Hlavní navigace

Papír i e-kniha v jednom. Nakladatelství Jan Melvil začalo nabízet balíčky

David Slížek

Koupit si papírovou knížku v balíčku s e-knihou není na trhu zas taková novinka a různí nakladatelé tuhle strategii u vybraných titulů používají. Nakladatelství Jan Melvil teď začalo tuto možnost nabízet standardně. V pilotním provozu jde o několik titulů, od září pak má jít o všechny knihy v nabídce.

Pokud si zákazník k papírové knize koupí také stejnou publikaci jako e-knihu, dostane ji se slevou 25 %, uvádí nakladatelství. Platí to i zpětně: pokud si zákazník dokoupí elektronickou verzi k papírové knížce, kterou si koupil už dříve, dostane slevu také.

Nabídka ale platí pouze pro knížky, které si zákazníci koupí přímo v e-shopu nakladatele. Pokud ji získali na jiném e-shopu (Kosmas.cz, Palmknihy.cz, Mar­tinus.cz, iBookstore, Google Play Books…), „balíčkování“ nefunguje. „Nejsme schopni rychle, jednoduše a levně ověřit konkrétní nákup od jiných prodejců,“ vysvětluje firma.

„Abychom balíčky mohli začít nabízet, museli jsme si nejdříve vybudovat vlastní platformu pro přímý prodej e-knih, která by nám umožnila sdružování nákupů. Platforma, kterou pracovně přezdíváme WOSA, přináší další výhody a do budoucna nám umožní služby pro vás dále rozšiřovat,“ doplňuje nakladatelství na svém blogu.

Našli jste v článku chybu?
  • 15. 8. 2018 13:34

    peci1

    Diky za hodnotny komentar :)

    Jestli to dobre chapu, tak tim, ze jste se ted sami stali distributorem, uz tam zbyvaji jen vase vlastni naklady a platba autorovi (pripadne OSA)? Je mi jasne, ze prodej e-knih neni to same co spusteni verejneho FTP serveru, ale tak nejak tam clovek ocekava, ze naklady proste nizsi budou...

    Spis mi prijde, ze by to chtelo nejaky celkovy posun verejneho mineni (a mineni autoru/vydavatelu). Proste mi prijde z pohledu zakaznika "nefer", ze kdyz chci vec do knihovny, ale zaroven me vic bavi cist ji z e-booku, tak autorovi zaplatim jeho poplatek dvakrat, ac mi "dodal" jen jeden pribeh (a o ten preci koneckoncu jde, ze). Kdyby se to posunulo k modelu, kdy je cena obsahu oddelena od ceny media (a obsah si staci poridit jednou, ale muzu si vybrat vice medii), prislo by mi to ferovejsi. Autori by samozrejme trochu zchudli, a proto necekam, ze by se to stalo.

  • 15. 8. 2018 18:11

    fd (neregistrovaný) 2a01:8d00:4000:----:----:----:----:----

    Poplatek autorovi zcela jiste neni 25%, to je tak maximalne holy nesmysl. To muze platit pro nekolik jednotlivcu kteri si mohou stanovovat podminky, a ceny jejich vytvoru tomu take odpovidaji. V pripade papirove knihy priblizne 1/3 koncove ceny jsou naklady na celou vyrobu, vcetne tisku, zisku nakladatele, a samozrejme penez pro autora. Zbytek spolkne distribuce - tedy presne ta cast, ktera v pripade ebooku nestoji vlastne vubec nic - ebook nikde neskladujete, nedopravujete, neresite remitendu, nezplesnivi ... .

    V drtive vetisne pripadu autor dostane nejakou pausalni platbu, a muze byt rad ze je rad.

    A pokud nekdo dava majlant za hloupy eshop umoznujici proste stazeni ebooku po zaplaceni, mel by se nad sebou hluboce zamyslet. Takove veci totiz stoji maximalne v radech nizkych desitek tisic Kc.

    BTW: Ebook neni zadny SW, pro ebooky existuji standardizovane formaty a ty umi zpracovavat libovolny HW i SW po dobu desitek let.

  • 16. 8. 2018 9:31

    A. S. Pergill (neregistrovaný) ---.eurotel.cz

    Opět nesmysl. Pokud mám knihu vytvořenou pro tisk (= proběhly všechny redakční a jazykové korektury), tak překlopení textu pro tiskárnu do formátu e-booku je otázka pár minut a pár klepnutí klávesou (na běžném kancelářském PC). Nic, co by mělo stát 75% ceny papíru. Nakladatelé asi budou muset opravdu vyhynout jak brontosauři, protože jsou nepoučitelní (že by "zamrzlá evoluce"?).

