Liberecká univerzita veřejně ukáže, jak udělala z monofonní nahrávky prostorový zvuk

Sdílet

Technická univerzita v Liberci Autor: Technická univerzita v Liberci
Budova Technické univerzity v Liberci na Univerzitním náměstí, kde bude premiéra prostorového zpracování Války s mloky

Technická univerzita v Liberci příští týden předvede, jak mohou pokročilé technologie změnit původní monofonní zvukovou stopu na imerzivní vícekanálový záznam. Projekt vznikl ve spolupráci s Českým rozhlasem. Návštěvníci univerzity uslyší prostorové zpracování legendární rozhlasové hry Válka s mloky, kterou režisér Jiří Horčička natočil v roce 1958. 

Premiéra bude 13. května od 17 hodin ve foyer liberecké univerzitní auly. Posluchači zasednou do prostoru zhruba o velikosti deset krát deset metrů, který je ze všech stran obklopen reproduktory. Mezi ně producent Karel Caidler rozvrstvil jednotlivé zvukové složky původní hry – hlasy herců, ruchy a hudbu. Postavy se tak prostorem pohybují, vzdalují se a přibližují, vypravěč může promlouvat shora, zatímco dialog probíhá před publikem.

Klíčem k novému zpracování byla práce s archivním materiálem. „Původní nahrávka režiséra Jiřího Horčičky z roku 1958 je ve formátu mono, tedy jednokanálová, kdy se veškerý zvuk soustředí do jednoho bodu, což odpovídalo tehdejším technickým standardům. Díky spolupráci s portálem mujRozhlas jsem se dostal k nahrávce původní rozhlasové hry, kterou jsem pokročilými softwarovými nástroji rozdělil na 120 zvukových složek se všemi hlasy herců, veškerými ruchy a hudbou. Z těchto vrstev jsem pak poskládal výsledný soundscape – zvukovou krajinu,“ uvádí Caidler, který působí v oblasti audiovizuální tvorby a animace na Technické univerzitě v Liberci.

Caidler zdůrazňuje, že nejde o novou inscenaci. „Zachoval jsem strukturu i obsah Horčičkovy práce, mění se pouze, ovšem zásadně, forma prezentace,“ říká. Cílem podle něj není přepracování díla, ale jiný způsob jeho reprodukce. Oddělení zvukových složek a jejich dynamické působení v prostoru má podle autora vtáhnout posluchače doprostřed dění.

Projekt je v pilotní fázi a má ověřit využitelnost prostorového poslechu pro rozhlasové hry a získat zpětnou vazbu od publika. Imerzivní zvuk se dosud uplatňoval především v multikinech nebo planetáriích, vždy v kombinaci s obrazem. „V době, kdy jsme přesyceni videy a vizuálním smogem, chápu formát rozhlasové hry jako možnost vychutnat si kulturní zážitek v klidné atmosféře, se zavřenýma očima a přitom si stále užívat bonus sdíleného zážitku. Rozhlasovou hru jsem proto pro pilotní projekt vybral zcela záměrně,“ vysvětluje Caidler volbu žánru.

Podle autora se otevírá prostor pro další uplatnění formátu v kulturních institucích, knihovnách, kavárnách nebo na univerzitách. Caidler zmiňuje též napojení na digitální distribuci přes platformu mujRozhlas a převod do binaurálního formátu, který umožňuje prostorový poslech ve sluchátkách.

Předlohou je román Karla Čapka z roku 1936, který nejprve vycházel časopisecky na pokračování. Rozhlasovou adaptaci natočil v roce 1958 Jiří Horčička, v obsazení účinkovali Karel Höger, Rudolf Hrušínský, Jan Pivec a František Filipovský. Imerzivní verzi produkuje Karel Caidler ve spolupráci s audioportálem Českého rozhlasu a Nadačním fondem Melodio.

Našli jste v článku chybu?

Autor aktuality

Novinář se zaměřením na média. Dlouholetý účastník i pozorovatel českého mediálního cirkusu. Pracoval v Marketing & Media, Hospodářských novinách a Českém rozhlase.



Nejnovější články

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).