Zhruba 42 procent lidí v Česku rozděluje svůj divácký čas mezi televizní vysílání a streamovací služby stejnou měrou. Vyplývá to z výzkumu Atmedia Index, který zveřejnilo obchodní zastupitelství Atmedia. Data naznačují, že většina diváků dnes nevolí jednu platformu na úkor druhé, ale obě kombinují podle situace a typu obsahu.
„Občas slýcháme, že mladší generace dnes sledují pouze streamovací služby, zatímco starší generace pouze televizní vysílání. Chtěli jsme se proto podívat na fakta,“ vysvětluje ředitelka společnosti Atmedia Michaela Suráková.
Výzkum pracuje se sedmi diváckými segmenty. Pouze menší část populace sleduje téměř výhradně streamovací služby. Takzvaní „Streamovací elitáři“, převážně ve věku 25 až 34 let, tvoří asi 12 procent populace. Denně sleduje video na vyžádání polovina z nich, zatímco klasické televizní vysílání zapíná pravidelně jen 15 %.
Na opačné straně stojí skupiny, které dávají přednost televizi. Tři segmenty označované jako „Nezávislí pozorovatelé“, „Konzervativci“ a „Pragmatici“ dohromady představují zhruba 45 procent populace ve věku 15 až 69 let. Pro tyto diváky zůstává televize hlavním zdrojem videoobsahu, i když část z nich už postupně využívá i streamovací služby.
„Nezávislí pozorovatelé“ jsou ve věku 45+ a téměř vůbec nesledují streamovací služby. Ke „Konzervativcům“ patří zejména ženy ve věku 45–54 let, které si ke streamovacím službám také zatím cestu nenašly. Naopak „Pragmatici“, kteří jsou z těchto skupin nejmladší (35–54 let), se už naučili sledovat i streamovací služby, denně je sleduje 39 % z nich.
Nejpočetnější je však skupina, která mezi oběma platformami nerozlišuje. „Obsahoví puristé“, „Nevybíraví pasivové“ a „Zvědaví rutinéři“ sledují televizi i streaming se stejnou frekvencí, liší se jen intenzitou a motivací. Právě tyto tři segmenty dohromady tvoří zhruba dvě pětiny české populace.
Nejslabšími konzumenty jsou „Obsahoví puristé“, což jsou zejména muži ve věku 35–54 let, kteří tráví poměrně málo času sledováním jakéhokoliv video obsahu. Streamovací služby i televizní stanice sleduje denně pouze necelá pětina z nich. Silnějšími konzumenty jsou „Nevybíraví pasivové“, diváci ve věku 15–44 let, z nichž televizi a VoD služby sleduje denně
zhruba třetina z nich. Nejsilnějšími konzumenty jsou „Zvědaví rutinéři“, což jsou většinou muži ve věku 25–34 let. Obsah hledají jak na televizních stanicích, tak streamovacích službách, obě platformy sleduje denně 47 % z nich.
Zatímco „Obsahoví puristé“ vyhledávají na televizních stanicích zejména zpravodajství a až poté filmy nebo dokumenty, „Nevybíraví pasivové“ a „Zvědaví rutinéři“ sledují na televizi zejména filmy a seriály. Televizi sledují všichni především doma, ale například „Zvědaví rutinéři“ také v hospodě nebo v rámci veřejného promítání. Vedle filmů a seriálů totiž na televizi vyhledávají také sportovní přenosy. Všichni se shodují v tom, že televizi sledují, aby byli v obraze. Zatímco „Zvědaví rutinéři“ na druhém místě zmiňují každodenní rutinu, „Nevybíraví pasivové“ zmiňují možnost odreagovat se.
Podle Michaely Surákové z Atmedia výsledky potvrzují, že zjednodušené dělení podle věku neodpovídá realitě. „Není to buď, anebo. Diváci si platformy vybírají podle aktuální nálady, dostupného obsahu a toho, co od sledování očekávají,“ podotkla.
Výzkum realizovala společnost ResSolution metodou online dotazování mezi 2002 respondenty z Českého národního panelu. Sběr dat probíhal od konce června do začátku července 2025 a zaměřil se na internetovou populaci ve věku 15 až 69 let.