  • 17. 8. 2018 9:02

    A. S. Pergill (neregistrovaný) ---.eurotel.cz

    V určité fázi máte text, opravený od všech chyb, které mohou nalézt redaktor a jazykový korektor. Spousta nakladatelství redakci a jazykovou korekturu ponechává na samotném autorovi a žádá od něj hotový text v takovém a takovém formátu, mmch ještě po roce 2000 to byl formát T-602, protože jeho značky jsou velice dobře automaticky překlopitelné do těch, které vyžadují některé sázecí programy. Pár osvícenějších nakladatelství pracuje s TeXem nebo některou z jeho odvozenin, což je dost podobné.
    A od této fáze je práce s textem dílem programů, které může spustit i mírně vycvičená opice. Náklady jsou prakticky jen se sázecími programy. Ty jsou až šíleně drahé, protože nakladatelé neumějí pracovat s TeXem, který je zdarma, takže si tvůrci těch programů (jejichž výsledek je zpravidla horší než výsledek, vylezlý TeXu) mohou dovolit šroubovat ceny.
    Překlopit označkovaný text do ebookového formátu je triviální práce s freewarovými (nebo open source) prográmky. Pokud pro tyto úkony nakladatelé kupují něco placeného, tak je to vyslovené splachování peněz do WC (které by mi nevadilo, pokud bych to jako zákazník nemusel platit v šílených cenách e-booků).
    Mimochodem, zalomit takový text do fontu (pro základní písmo, ostatní se automaticky proporcionálně zvětší) pro řadu velikosti 10, 12, 14.5, 17 a 21 pt je v TeXu práce pro jednoho člověka na pár hodin. 10 a 12 je na PC, 12 a 14.5 na tablety, 14.5 a 17 na čtečky a mobily a 21 pt mohou číst na těchto zařízeních i slabozrací. Pokud u těch větších fontů nastavím vyšší toleranci mezer a pravého okraje textu, může být podíl ruční práce ještě daleko menší. A je samozřejmé, že pracuji s tím samým textem, který pouze pro zalomení při odlišných velikostech fontu odlišně značkuji.
    Výstupem z TeXu je pdf, u něhož nehrozí, že to bude sw čtečky nějak prznit, nebo že to dokonce bude čitelné jen na některých čtečkách a ne na jiných, případně to bude nečitelné na počítačích, mobilech a tabletech (což je u čtečkových formátů naprosto běžné - můžete si běžně zakoupit e-book, který vaše čtečka, nebo její sw ekvivalent na počítači/mobi­lu/tabletu nezobrazí, nebo ne korektně a neexistuje žádná možnost si tento fakt zjistit předem).

  • 21. 8. 2018 8:24

    A. S. Pergill (neregistrovaný) ---.eurotel.cz

    ad 1) Předpokládám, že při nabídnutí více velikostních verzí (netvrdím, že je musíte mít všechny ve čtečce současně) potřeba reflow prakticky odpadá.
    Asi by nebyl problém vytvořit pomocný soubor na záložky, poznámky atd. (Adobe, ale i některé další, čtecí programy pro pdf takové soubory generují).

    ad 2) Problém bude spíš v tom, že pro Windows neexistuje zcela plnohodnotný TeX (nebo vznikl až někdy v poslední době) a navíc je zde silná nekompatibilita verzí tohoto shitu, kdy na Win 10 prakticky nelze provozovat programy pro Win8 a starší verze. Já na svém Debianu mohu provozovat plně počeštěný TeX ze začátku století i TeX (opět plně počeštěný) současný. TeXová komunita se od počátku soustředila na plnohodnotné operační systémy derivované z UNIXu a méněcenné napodobeniny OS typu Windows, už proto, že ty nedokáží korektně pracovat s plain textem, byly na okraji jejího zájmu.
    S nouzovými soubory, jaké popisujete, jsem se prakticky nesetkal (dají se poznat při zvětšení textu podle toho, že csplainové pdf má háčky nad nejvyšším místem oblouku C, S a e, zatímco soubory vytvořené nepočeštěným TeXem nad geometrickým středem písmenek). Abych takový soubor viděl, musel jsem si ho sám vytvořit.

    ad 3) Prakticky všechno, co umí html, umí také pdf a navíc je výsledek typograficky korektní a vizuálně o mnoho set procent lepší.

    ad 5) Mám několik málo pofrfněných pdf, ale ta vznikla (podle hlavičky textu) zřejmě mechanickým překlopením nějakým konvertorem e-book to pdf ze souboru s nějakým nekorektním kódováním češtiny (nebo nekorektně popsaným v hlavičce souboru). S e-bookovými formáty mám jen špatné zkušenosti. V podstatě jejich zobrazení v lepším případě +- odpovídá dokumentačním souborům ve starém DOSu, a i ty bývaly mnohdy strukturovány lépe.
    A za důležité považuji to, že ten nakladatel se musí moc snažit, aby vzniklé pdf bylo nepoužitelné, zatímco v případě čtečkového formátu je to spíš naopak.

    A, mimochodem, jako autor dám raději čtenáři vizuálně plnohodnotný text (i s nějakou stránkovou grafikou, propracovanými hlavičkami kapitol, korektní typografií atd.) než nějaký polotovar, který bude libovolně prznit pochybný SW čtečky nebo čtecích programů k nepoznání.

  • 24. 8. 2018 16:41

    A. S. Pergill (neregistrovaný) ---.eurotel.cz

    Nesouhlasím s vámi, a to z těchto důvodů:
    1. Řada zobrazovačů pdf má drivery, které vyřeší nízký počet dpi srovnatelně nebo i lépe než systém čtečky.
    2. Samotný TeX může pracovat s převodem abstraktní stránky (dvi) do zobrazení na zařízení s nízkým DPI. Výsledek je prakticky vždy lepší, než to, co dělají zobrazovače html (a tedy i čtečkových formátů). Je to dáno tím, že toto zobrazování se dělá jednou (a je na to delší čas), než když na čtečce roluje "nekonečný" text.
    Pokud je dokument už z úrovně zdrojového kódu v TeXu přizpůsoben tomu, že výsledek bude zobrazován na zařízení o velikosti cca A6 (a dá se to udělat v principu dvěma způsoby), bude jeho vzhled v maximální kvalitě, které je daná čtečka (nebo jiné podobné zařízení) fyzicky schopna. Měl jsem takový dokument pro mobil Nokia 72 s displejem cca A8 (na šířku) a výsledek byl čitelnější než systémem generované písmo.

