Český medicínský startup Neurona Lab, lékaři Neurologické kliniky FN Motol a lékaři PET centra Nemocnice Homolka klinicky ověřili nástroj, který dokáže objektivně odhalit Alzheimerovu nemoc. Algoritmus startupu analyzuje a integruje data z magnetické rezonance a PET snímků a podle studie tak oficiálně dokáže v mozku úspěšně najít znaky rozvíjející se Alzheimerovy nemoci i roky před lidmi běžně viditelnými příznaky.
Výsledky studie potvrzující úspěšnost neuronových sítí na snímcích z nemocnic a dalších databází zveřejnili jako součást certifikačního procesu, jehož cílem je uvést nástroj do klinické praxe. „Nová metoda dokáže přesně onemocnění potvrdit a navíc dokáže určit množství patologické bílkoviny (beta amyloid) v mozku, která onemocnění způsobuje,“ vysvětluje Jan Pavlík, CEO a spoluzakladatel Neurona Lab. Díky identifikaci množství bílkoviny by bylo možné medikací proti nemoci působit. Evropská loni totiž schválila první dva léky prokazatelně zpomalující její průběh, ale nasazení je podmíněno přesným potvrzením charakteristických změn v mozku.
„Začlenit certifikovaný software do běžné klinické praxe není jen o algoritmu. Vyžaduje to hluboké porozumění tomu, jak lékaři skutečně pracují a rozhodují,“ doplňuje Kamila Dvořák, technologická ředitelka Neurona Lab. Ta je součástí skupiny Channel Lab zakladatele Davida Navrátila. Staví systém neurologické péče, ve kterém využívá technologie ve snaze diagnostikovat nemoc a pomoci ji léčit. Využívá je k určení prvních kognitivních změn způsobených nemocí, a to i díky mobilní aplikaci, k potvrzení nebo vyloučení charakteristických změn v mozku, i k monitoringu bezpečnosti pacientů během léčby. Podle Navrátila jsou výsledky klinické zkoušky „potvrzením, že i v České republice lze vyvíjet technologii, která má parametry obstát i na globální úrovni“.
„Péče o lidi s demencí stojí společnost desítky miliard korun ročně. Alzheimerova nemoc tvoří její největší část,“ říká Pavlík. Více než polovina pacientů je dnes zachycena až ve chvíli, kdy jsou první příznaky již zřejmé, mozková tkáň je nevratně poškozena a terapeutické možnosti jsou zásadně omezeny. Podle predikce ÚZIS se má počet pacientů mezi lety 2020 a 2030 více než zdvojnásobit na asi 174 tisíc.