Takzvanou vtělenou inteligenci, tedy přístup, v němž inteligentní chování robotů nevzniká pouze ve „výpočetním mozku“, ale ze souhry řízení, těla a prostředí, řeší na ČVUT. Tamní vědci přišli spolu s kolegy z dalších zemí s novým rámcem, jak měřit inteligenci takto fungujících strojů. Takoví roboti propojují výpočty inspirované fungováním nervové soustavy se svým fyzickým tělem a jeho interakcí s okolím. První autorkou studie je Giulia D’Angelo, spoluautorem Matěj Hoffmann, oba působí na katedře kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.
„Dnešní robotické systémy už nemůžeme hodnotit jen podle toho, jestli dosáhnou cíle. Potřebujeme sledovat také to, jak rychle reagují, jak efektivně využívají energii, jak se přizpůsobují změnám prostředí a nakolik dokážou využít samotné vlastnosti svého těla,“ říká D’Angelo. „Inteligence nevzniká jen v řídicí architektuře, ale v neustálé souhře mezi výpočtem, tělem a prostředím,“ komentuje Hoffmann, který vede skupinu humanoidní robotiky na katedře kybernetiky FEL ČVUT.
Vědci popisují, že pokud mají roboti fungovat mimo laboratorní podmínky, musejí zadané úlohy zvládnout rychle, spolehlivě, s nízkou spotřebou energie a zároveň bezpečně v kontaktu s okolím. To má hodnotit takzvaná vtělená inteligence. V navrhovaném rámci se řeší tedy také schopnost adaptace, komplexita systému nebo dopad na okolní prostředí. Součástí návrhu je i sada modelových úloh, na nichž lze tyto systémy porovnávat v reálnějších scénářích. Třeba při pohybu mezi statickými a dynamickými překážkami, průchodu různými typy terénu, přizpůsobení řízení při změně mechanických vlastností robota nebo při manipulaci s pevnými i deformovatelnými objekty.
Studie propojuje neuromorfní výpočty, které napodobují fungování nervové soustavy, a měkkou robotiku, která pracuje s poddajnými materiály, jako je silikon, místo tradičních tuhých konstrukcí z kovu a plastů. Takoví roboti často nemají klasické klouby a mohou mít prakticky nekonečný počet stupňů volnosti, takže působí podobně jako chapadla chobotnice.
StudieA Benchmarking Framework for Embodied Neuromorphic Agents vznikla v mezinárodní spolupráci výzkumníků z evropských i mimoevropských institucí včetně University of Cambridge či ETH Curych. Práce byla publikována v prestižním časopise Nature Machine Intelligence.
ČLÁNKY DO MAILU