  • 23. 8. 2018 8:08

    A. S. Pergill (neregistrovaný) ---.eurotel.cz

    Něco asi důležitého:
    Náš spor je pravděpodobně tak trochu mezigenerační, protože moje generace opravdu bude mít raději (a raději to i používat) něco, co se i v elektronické podobě blíží vlastnostmi papírové knize. Už proto, že elektronické poznámky a podobné vychytávky jednoduše nepoužívá a v řadě případů je ani zcela programově používat nechce (protože výpisky apod. na papíře jsou prostě přehlednější).
    Vaše generace je na tom trochu jinak, protože se od mládí dostala k počítačům a podobným zařízením (já viděl první Spectrum a první PMD-85 hodně po třicítce, už jako ženatý a s prvním dítětem v postýlce).
    Je ovšem otázka, zda se výrobci e-booků neodřezávají čtečkovými formáty od potenciálně zajímavého tržního segmentu, protože v mé generaci je čtenářů (a takových, kteří jsou schopni přečíst i několik knih týdně) daleko větší procento. Mezi svými vrstevníky už byla moje dcera s podobným vztahem ke knihám za exota. A moje neteř, která by věkově mohla být mou vnučkou, už považuje četbu knih za rafinovanou formu mučení.
    Je ovšem otázka, nakolik generaci té mojí neteře může něco v oblasti literatury a její presentace oslovit. A pokud ano (doufám v to), pak jsem toho názoru, že to bude něco spíš generované TeXem než čtečkovým SW.

    A, mimochodem, už léta působím v porotě Ceny Karla Čapka (pro českou a slovenskou SF, fantasy a horory) a mám od organizátorů možnost dostat soutěžní práce ve čtečkovém formátu, pdf nebo na papíře. A pracuji raději s tím pdf.

  • 25. 8. 2018 10:17

    Filip Jirsák

    Jaké zobrazovače? Bavíme se tu o e-ink čtečkách. Pokud je v tom PDF písmo, které pro rozumné zobrazení vyžaduje vyšší PPI, tak s tím žádné vykreslování nic nevykouzlí – ty detaily tam prostě budou chybět a písmo bude buď rozmazané nebo kostrbaté.

    Zajímalo by mne, jak TeX pracuje s výstupem do nízkého DPI. Ne jak by teoreticky mohl pracovat, ale jak to dnes doopravdy dělá. Taky jste zapomněl na to, že nejde obecně o zařízení s nízkým PPI, ale jde o každé konkrétní zařízení s jiným nízkým PPI. Představte si to na starých monitorech nebo dnešních digitálních panelech – můžete mít třeba dvě různá zařízení s velmi nízkým PPI, jedno se šířkou znaku 8 bodů a druhé se šířkou znaku 12 bodů. Když uděláte jeden univerzální výstup pro velmi nízké PPI, ať už to bude 8, 10 nebo 12 bodů na šířku znaku, bude to špatně čitelné nebo nečitelné. Interpolace z 8 nebo 10 bodů na 12 prostě bude velmi ošklivá až nečitelná, opačná interpolace z 12 nebo 10 na 8 bodů bude nejspíš rovnou nečitelná. Přitom pro těch 8 i 12 můžete navrhnout písma (samozřejmě bod po bodu), která budou čitelná. U vyšších PPI to není tak extrémní, ale princip je stejný. Pořád potřebujete, aby zobrazený znak seděl na dostupnou matici bodů.

  • 17. 8. 2018 8:36

    A. S. Pergill (neregistrovaný) ---.eurotel.cz

    Vydal jsem pět knih beletrie, z toho dvě ve dvou vydáních. Těch 25 % je opravdu honorář pro někoho, jehož knihy jsou automaticky bestsellery a lidi je koupí, i kdyby byl jejich text vytvořen pomocí generátoru náhodných slov. Běžný honorář je někde mezi korunou a desetikorunou z jedné vyrobené knížky (když na pultě stojí kolem 150 Kč). Opravte si to na současné ceny knížek (skoro dvojnásobné) a budete +- v obraze velikosti autorských honorářů.

