John Hopfield a Geoffrey Hinton. To jsou letošní laureáti Nobelovy ceny za fyziku. Podle švédské Královské akademie věd ji získali za vývoj metod, které jsou základem pokročilého strojového učení, zejména za pokrok v umělých neuronových sítích, na kterých stojí dnešní umělá inteligence (AI).
91letý Hopfield už v 80. letech minulého století vyvinul tzv. Hopfieldovu síť, autoasociativní jednovrstvou neuronovou síť s neurony, které jsou navzájem propojené (každý s každým). Taková síť se dá použít k uchovávání vzorů (patterns) a její klíčovou vlastností je, že dokáže „zrekonstruovat“ i částečně poškozené vzory.
Hinton, někdy médii přezdívaný jako „kmotr AI“, pak na základě této sítě vytvořil metodu (tzv. Boltzmannův stroj), kterou je v rámci strojového učení možné používat například ke klasifikaci obrázků.
Hinton se svými studenty (byli jimi Alex Krizhevsky a také Ilya Sutskever, pozdější spoluzakladatel OpenAI) v roce 2012 vyvinul neuronovou síť, která byla ve své době špičkou v rozpoznávání objektů na obrázcích. Jejich startup DNNresearch o rok později za nezveřejněnou cenu koupil Google, který technologii rychle zapracoval do svého vyhledávání.
Hinton pak po 10 let v Googlu pracoval. V roce 2023 ale z firmy odešel, aby podle svých slov mohl svobodně mluvit o možných rizicích vývoje AI.
