Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy sobě) při čtvrtečních interpelacích čelil dotazům opozičních poslanců, kdy zřídí pracovní skupinu ke změnám ve financování médií veřejné služby a zda do přípravy nové legislativy zapojí odborníky. Ministr většinu těchto dotazů odbyl odkazem na probíhající koaliční jednání.
Debata se odehrála na pozadí rostoucího napětí kolem budoucnosti veřejnoprávních médií. Přes 2000 zaměstnanců České televize a Českého rozhlasu v uplynulých dnech podepsalo výzvu vyjadřující znepokojení nad plánovanými změnami a generální ředitelé obou institucí vyzvali ministra k vytvoření pracovní skupiny.
Ministr Klempíř při interpelacích připustil, že na výzvu dosud oficiálně nereagoval a žádné setkání se zástupci zaměstnanců ani signatářů neplánuje. „Zatím ta shoda, ta debata je politická. A až si to v koalici politicky vyřešíme, tak možná potom budeme debatovat i odborně, ale zatím si myslím, že to je předčasné,“ řekl.
Předseda sněmovního mediálního výboru František Talíř (KDU-ČSL) ministrovi položil sérii přímých otázek: jaký je skutečný důvod tlaku na zrušení poplatků, kdo za ním stojí, proč vláda s návrhem spěchá, co jí na veřejnoprávních médiích vadí a čím poplatky hodlá nahradit. Klempíř odpověděl odkazem na programové prohlášení vlády, ve kterém stojí, že kabinet „zruší poplatky za veřejnoprávní média, čímž sníží zátěž pro občany a firmy“.
Argumentoval rovněž průzkumem společnosti Kantar z podzimu 2025, podle nějž by si zrušení poplatků a jejich nahrazení přímými platbami ze státního rozpočtu přálo 60 procent dotázaných. Ve stejném průzkumu však polovina respondentů zároveň souhlasila s obavou, že financování ze státního rozpočtu může ohrozit nezávislost médií vůči vládě a politickým stranám. Ministr zdůraznil, že občané ušetří téměř 2500 korun ročně, „což při průměrném důchodu 21 tisíc korun měsíčně nám nepřijde tak málo“.
Na repliku Talíře, že ani na jednu z konkrétních otázek nedostal odpověď, Klempíř reagoval obecnějším zdůvodněním: „Zadavatelem služby je stát, a tak tuto službu tedy taky musí platit stát. Ne občané nějakou zvláštní platbou.“ Dodal, že vláda následuje trend v Evropské unii, kde už média veřejné služby financuje ze státního rozpočtu řada členských států. Poplatky označil za „zastaralou metodu“ a upozornil, že náklady na jejich výběr dosahují u České televize i Českého rozhlasu 100 až 150 milionů korun.
Poslankyně Lucie Bartošová (ODS) reagovala, že přesunem financování do státního rozpočtu občané nezaplatí méně, pouze budou platit nepřímo prostřednictvím daní. Zeptala se na konkrétní model financování, na pojistky nezávislosti, na harmonogram i na to, z jakých rozpočtových kapitol budou prostředky čerpány.
Ministr Klempíř k tomu sdělil, že ministerstvo hledá „transparentní způsob financování, který zajistí médiím nezávislost na aktuální politické reprezentaci“, a odkázal na evropské nařízení EMFA, které vyžaduje stabilní, dlouhodobé a předvídatelné financování médií veřejné služby. „Z toho pohledu je většina těchto obav zbytečná, protože nad tím, z čeho vy nás kontinuálně podezíráte, bdí evropské nařízení,“ uvedl. Zároveň avizoval záměr nově definovat úkoly veřejnoprávních médií a jako příklady zmínil Finsko, kde mají veřejnoprávní média za úkol boj proti dezinformacím, a Velkou Británii, kde musí podporovat nezávislá média.
Poslankyně Ester Weimerová (STAN) se zaměřila na výzvu generálních ředitelů ČT a ČRo k vytvoření pracovní skupiny a zeptala se, proč ministr odmítá zapojit odborníky do přípravy změn. Klempíř odpověděl, že dokud neexistuje shoda v rámci koalice, je odborná debata „nadbytečná“. Na opakovaný dotaz, zda by právě absence konkrétního plánu nebyla důvodem odbornou skupinu zřídit, ministr odvětil: „Dobrým nápadům se meze nekladou, ale tenhle nápad v současné situaci, kdy hledáme teprve koaliční řešení, mi zas tak dobrý nepřijde.“
K výzvě zaměstnanců veřejnoprávních médií se Klempíř vyjádřil smířlivěji. „Já to naprosto lidsky chápu. Prostě blíží se nějaká změna a většinou když se blíží změna, tak vyvolává odpor,“ řekl a zdůraznil, že vláda nemá v úmyslu zasahovat do vnitřních záležitostí obou institucí. „Lidé jsou klíč k tomu vysílání, lidé jsou klíč k divákům. A my si těch lidí vážíme a nebudeme je devastovat,“ uvedl. Konkrétní termín setkání se signatáři ani harmonogram dalších kroků však nesdělil.
Vláda v programovém prohlášení kromě zrušení poplatků avizovala i zavedení kontroly hospodaření ČT a ČRo prostřednictvím Nejvyššího kontrolního úřadu a přípravu legislativních změn vedoucích k „aktualizaci definování veřejnoprávní služby, efektivnějšímu využívání zdrojů a odstranění duplicitních nákladů“.
ČLÁNKY DO MAILU