  • 26. 8. 2018 11:35

    A. S. Pergill (neregistrovaný) ---.eurotel.cz

    Opět je vidět, že nechápete podstatu věci, popsanou už v brožurkách pro začátečníky:
    TeX prostě vytvoří "ideální obraz dokumentu" s nepřesnostmi na úrovni vlnové délky modrého světla (dokument s příponou dvi). A nad tímto obrazem vytváří jeho optimální vyobrazení pro příslušné zařízení se specifikovanými vlastnostmi (třeba 150 DPI, jen černé a bílé body). Tohle optimalizované vyobrazení je možné i nějakým způsobem včlenit do pdf (konkrétní podrobnosti neznám, ale open source programy na vytváření postscriptu nebo pdf z dvi mají velmi bohaté možnosti nastavení vlastností výstupu, takže kvalitu výstupního dokumentu nějak řeší). Navíc, pokud by byl výstup pdf optimalizován pro kvalitnější zařízení, existují pdf zobrazovače od Adobe, které řeší samy a po svém zobrazení na méně kvalitním zařízení (je to proprietální SW, takže není veřejně známo, jak to dělají). Navíc existují prohlížeče pdf i dalších firem, případně open source, které tyto věci řeší taky (a asi jinak než proprietální SW). Zdrojáky open source prohlížečů by se teoreticky mohl člověk prohrabat a zjistit, jak tu optimalizaci pro konkrétní zařízení autoři udělali, pokud se bude schopen v nich orientovat (já tedy rozhodně ne).
    Nicméně je důležité, že obraz stránky vzniká už v průběhu tvorby pdf TeXovými a na ně navazujícími programy, kdy je na dost času na všemožné optimalizace a předřešení obrazu na horších zařízeních (pamatuji doby, kdy program dvipdf běžel u 30 - 40 stránkového dokumentu s desítkami obrázků 10 - 15 minut, takže si člověk mezi tím stačí uvařit kafe) a při prohlížení je už tento optimalizovaný obraz dokumentu jen přenášen na konkrétní monitor / displej / tiskárnu a už se do něho v této fázi moc nezasahuje. Proto je výsledek vždy lepší než v případě, kdy se stránky vytváří bezprostředně v průběhu zobrazování až v prohlížeči a ještě se překreslují (a příslušně přepočítávají) při rolování textu. A musí se to stihnout v reálném čase, v němž není prostor pro podrobné vykreslování a pozicování písmenek a obrázků / grafiky.

  • 26. 8. 2018 12:38

    Filip Jirsák

    Řekl bych, že podstatu věci chápu daleko lépe, než vy. Podstatou věci je totiž to, že neexistuje jedna elektronická čtečka s nějakými vlastnostmi, ale těch čteček existují desítky, a každá má jiné vlastnosti. A některé vlastnosti té čtečky si uživatel může dokonce sám nastavit, takže je to různé i u stejného modelu čtečky. Žádná optimalizace předem se tudíž nekoná, protože nevíte, pro jaký zobrazovač máte optimalizovat.

    Optimalizovat zobrazení PDF na cílovém zařízení samozřejmě je možné, akorát když máte v PDF pokyn „zobraz písmeno r na souřadnicích x, y“, může zobrazovač písmeno mírně posunout tak, aby dobře pasovalo do matice bodů čtečky, ale když to takhle udělá pro každé písmeno zvlášť, mohou ta písmena být ve výsledku také pěkně rozházená. Když dostane pokyn „zobraz tento odstavec“, může daleko lépe pracovat s mezislovními mezerami, s podřezáním atd., aby nebyla správně zobrazená jen jednotlivá písmena, ale také celá slova, řádky a odstavec.

  • 22. 8. 2018 9:32

    A. S. Pergill (neregistrovaný) ---.eurotel.cz

    TeX poskytuje svobodu si strukturu dokumentu udělat po svém, zatímco html tvůrce textu od jeho výsledné podoby odděluje jednak nemožností řadu jevů v tomto systému popsat, jednak závislostí výstupního dokumentu na typu a verzi prohlížeče. Což je problematické hlavně u matematiky, kdy často není možné poznat, zda se jedná o dva různé vzorce nebo jeden, vykreslený různými zobrazovači.

    Mimochodem, protože máme i anglické studenty, tak jsem byl donucen připravit dvoujazyčný studijní text - jeden sloupec česky a jeden anglicky, obrázky společné, popisky opět do dvou sloupců (asi ve stylu Komenského Orbis Pictus). Jinak než plain TeXem by se taková věc (bez nějakých šílených poplatků za profesionální sázecí program) snad ani udělat nedala.

    Sám jste napsal, že typograficky korektní text v pdf musí vytvořit sazeč (tedy ruční práce se jaksi implicitně předpokládá).

    Ano, sada více velikostních verzí pro různá zařízení je můj výmysl, který pro svou potřebu používám už mnoho let.

  • 27. 8. 2018 9:36

    A.S. Pergill (neregistrovaný) ---.med.muni.cz

    Vlastnosti čteček jsou +- velmi podobné: je tam e-ink a poměrně nízké DPI.
    Optimalizace rozhodně nejsou jen posuny písmen, ale i např. úprava jejich tvaru.
    Pokud dostane čtečka pokyn "zobraz tento odstavec", tak prostě nemá šanci ho zobrazit dobře, protože zvládne jen ty posuny mezer a zpravidla je udělá tak, že výsledek je typograficky špatný a špatně se i čte. Prostě výsledek činnosti html prohlížečů je o třídu níž než zobrazování pdf. A nejen co do vzhledu, ale i co do čitelnosti (včetně zrakové únavy při delším čtení).

  • 27. 8. 2018 9:40

    A.S. Pergill (neregistrovaný) ---.med.muni.cz

    TeX v původní anglické i české verzi navíc vychází z typografických tradic, které dodatečně posvětila moderní fyziologie zraku a procesu zpracování zrakové informace v mozku. Stránka vytvořená čtečkou nad e-pub, mobi a podobnými formáty je po této stránce podstatně méně kvalitní.

