Hlavní navigace

Evropská digitální daň pro Google či Facebook nebude, jednotlivé země se vydávají vlastní cestou

Karel Wolf

Evropská unie rezignovala na plán zdanění obřích digitálních korporací. Měl donutit firmy, jako je Google, Facebook nebo Amazon či Apple danit zisky tam, kde inkasují peníze za své služby.

Doba čtení: 3 minuty

Návrh zahrnoval provizorní zavedení tříprocentní daně z tržeb digitálních podniků, které by alespoň částečně kompenzovalo přesměrovávání zisků do zemí s nižší daňovou zátěží a tzv. dlouhodobé řešení. V rámci dlouhodobého řešení měla vzniknout pravidla, která by donutila tzv. digitální firmy, aby si musely v členských státech, kde inkasují peníze, zřídit stálou provozovnu a platit místní daně z příjmů. Pokud by návrh prošel, přinesl by do Evropského rozpočtu ročně miliardy eur navíc (eurokomisař Pierre Moscovici odhadl částku na 5 miliard eur, tedy asi 128 miliard korun, za rok).

Plán na novou digitální daň pro firmy jako Facebook nebo Google byl oficiálně představen před rokem (v březnu 2018) a okamžitě rozštěpil Evropu. Proti se postavily některé země s nižšími daňovými sazbami jako Irsko a Lucembursko, kde mají často nadnárodní internetové společnosti svá evropská sídla, ale také severské státy Finsko a Švédsko.

S nesouhlasem se zprvu připojila i Česká republika, ta se však postupem času názorově přiklonila ke zbytku Evropy, alespoň tedy pokud jde o tzv. dočasné řešení. Oficiálním důvodem nesouhlasících států byla obava, že by postup v návrhu mohl porušovat mezinárodní smluvní závazky. Nepřekvapivě to byli opět ministři financí skandinávských států a Irsko, kdo v úterý po roce jednání návrh definitivně smetl ze stolu. Protože je v daňových otázkách v Evropě nutnou podmínkou přijetí návrhu jednohlasná shoda všech členských států a za rok jednání došlo pouze k minimálnímu posunu, plán definitivně padá. 

Ministři se sice shodují v tom, že je potřeba zdanění digitálních služeb zvýšit, a tudíž v důsledku změnit i současná evropská daňová pravidla, nedovedou se ovšem shodnout na konkrétním postupu. Státy, které jednotné evropské řešení odmítly, argumentují například tím, že problematika digitálních společností se netýká pouze Evropy, a měla by se proto řešit globálně. Řešení by tak mělo vznikat na půdě Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Že by ale v dohledné době mohlo dojít k rychlému vyřešení problému právě na půdě OECD, je vysoce nepravděpodobné, zájmy internetových gigantů zde totiž budou hájit Spojené státy, které se již v minulosti proti evropskému plánu na zdanění amerických internetových gigantů v Evropě ostře postavily. 

Co čekat nyní? 

Na úrovni jednotlivých zemí je myšlenka většího zdanění internetových gigantů pořád živá, a to zejména ve formě přechodného řešení, které lze nejsnáze implementovat do praxe. Nejpravděpodobnější scénář vypadá tak, že na nadnárodní internetové firmy čeká dlouhé období, kdy budou muset v různých částech Evropy čelit rozdílnému schématu danění a tím pádem i různé administrativní zátěži. Na druhé straně ale budou mít pořád poměrně vysoký manévrovací prostor pro daňovou optimalizaci.

Daň z obratu digitálních firem v současné době plánuje zejména Rakousko a Francie (ta svůj plán představila minulou středu), tedy země, které po celou dobu volaly po implementaci návrhu nejhlasitěji. Samostatně danit digitální firmy chce ale také Belgie, Španělsko, Itálie či Velká Británie. Plány většiny těchto zemí přitom vycházejí ze shodné sazby, jakou navrhovala Evropská komise, mělo by jít tedy o tři procenta z obratu. Výjimku tvoří Británie, která chce od dubna 2020 zavést vlastní verzi daně z digitálních služeb. Ta by měla činit dvě procenta z tržeb, které internetové podniky v Británii vygenerují, a bude se týkat jen firem s globálními tržbami nejméně 500 milionů liber za rok.

Podobnou cestou by se mohla vybrat i Česká republika, která se chce inspirovat u rakouských sousedů. Podporu dočasnému řešení po vzoru Rakouska už vyjádřil i český premiér Andrej Babiš, tomu se dokonce zdá tříprocentní sazba příliš nízká.

Content Early

„Ministryně Schillerová má za úkol spočítat, jestli a o kolik by mohla být sazba vyšší,“ nechal se v uplynulém týdnu slyšet v Lidových novinách. Že by se ale v konečném důsledku česká varianta nějak výrazně lišila od zbytku Evropy, který přechodné řešení zavede, není příliš pravděpodobné, na to má země vůči technologickým firmám příliš malý vyjednávací prostor.

Zdanění internetových firem každopádně podporují obě vládní strany, a dokonce i opozice. „Sami jsme iniciovali na podvýboru pro digitální ekonomiku, aby MF začalo připravovat národní úpravu, pokud nedojde na březnovém Ecofinu k dohodě na celounijní úrovni,“ prohlásil předseda Pirátů Ivan Bartoš, podle kterého by ideální výše daně pro internetové firmy byla někde mezi 3–5 % z obratu. Proti dani se ale nestaví ani ODS a KSČM, ta by nejraději zdanila internetové společnosti 7–10% daní.

Našli jste v článku chybu?