Hlavní navigace

Italové si odsouhlasili 3% digitální daň a pořádně tím naštvali Trumpa

Sdílet

Karel Wolf 18. 10. 2019

Italská vláda v pondělí schválila 3% digitální daň, která začne platit už od ledna 2020 a je součástí italského rozpočtového zákona. Daň, která se dotkne zejména amerických technologických firem, rozhodně nepotěšila současného amerického prezidenta, který svůj italský protějšek varoval před možnou odplatou ze strany USA. Upozornila na to agentura Reuters.

Italové doufají, že by jim tříprocentní daň pro globální digitální firmy mohla přinést za první rok 600 milionů eur. Itálie stanovila jako hranici pro vyměření daně celosvětové roční tržby společnosti nad 750 milionu eur a příjem minimálně 5,5 milionu eur. 

Donald Trump věří, že jde o diskriminaci amerických společností, protože jsou to převážně ony, koho se daň dotkne. „Pokud k takovému zacílení na americké společnosti dojde, nebude mít prezident jinou možnost, než odvetu pro ochranu amerických podniků," komentovala Trumpovu hrozbu jeho administrativa.

Italská varianta digitální daně je v souladu s obecnějším návrhem, který před týdnem představila Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj

Návrh OECD je nyní přístupný připomínkování ze strany veřejnosti a jsou do něj ze strany národních vlád zatím vkládány největší naděje. Dokud totiž nebude existovat jednotná mezinárodní politika ohledně lokálního danění globálních gigantů, budu velké internetové firmy využívat i nadále k hlavnímu danění takzvané daňové ráje (v Evropě hlavně Irsko, Lucembursko a Nizozemsko) a využívat všechny legislativní kličky, aby místnímu zdanění příjmů vyhnuly. Evropská unie se dříve pokusila o zavedení vlastní jednotné digitální daně, ta ale neprošla právě zejména kvůli nesouhlasu evropských daňových rájů.

„Zisk se má danit tam, kde má původ,“ prohlásil lakonicky k důvodům, proč dala jeho vláda v pondělí dani zelenou italský ministr hospodářství Roberto Gualtieri.

Našli jste v článku chybu?
  • Aktualita je stará, nové názory již nelze přidávat.
  • 18. 10. 2019 16:51

    L.

    Protože v normálních zemích se postupuje odshora, tedy se řeší hlavně velké díty, kterými unikají peníze, pak menší. Ty nejmenší se často neřeší, protože vynaložená námaha a zkomplikování života podnikatelům nestojí za poměrně malé zvýšení daňového výnosu. Často to ani nejsou úmyslné daňové úniky ale prostě to tak vyjde - kvůli pár desítkám tisíc korun nikdo schéma s daňovým rájem vymýšlen nebude.

    To jen u nás se to dělá přesně naopak. MF tvrdě šlape po malých živnostnících, zda opravdu daní každý balíček žvýkaček co prodají a udílí drakonické pokuty za sebemenší formální provinění. Ale když mu dojde informace o možném úniku čtvrt miliardy korun, tak nevidí neslyší.

  • 18. 10. 2019 13:56

    bez přezdívky

    Souhlas „Zisk se má danit tam, kde má původ,“ ale proč daň je omezena na "společnosti s celosvětovými ročními tržbami nad 750 milionu eur a příjem minimálně 5,5 milionu eur"! V tomhle případě se Trumpetovi tak moc nedivím, že se čertí :)
    Je to postavené tak, aby to řešilo pouze určité daňové úniky (alias úniky amerických gigantů a vidtelně to tak nejvíce poškozuje firmy z USA), nikoliv plošně všechny daňové úniky, které díky existenci daňových rájů zemi vznikají.

  • 18. 10. 2019 17:34

    bez přezdívky

    Jako sorry, ale zavest dan ktera plati jenom pro nektere subjekty pusobici na stejnem trhu, to neni zadne latani ale obycejne oskubani. Uz samotna myslenka, ze kdyz nedovedu dobre vybirat nejakou dan, tak proste zavedu dalsi a necham firmy at se jedne z nich teda nejak vyhnou, to je uchylnost sama o sobe.

  • 19. 10. 2019 21:36

    bez přezdívky

    nesmysl, pokud něco má platit, tak pro všechny stejně. Sice chápu argument, že raději půjdou po někom kdo má obrat v mld, ale nemělo by to tak být. Toto je přesně podle hesla: Všichni jsme si rovni, někteří rovnější.