  • 27. 8. 2018 9:42

    A.S. Pergill (neregistrovaný) ---.med.muni.cz

    A, pochopitelně, jsou knihy, v nichž je typografie integrální součástí obsahu (vedle textu jako takového), připomenu jako příklad klasická díla pana Váchala, nebo moderní trilogii o Amélii od Neomillnerové. Pro taková díla jiná možnost než dát do čtečky pdf prostě neexistuje (pominu-li sérii optimalizovaných černobílých jpg).

  • 16. 8. 2018 0:36

    DveKnihy (neregistrovaný) ---.108.broadband7.iol.cz

    No a na Grada.cz dostanete vzdy v hodnote knizky druhou napr. el. Zdarma ve stejne hodnote. To mi pripadne lepsi :)

  • 16. 8. 2018 8:00

    fd (neregistrovaný) 2a01:8d00:4000:----:----:----:----:----

    Vite mr Jirsak, jak se jmenuje nejvetsi nakladatelstvi v CR? Prijedte se podivat, maji tam takova zviratka radi.

    Apropos, naucte se ve svem volnu laskave rozdily nezi vydavatele a nakladatelem, je videt ze tomu prudce rozumite. Ostatne jako vsemu k cemu se vyjadrujete. http na portu 3389? Tak to zcela jiste.

  • 27. 8. 2018 13:23

    Filip Jirsák

    Když chcete udělat pořádnou optimalizaci, nemůžete jí dělat na „nízké DPI“, ale na konkrétní DPI. Úpravu tvaru písmen dnes nemůže provádět software, pořád to musí udělat člověk. Pokud by čtečka dokázala z PDF ze změti písmen poznat, co patří k sobě, optimalizovat umístění písmen do zobrazovací mřížky a ještě měnit tvar písmen, může to samé dělat i s HTML, protože tam stačí vynechat ten krok obnovy struktury textu z PDF, protože v HTML struktura textu je.

  • 16. 8. 2018 10:52

    Filip Jirsák

    Pro tisk se sazba upravuje tak, aby dobře vypadala přesně v tom formátu, v jakém se bude tisknout. Elektronické čtečky ovšem žádný takový pevný formát nemají, dokonce i na jedné čtečce si můžete stejnou knihu zobrazit různými způsoby. To, co popisujete, se dělalo v devadesátých letech („máme ten leták připravený pro tisk, tak to jenom překlopte na web“), pak lidé naštěstí pochopili, že web je něco jiného než tisk. Elektronické knihy mají blíž k webu než k tisku.

  • 24. 8. 2018 15:09

    Filip Jirsák

    Elektronické knihy (resp. technologie e-inku) zatím nemá takové rozlišení, jako ofsetový tisk. Už od dob prvních jehličkových tiskáren a následně monitorů je známo, že na zařízeních s nízkým DPI nelze zobrazovat výstupy určené pro ofsetový tisk a doufat, že to bude nějak čitelné, jenom přiměřeně hůř v poměru s horším DPI. Ne, tak to nefunguje, pro zařízení s nízkým DPI je potřeba speciální výstup, aby se to nízké DPI kompenzovalo a text byl rozumně čitelný. Takže u formátů pro elektronické čtečky nejde primárně o elektronické poznámky a podobné vychytávky, ale prostě o to, že když se pokusíte na čtečce zobrazit nějaké PDF připravené pro tisk, písmena budou všelijak deformovaná, protože se musí zobrazit na zařízení s nízkým PPI. První čtečky měly nějakých 150 až 200 PPI, to je prostě pořád málo, a je potřeba tomu zobrazení přizpůsobit, např. použít speciální písma. Poslední Kindle už mají 300 PPI, neviděl jsem je, ale je možné, že tam už PDF budou vypadat dobře.

  • 18. 8. 2018 13:43

    A. S. Pergill (neregistrovaný) ---.net.upcbroadband.cz

    Dobrá sazba je algoritmizovatelná a takovouto činnost může provádět i stroj (TeX poskytuje prostředky pro ruční opravy a úpravy, které většina sázecích programů nemá k dispozici).
    Čtečka je v podstatě html/xml prohlížeč a neumí o nic víc než běžný prohlížeč webových stránek (spíš méně) a výsledek je typograficky příšerný.

    Překlopení označkovaného textu z jednoho formátu do druhého je typická úloha pro počítačový program. Dělat něco takového ručně je naprostá příšernost, nehledě k tomu, že to výsledek stejně nijak pozitivně neovlivní (spíš pokazí).
    TeX sám obsahuje značkování, které lze uživatelsky (nebo pomocí nádstaveb) rozšířit. Důležité ovšem je, že v TeXu (ale už ne třeba v LaTeXu) může uživatel přímo komunikovat s jádrem systému pomocí tzv. primitiv a řešit situace, pro něž neexistuje vhodná šablona. Jistěže TeX řeší vzhled, ale to, že na stránce čtečky jsou příšerná písmena, poskládaná příšerným způsobem (v lepším případně, v horším to může být nečitelná změť znaků ze všech možných abeced) je rovněž vzhled a nic jiného.

