Hlavní navigace

ČVUT si za 6,4 milionu pořídilo humanoidního robota iCub, pomůže s výzkumem mozku

17. 9. 2021

Sdílet

Matěj Hoffman, iCub Autor: ČVUT

Na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze mají dalšího robota. Je jím iCub, který má rozměry čtyřletého dítěte a připomíná člověka. Místo kloubů a svalů má 53 elektromotorů. Dvě kamery využívající počítačové vidění fungují jako oči, zvuky zaznamenávají dva mikrofony. Robot má také “hmat”, a to díky čtyř tisícům senzorům.

Malého iCuba navrhli v Italském technologickém institutu (IIT), v Česku je tento exemplář první. ČVUT si ho pořídilo v rámci projektu Výzkumného centra informatiky (RCI). Tam se zkoumají věci jako AI či robotika. Cena je 6,4 milionu korun.

Na ČVUT už mají robota Spot od Boston Dynamics. Jedna ze skupin se zapojuje do robotické soutěže DARPA. Více v našem rozhovoru.

Nový robot iCub má akademikům pomoci rozvíjení nových možností výzkumu v poznávání lidského mozku. ČVUT to popisuje následovně:

Proporce dítěte a doposud nejrealističtější nápodoba lidské kůže ho předurčují pro simulaci procesů, kterými si člověk po narození osvojuje hmatem svoje okolí, včetně poznávání vlastního těla.

Schopnost prožívat vjemy dotykem je pro člověka a obecně savce typická a naši humanoidní roboti se tyto schopnosti snaží napodobovat. Výsledkem je, že se robot může naučit prožívat prostředí obdobným způsobem jako se to učí dítě, a to mu následně dá potenciál rozvíjet podobný typ poznání či orientace v prostoru.

Robot v procesu učení postupuje obdobně jako dítě během prvního roku života: dotyky vytváří mapu povrchu svého těla s tím rozdílem, že se tato zkušenost nevpisuje do dětského mozku, ale do umělé neuronové sítě. Jednu takovou například vytvořil vedoucí skupiny humanoidní robotiky na FEL ČVUT Matěj Hoffmann společně s doktorandem Zdeňkem Strakou.

Dá se říct, že tento algoritmus je přímo inspirovaný funkcemi lidského mozku a výzkum přitom významně čerpá ze současných studií poznání v oblasti psychologie a neurověd, jež pracují přímo s člověkem.

“Náš výzkum se opírá o vědecký názor, že pro lidskou inteligenci je naprosto určující, že máme tělo. Poznání je neoddělitelné od fyzického těla a jeho senzorických a motorických systémů, takže pouze výpočetní modely nestačí,” říká Hoffmann, který považuje lidi a obecně savce za nedostižné v tom, že jsou díky svému tělu schopní přizpůsobit se ve velmi krátké době podmínkám okolí.

Vědecká skupina dr. Hofmanna chce přispět k tomu, aby se humanoidní roboti ve své adaptabilitě lidem přiblížili a byli schopni se sami “kalibrovat” podle podmínek okolí. Předpokladem k tomu jsou ovšem jejich pokročilé “smysly”, tak aby mohli vnímat změny v prostředí, například zaznamenali, že někdo vstupuje do jejich prostoru či byli schopni si uvědomovat dotyky. V této oblasti výzkumníci z katedry kybernetiky FEL ČVUT již mohou navazovat na výsledky svých předchozích výzkumů s upraveným robotem NAO, jehož pražský model byl jako jediný na světě rovněž vybaven elektronickou kůží.

Jedním z důsledků “polidštění” robotů může být, že se budou umět autonomně a bezpečně pohybovat v prostředí zabydleném lidmi. „Naše prostředí nechceme předělat kvůli robotům, naopak chceme, aby se humanoidi do něho zapojili. Také tím, že jsou nám i svým vzhledem podobní, komunikuje se nám s nimi přirozeněji, než kdyby měli tvar dejme tomu krabice,“ vysvětluje dr. Hoffmann. Výhodou robotiky a jejích androidů při studiu těchto procesů je, že bere v úvahu jejich kontakt s okolím. Kromě toho lze na robotech simulovat změny nebo zranění, které na lidských modelech praktikovat nelze.

Našli jste v článku chybu?
  • Aktualita je stará, nové názory již nelze přidávat.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor aktuality

Reportér Lupa.cz a E15. O technologiích píše také do zahraničních médií.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).