Ředitel zpravodajství Zdeněk Šámal se ohradil proti tomu, že se ve výroční zprávě o činnosti České televize za rok 2020 objevila pasáž, podle níž neměla Strana přímé demokracie dostatečný prostor ve zpravodajství a publicistice.
Tuto pasáž do výroční zprávy prosadil místopředseda Rady České televize Daniel Váňa a kvůli zvolené proceduře hlasování v ní zůstala, přestože neměla podporu většiny členů rady. Ohrazoval se vůči ní také generální ředitel. V březnu nebyl Zdeněk Šámal k projednávání výroční zprávy přizván, vyjádřil se tedy podrobně až na zasedání Rady ČT ve středu 7. dubna, když se probíralo hodnocení zpravodajské stanice ČT24 za uplynulý rok.
Jeho vyjádření nabízíme v plném znění:
Stanovisko ředitele zpravodajství České televize (7. 4. 2021)
Předminulý týden Rada ČT schválila Výroční zprávu ČT s výrokem, v němž konstatuje, že „zastoupení SPD v politickém zpravodajství neodpovídá zastoupení této strany v Poslanecké sněmovně". Je mou povinností se vůči tomuto konstatování důrazně ohradit. Výrazně poškozuje nejen ČT, ale i práci útvarů, které řídím, a všech kolegů, kteří se podílejí na vysílání kanálu ČT24, hlavní zpravodajské relace Události ČT a dalších zpravodajských a publicistických pořadů.
Přesné vymezení důvodů, proč toto stanovisko je pouze dezinterpretací reality, dostala Rada ČT k dispozici předminulý týden od generálního ředitele. Jsem přesvědčen, že uvedený výrok ve Výroční zprávě ohrožuje dobré jméno Zpravodajství ČT a jeho nezávislost, protože implicitně vybízí k tomu, aby jedna politická strana dostávala prostor, který ji nenáleží.
Zpravodajství ČT z povahy své činnosti při dramaturgickém plánování a vysílání vychází především z aktuálního vývoje situace. Proto musí – v souladu s dikcí zákona o ČT a Kodexu ČT (zejm. čl. 6.2) reflektovat nejen zastoupení politických stran a hnutí v Poslanecké sněmovně, ale také v mnoha dalších zastupitelských sborech státu – v Senátu, v krajských zastupitelstvech, obecních zastupitelstvech, Evropském parlamentu atd. V potaz je nutno brát zastoupení SPD v exekutivě na všech úrovních. V tomto směru SPD nabízí téměř výhradně pouze jediný segment osobností, a to poslanecký.
Zejména v okolnostech minulého roku, poznamenaných coronavirem, tak vyjma opozičního poslaneckého přístupu nemůže poskytnout potřebné respondenty spojené s praktickým řízením na úrovni státu, krajů, měst a obcí ani vstupovat do procesů příslušejících Senátu PČR nebo jím iniciovaných.
Míru medializace jednotlivých politických stran pak rovněž ovlivňuje agenda tvořená vnitrostranickým děním, personálními pohyby na úrovni vedení nebo ministrů (jedná-li se o stranu vládní), případně situacemi z vnitrostranického hlediska nežádoucími, jako jsou policejní vyšetřování a finanční skandály.
V loňském roce nic podobného hnutí SPD neprovázelo, s výjimkou toho, že byla ve Výroční zprávě o extremismu, vydávané MV ČR za rok 2019 podobně jako v předchozím roce, označeno za xenofobní uskupení, vytlačující tradiční formy radikálního extremismu. I v této souvislosti ale SPD dostala ve zpravodajských relacích ČT možnost se vyjádřit.
Dalším momentem, kdy se zpravodajství ČT stalo předmětem jednání Rady ČT, bylo Usnesení č. 26/02/21: Rada žádá generálního ředitele, aby Radě ČT postoupil informace o účasti – a) předsedů, b) představitelů parlamentních subjektů v kalendářním roce 2020 v rozsahu – Počtu pozvání-počtu přijatých pozvání-počtu odmítnutých pozvání, a to zvlášť za každý z hlavních profilových pořadů ČT24 (Události, Události, komentáře, Interview 24, 90 ČT 24, Otázky Václava Moravce).