    TeX exportuje standardní pdf, které ovšem některé programy neumějí (týká se i třeba posledních verzí wordu). Tex umí i značkované pdf, v němž mohou být odkazy jako v html (a taky záložky, poznámky apod.). A, mimochodem, TeX se obejde i bez toho pdf. Formát dvi (který je výstupem z TeXu) lze překlopit třeba do série obrázků jpg, prográmky na to existují. Má to tu výhodu, že v tomhle případě vám presentaci žádný presenter nezkoní.
    Když budu mít pro čtečku dva až tři velikostní formáty, tak to pokryje potřeby asi všech (nebo alespoň 99 %) čtenářů. "Rozpal" mezi řádky je u TeXu v základu automaticky odvozen z velikosti písma tak, aby čtení bylo co nejpříjemnější. Dá se nastavit jistě i řádkování 1.5 nebo 2, ale pro čtení to nemá význam (a texty typu diplomka asi nebudou doménou čteček).

    TeX s oddělenou diakritikou je naopak úžasná pomoc v situaci, kdy jste na počítači, který nemá české fonty (třeba na stáži v zahraničí). Ano, pdf pak má oddělenou diakritiku od písmen, ale výsledek je čitelný, zatímco český e-book v ebookových formátech na počítači bez nainstalované češtiny nevyrobíte (a ani nepřečtete).
    Na počítači s češtinou jsou v TeXem vyrobeném pdf česká písmena jako samozřejmost. Mimochodem, "zkažené" pdf, které popisujete, by mělo jít spravit převodem do ps a ruční opravou názvů postscriptových fontů a následně opět převodem ps na pdf. Podmínkou ovšem je, aby v počítači, na kterém to pdf běží, byly nainstalovány adobe fonty s češtinou. Případně někdy stačí i nahradit "složené" názvy písmen českým písmenem. Tyhle skopičiny jsem byl nucen dělat u starších verzí jazyka R s výstupem grafu do postscriptu, protože ty ještě neuměly češtinu. Takže se popisky grafů "počeštily" ručně v nějakém textovém editoru v němž se otevřel ten postscript vyexportovaný z R. Knížku bych takto ručně nedělal, spíš bych na to napsal nějaký skript "vyhledej a nahraď" v perlu.
    TeX umí pracovat i s fonty, které na počítači fyzicky nejsou (ale jsou známy rozměry písmen).

  • 19. 8. 2018 11:04

    Filip Jirsák

    Když máte v PDF určené, že se má zobrazit „š“, a příslušný font ho nemá, může ho PDF prohlížeč sám poskládat ze „s“ a háčku, případně ho zobrazit z jiného fontu. Pokud máte v PDF určené, že na souřadnicích 17456, 7894 se má zobrazit „s“, a na souřadnicích 17521, 7956 se má zobrazit háček, můžete jenom hádat, že to má být „š“. Třeba právě pro čtečky, které dělají reflow PDF, je to nepoužitelné – protože ta čtečka potřebuje znát text a způsob zobrazení ji nezajímá, kdežto v tom PDF z TeXu je to (ve spoustě instalací) opačně.

    Překlopení z jednoho formátu do jiného je typická úloha pro počítačový program. Ovšem to, co vám stále uniká, je to, že když máte text připravený k tisku, máte tam některé značky navíc, které e-čtečky nepotřebují, a hlavně tam naopak jiné značky chybí, protože nejsou potřeba pro tisk, ale pro e-čtečky ano. Například odkazy – v tištěné knize prokliknutelné odkazy nelze technicky realizovat, v e-knize je každý očekává.

  • 21. 8. 2018 18:28

    Filip Jirsák

    Ad 1) Ale já nechci víc verzí souboru jedné knihy. To, že nemusím mít ve čtečce současně všechny (já jsem nic takového nepsal), na situaci vůbec nic nemění – šílená je vaše představa, že když si chci zvětšit písmo, budu hledat jiný soubor s větším písmem, v něm budu hledat, kde jsem skončil se čtením, přijdu o všechny záložky, poznámky, vyresetuje se odhad doby čtení celé knížky… Jestli takovouhle práci se čtečkou myslíte vážně, pak jste nikdy žádnou čtečku nemohl vidět ani z rychlíku.

    Ad 3) PDF a HTML jsou úplně jiné formáty. HTML je určené ke značkování textu, a následně se značkám externím stylem přiřadí, jakým způsobem se mají prezentovat uživateli (zobrazit, přečíst). Nelze tedy definovat přesný vzhled, ten se přizpůsobuje aktuálním možnostem při prezentaci uživatele. PDF je naopak formát odvozený od PS, tedy formátu určeného pro tisk dokumentů – PS určuje přesně co se kde a jak má zobrazit (vytisknout). PDF k tomu přidává možnost uložit i ten výchozí text, ale pořád je to formát určený primárně pro přesné zobrazení, a možnosti jako kopírování textu, struktura dokumentu nebo podklady pro reflow jsou k němu dodatečně připojené – a ne všechny „tiskové“ systémy a už vůbec ne všechny konfigurace tyhle rozšířené možnosti používají.

