Explorerem je Firefox pořád rychlíkem, tedy alespoň v uvádění novinek mezi uživatelskou veřejnost.

Google Chrome si začíná získávat image toho, kdo diktuje směr, a to je obecně hodně žádaná a důležitá úloha. Dělá to i na úkor dalších prohlížečů. Hodně se v posledních měsících mluví o proměnách grafického uživatelského rozhraní prohlížečů. Mohlo by se zdát, že třeba Opera nebo Firefox v této oblasti následují Google Chrome, ale už se zapomíná, že základ maximálnímu zjednodušování ovládacího záhlaví prohlížeče v hlavním okně položil o několik let dříve Internet Explorer ve své sedmé generaci.

Spojení vyhledávacího pole s řádkem s URL je ještě starší. OmniBox je zkrátka znovuobjevením kola. Podobně se zapomnělo, že anonymní režim není původní nápad Googlu, protože se o několik let dříve objevil v Safari, ovšem s téměř nulovou medializací, čímž se vracíme o několik odstavců výše. Lze očekávat, že s rychlejším chrlením nových verzí bude pozice inovátora upevňována.

Může si Google chrlení nových verzí dovolit?

Většina prohlížečů při uvádění nových verzí naráží na jeden zásadní problém: migraci uživatelů na novou verzi. Někomu se to daří lépe (Firefox, Opera), někomu hůře (Internet Explorer). Uživatelé setrvávající na starších verzích představují problém například z hlediska všeobecné bezpečnosti v internetovém prostředí i nasazování nových technologií do vývoje webových aplikací.

Google ale má v tomto ohledu vyhráno, protože jeho aktualizační mechanismus nepotřebuje vůbec žádnou součinnost s uživatelem. V pozadí běžící utilita Google Update, o jejíž existenci běžný uživatel zřejmě vůbec netuší, ustála původní kritiku a dnes uživatele zcela automaticky přesouvá vždy na tu nejnovější verzi, aniž by museli cokoliv udělat nebo rozhodnout.

Pokud se podíváme do statistik Net Applications, tak zjistíme, že podíl aktuálního Google Chrome 5 přesně neodpovídá celkovému podílu všech verzí Google Chrome, ale na tom už se značnou měrou podílí nový Google Chrome 6. Přestože ještě nevstoupil ani do fáze betatestování, mnozí uživatelé jsou už zkrátka zvědaví na novinky, což je opět ten efekt plynoucí z pověsti inovátora.

Je důležité zmínit, že konkurence si podobný aktualizační mechanismus nemůže z různých důvodů dovolit, i kdyby třeba chtěla. Internet Explorer naráží na závislost aplikací třetích stran (což je jedním z důvodů, proč je jeho šestá generace dodnes podporována). Firefox má zase notoricky známý problém s rozšířeními, respektive jejich kompatibilitou s novějšími verzemi. Ta není úplně vzorová a za některá již nevyvíjená rozšíření si uživatelé musí hledat při aktualizaci prohlížeče náhradu.

Co se bude dít dál a jak zareaguje konkurence?

Rychlejší uvádění nových stabilních verzí zřejmě přispěje k dalšímu růstu tržního podílu Google Chrome. V mnohých statistikách již dokázal překonat třeba Operu s více než desetiletou tradicí. Spíše než kvalitativní rozdíl mezi prohlížeči k tomu přispěla síla značky Googlu a obrovský mediální i uživatelský zájem o každé jeho kýchnutí. Důkazem budiž fakt, že zprávy o nových major verzích Google Chrome pronikají i na všeobecné zpravodajské servery (resp. servery, které se primárně nevěnují IT), což je třeba v případě zmiňované Opery prakticky nevídaný jev. Ta se podobné publicity dočkala až díky úspěšné stížnosti na Microsoft u Evropské komise.

Tvůrci konkurenčních prohlížečů zatím nevyhlásili nějakou přímou reakci na zkrácení vývojového cyklu Google Chrome. Těžko očekávat, že Microsoft či Apple vzhledem ke své strategii z posledních let půjdou s Googlem do nějakých závodů v uvádění nových verzí. Opera se sice v (některých) statistikách už delší dobu dívá Google Chrome na záda, ale její problém není v uvolňování nových verzí a tlačení novinek k uživatelům. V tomto ohledu se Opera Software činí.

Důkazem budiž fakt, že Opera 10.60 je první ostrou verzí mainstreamového prohlížeče s podporou WebM. Podařilo se jí dokonce předběhnout i Google, který za WebM stojí a sám jeho podporu chystá do Google Chrome 6. Někdy se možná Opera Software činí až příliš, protože třeba časté změny v GUI je pak potřeba dolaďovat ve formě aktualizací napravujících nedodělky, na které si uživatelé kolikrát i stěžovali už před uvedením ostré verze, ale to je zase jiné téma.

Troufám si tvrdit, že nejzajímavější bude sledovat reakci Mozilly, protože v dlouhodobém horizontu se bude Google Chrome více a více tlačit na pozice obsazené Firefoxem. Jak bylo zmíněno výše, nejde tak ani o nějaké opětovné nastartování mozkových závitů při vymýšlení nových funkcí, ale promptnější posun nových funkcí k uživatelům. Zde již bylo možné sledovat určité změny po uvolnění Firefoxu 3.5.

Relativně rychle následoval Firefox 3.6 (pořád se ale pohybujeme v řádu měsíců) a částečné oddělení plug-inů do nezávislého procesu bylo zahrnuto v aktualizaci 3.6.4. Teď je samozřejmě na pořadu dne Firefox 4.0, který má přinést řadu naslibovaných novinek včetně letitého evergreenu: instalaci klasických rozšíření i bez vždy nutného restartu prohlížeče. Zároveň zužitkuje hned několik experimentů z Mozilla Labs.

BRAND24

Shrnutí a slovo na závěr

Shrňme si nyní známá fakta a závěry, které z nich lze logicky vyvozovat. Google Chrome v dohledné době zrychlí svůj vývojový cyklus, takže se stabilní verze s novými funkcemi budou objevovat častěji. Ideálně prý každých šest týdnů. Tím pádem se Google Chrome dočká ještě větší publicity a zřejmě se mu povede mnohé funkce, které budou zrovna zaváděné napříč různými prohlížeči, nabídnout uživatelům mezi prvními.

V tomto světle nebude překvapením, pokud jeho tržní podíl dál poroste. Tím by se mělo opět přiostřit konkurenční prostředí, což je pro koncové uživatele dobrá zpráva. Jestli ale zrychlený vývojový cyklus Google Chrome v dlouhodobějším horizontu přispěje k nějakým větším změnám v rozložení sil na poli prohlížečů, to je v tuto chvíli předčasná otázka. Záležet totiž bude na odezvě konkurence a vůbec její schopnosti nějakým způsobem reagovat.

Jaký přístup k uvolňování nových verzí vám v případě webových prohlížečů vyhovuje více?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je nezávislý novinář a publicista věnující se informatice, elektronice a telekomunikacím. V těchto oborech i podniká. Se serverem Lupa.cz spolupracuje již řadu let jako externí redaktor.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).