Při této příležitosti musím zdůraznit, že statistiky v takto požadované formě redakce zpravodajství nevede. Ty, které vede, považuje za součást vnitřních redakčních postupů a za výsostnou věc redakční autonomie a procesu výroby vysílaných pořadů, do níž Radě ČT Zákon o ČT a Kodex ČT neumožňují vstupovat. To, co mají redakce k dispozici, slouží pro vnější účely pouze v případech, kdy ČT čelí obvinění, že vůči politické straně nepostupuje v souladu se zákonnými normami. Taková situace však v posledních letech nastala pouze v případě výše uvedeného konstatování Rady ČT o neodpovídajícím zastoupení SPD ve vysílání.
Zpravodajství také musí respektovat fakt, že informace ve statistikách se týkají třetích osob, které se nejčastěji omlouvají z časových a osobních důvodů, ať už samy nebo prostřednictvím svých stranických sekretariátů a tiskových oddělení. Tato skutečnost je pak ze strany redakce přijímána jako fakt, který ji nepřísluší ani zpochybňovat ani dále šířit.
Vysílání ČT24 poskytuje ročně prostor zhruba 12 tisícům hostů v jednotlivých pořadech, počet výpovědí respondentů v připravených střihových reportáží dosahuje 175 tisíc, v hlavní zpravodajské relaci Události ČT se denně objeví kolem 70 respondentů, většinou v předtočeném formátu. Jejich výběr se děje na úrovni zodpovědných editorů, dramaturgů a vedoucích včetně podrobných redakčních diskusí na pravidelných denních poradách.
Šéfredaktor, editoři, dramaturgové a redaktoři se při sestavování bodových scénářů těchto pořadů řídí platným Zákonem o ČT, Zákonem o provozování rozhlasového a televizního vysílání a Kodexem České televize a sestavy hostů určuje také aktuální dění, v praxi pak i dostupnost hostů. Pro vedení zpravodajství je klíčové sledovat naplnění cíle, podle kterého jsou jednotliví respondenti zváni primárně podle aktuálního denního tématu a sekundárně rovněž podle principu celkové proporčnosti a vyváženosti jednotlivých mluvčích v kontextu dlouhodobého zastoupení ve vysílání ČT24.
Podrobné analýzy toho, jak se daří tento cíl naplňovat, přináší pravidelně zveřejňovaný report od společnosti Media Tenor. V jednotlivých výstupech tak je možné vysledovat rovněž odpovědi na otázky vyváženosti vysílání i na otázky k zastoupení jednotlivých respondentů a politických stran ve vysílání.
Výběr hostů bez politické příslušnosti, ale vyjadřujících se k politickým otázkám, pak vychází z jejich odbornosti k příslušnému tématu, posuzované především podle dlouhodobé publikační a odborné činnosti. Tato odbornost, nikoli příslušnost k nejrůznějším ideovým sdružením, think-tankům nebo jednotlivým redakcím, je jednoznačně nejdůležitějším kritériem.
V případě novinářů – komentátorů, je zohledňována jejich odbornost a profesní zkušenost tak, aby ve vysílání, případně v diskusích, nedostávaly prostor jen hlasy buď pouze kritické, nebo naopak pouze adorační. Pro tyto potřeby vysílání jsou rovněž oslovováni hosté z akademické sféry státní i soukromé. Seznamy „zakázaných osobností“ neexistují, ČT však ve vysílání nedává prostor prokazatelným dezinformátorům.
Uvádím tyto informace proto, abych vysvětlil okolnosti, v jejichž důsledku se Rada ČT snaží argumentovat, že generální ředitel nepředáním statistik nesplnil úkol. Zpravodajství ČT nelze posuzovat mechanicky podle parciálně definovaných statistik, protože jsou součástí komplexního dění. Rovněž zůstávám přesvědčen, že vysílání ČT24 a zpravodajských pořadů lze hodnotit pouze na základě odvysílaných skutečností, nikoli podle dílčích procesů výroby a vysílání, jejichž posuzování Radě ČT nepřísluší.