    Ano, pokud PDF připraví dobrý sazeč, je typograficky korektní a vizuálně o mnoho set procent lepší, než HTML nebo e-book – právě proto, že se tím zabývá člověk a vyřeší ty detaily, které automat vyřešit neumí. To už jsem vám vysvětloval a vy jste mne přesvědčoval o opaku. Problém PDF je, že to je takhle připravené pro jedno médium – pro papír, ofsetový tisk a zrcadlo strany, které je pro danou knihu zvolené. Čtečky mají mnoho různých rozměrů, různá nastavení – dohání tím například to, že nemají stejnou kvalitu zobrazení, jako ofsetový tisk. Takže připravit PDF v tiskové kvalitě pro čtečky nejde. Místo toho je potřeba připravit speciální formáty pro čtečky, které budou využívat vlastností čteček. Což je stejný druh práce, jako sazba, takže zase někdo musí ručně doladit detaily – nemůže to udělat automat, jak celou dobu tvrdíte. A nebo může, ale výsledek tomu pak odpovídá – a je to stejné, jako kdybyste vzal dokument připravený pro čtečky a nechal ho vytisknout.

    S tím vizuálně plnohodnotným textem v PDF ovšem budete muset čtenáři dát i svou čtečku, své oči a svůj mozek. Protože na jiné čtečce se ten „vizuálně plnohodnotný“ text zobrazí jinak a bude vypadat hnusně, a někomu bude připadat ošklivý i na té vaší čtečce. Protože čtečky zatím nejsou tak kvalitní, jako ofsetový tisk, takže si vybíráme s různých způsobů méně kvalitního zobrazení – a různým uživatelům vyhovuje něco jiného.

  • 19. 8. 2018 23:18

    A. S. Pergill (neregistrovaný) ---.net.upcbroadband.cz

    1. Nevidím sebemenší důvod, proč by měla čtečka provádět reflow pdf, zejména pokud se nabídne uživateli dostatek velikostních verzí, jak bylo uvedeno výše.

    2. Zobrazování písmen s diakritikou pomocí složenin písmena a diakritického znaménka je naprostá nouzovka, určená tč. prakticky výlučně pro počítače bez českých fontů, nebo pro zobrazování v nějakém exotickém fontu, který česká písmena nemá definována (ale pak nemusí mít definována ani diakritická znaménka).
    Je-li v počítači nainstalovaný počeštěný TeX, tak ten problém, kterého se tolik děsíte, prostě odpadá. Respektive může možná nastat ve Windows, která mají s češtinou problémy i nyní, ale ne v plnohodnotném OS.
    Docela bych předpokládal, že nakladatel vytvářející české e-booky, bude mít v počítači počeštěný OS.

    3. Pomocí TeXu lze vyrobit klikací pdf (= s odkazy). Na webu je volně ke stažení Olšákova kniha "TeXBook naruby" (TBN), která tyto odkazy obsahuje (coby živý důkaz, že to jde). Když jsem byl před cca 3 měsíci na autorových stránkách, tak na nich měl návod, jak se v TeXu tyto věci dělají "od píky". Autor také vytvořil makro Opmac, které tyto věci zvládá "uživatelsky přívětivým" způsobem a troufnu si tvrdit, že by neměl být problém textový soubor s html odkazy překlopit do zrojáku pro TeX s příkazy pro toto makro nějakým skriptem v perlu nebo pythonu (či podobném jazyce, orientovaném na práci s texty).

    4. "Značky navíc" lze při solidní práci s textem udělat tak, že je TeX prostě ignoruje. Nehledě k tomu, že pokud bude výstupem TeXem generované pdf, tak tam žádné "značky navíc" nebudou.

    5. Opravdu nevidím důvod proč prznit knihy překlopením do formátů pro čtečky, které neumějí korektně pracovat s fonty (většinou je tam pouze jeden implicitní font v různých velikostech a většinou bezpatkový, který pro souvislé čtení není vhodný), neumějí členit text (viděl jsem i e-book "celá kniha jeden odstavec"), mají problémy s obrázky (text často teče přes ně, nebo ho naopak překrývají a znemožňují čtení, někdy obrázky i "utíkají" mimo zobrazovanou plochu) a občas nezvládnou ani korektní zobrazení znaků s diakritickými znaménky. Vzhledem k těmto implicitním vlastnostem čtečkových formátů se nemůžete divit, že o e-booky u nás není moc velký zájem (a není to dáno jen jejich nesmyslně vysokými cenami). A zlí piráti velice často generují e-booky právě jako pdf, protože o tento formát mají lidé zájem.

  • 21. 8. 2018 20:09

    A. S. Pergill (neregistrovaný) ---.eurotel.cz

    ad 1 Nevidím důvod, proč během čtení měnit velikost písma, vyjma nějaké naprosto okrajové situace typu partií napsaných výrazně menším písmem než je základní text. Takže mám představu (a vychází i z mých praktických zkušeností), že si čtenář vybere verzi, která mu vyhovuje, a tu pak čte. A pokud přejde na jiné zařízení, tak asi záložky, poznámky atd. půjdou stejně do kopru.

    ad 3 Zdrojový text pro TeX (Něco.tex) obsahuje stejně jen strukturální značky, jako html (Něco.html). Teprve až se to první prožene programem odvozeným z TeXu, vznikne abstraktní vize stránkovaného textu Něco.dvi a z něj se dělá konkrétní stránky pro konkrétní zařízení (nebo obecněji použitelné Něco.ps či Něco.pdf. Html dělá z toho značkovaného textu rovnou zobrazení, proto je také velice nekvalitní a je silně závislé na zobrazovacím driveru (i co do tvaru písmen, mezer atd.), a pak ještě na konkrétním zařízení (tiskárna, monitor). Oproti tomu je abstraktní obraz Něco.dvi totožný pro všechna zařízení a pouze jejich kvalita stojí mezi konkrétním zobrazením a ideálem (definovaným s možností chyb na úrovni vlnové délky modrého světla).
    Jinými slovy, TeXový zdrojový text je velmi podobný html (byť s jinou syntaxí strukturálních značek) a tyto formáty jsou proto vzájemně mechanicky překlopitelné (pokud zohledníme chudost možností html strukturovat text oproti TeXu, kdy např. nemám možnost individualizovat styly nadpisů apod.).
    Pdf není jen pro tisk, ale i pro monitor nebo display.
    Pdf je v podstatě komprimovaný ps, novější verze pdf umějí oproti ps něco navíc, ale většina dokumentů ty "věci navíc" stejně neobsahuje.

    Opět se mýlíte v tom, že by pdf z TeXu potřebovalo nějaký obrovský objem ruční práce. V podstatě se vše nastaví (byť na výrazně preciznější úrovni než pro html) na začátku (značkovaný text) a potom se řeší prakticky jen dělení neznámých slov (= nevyskytujících se ve vzorech dělení pro českou verzi TeXu), případně "sirotci" a "vdovy" (ale i to je alespoň částečně řešitelné podmíněnými příkazy TeXu). Vygenerovat korektní pdf z připraveného textu se strukturálními značkami je práce na jednu dvě hodiny.

    A k poslednímu odstavci: Je-li k dispozici dostatek velikostních verzí, je vysoce pravděpodobné (cca 90 - 99 procent), že si čtenář nějakou vyhovující (jeho zařízení a jeho oči) najde a s rovněž vysokou pravděpodobností bude výsledek lepší než jakákoli vizualizace čtečkového formátu.

  • 21. 8. 2018 23:20

    Filip Jirsák

    Ad 1) Například čtete za dobrých podmínek, stačí vám menší písmo. Pak čtete na přímém slunci, nebo večer unavený, a hodí se vám o stupeň větší písmo, abyste méně namáhal oči.

    Ad 3) Ne, zdrojový text pro TeX obsahuje primárně formátovací značky, strukturálních značek má minimum a dodávají se spíš externími makry. Třeba LaTeX je posunutý mnohem víc ke strukturovanému textu. Že to tak je je v pořádku, v době, kdy Knuth TeX psal, se o rozlišování významu textu a způsobu jeho prezentace moc neuvažovalo. Dnes už se to díky webu považuje za samozřejmé.

    O tom, že by PDF z TeXu potřebovalo obrovský ruční objem práce jsem nepsal, to jste si vymyslel.

    Velikostí verze pro čtečky jsou váš výmysl, čtenář si žádnou nenajde, protože je hledat nebude. Zkuste si někdy nějakou čtečku alespoň půjčit a pak si představte, že si tam nahrajete padesát různých variant téhož dokumentu, a vybíráte tu variantu, kde se vám bude líbit použití písmo, jeho velikost, proklad řádků, velikost okrajů…

  • 22. 8. 2018 9:15

    A. S. Pergill (neregistrovaný) ---.eurotel.cz

    ad 1. Beru, že takovéto podmínky nastat mohou, ale sám jsem se s tím prakticky nesetkal. Navíc e-papír čteček je proti podobným jevům odolnější než standardní displej (mobil, tablet).

    Sám jste napsal, že typograficky korektní text v pdf musí vytvořit sazeč (tedy ruční práce se jaksi implicitně předpokládá).

    Ano, sada více velikostních verzí pro různá zařízení je můj výmysl, který pro svou potřebu používám už mnoho let.

  • 22. 8. 2018 9:22

    A. S. Pergill (neregistrovaný) ---.eurotel.cz

    ad 3. Tady se mýlíte vy. Ano, jádro TeXu skutečně obsahuje prakticky jen formátovací značky, ale už plain TeX obsahuje značky strukturální. A už Knuth sám prakticky od počátku takové značky používal (zdrojové texty jeho knih o TeXu jsou vystaveny na internetu). A také se prakticky v každé TeXové příručce (četl jste vůbec nějakou?) dozvíte, že jako uživatel máte do textu dávat strukturální značky a jejich vzhled řešit jednotně buď v záhlaví souboru nebo ve speciálním definičním souboru, který se do toho záhlaví načte.

  • 22. 8. 2018 9:25

    A. S. Pergill (neregistrovaný) ---.eurotel.cz

    LaTeX je poněkud problematický v tom, že uživatele od formátovacích značek odděluje až příliš (některé jsou kvůli předefinování formátovacích příkazů původního TeXu nepoužitelné). Proto jej používám co nejméně (a takových nás je více) a prakticky jen pro situace, na něž existuje v tomto systému kvalitní šablona (třeba beamer pro presentace). Pokud takovou šablonu nenajdu, raději sáhnu po čistém TeXu a naprogramuji si strukturní značky sám (protože je to méně pracné než nějaké netriviální úpravy LaTeXových šablon).

  • 15. 8. 2018 22:08

    Filip Jirsák

    Máme tu vyjádření vlastníka a ředitele vydavatelství, a proti němu ničím nepodložené tvrzení všeználka „fd“, který ani nepochopil některé části komentáře, na který reaguje. Naštěstí si každý může svobodně vybrat, komu bude věřit.

  • 20. 8. 2018 21:06

    Filip Jirsák

    Ad 1) Aby text zobrazila písmem, velikostí, s rozestupem řádků a okraji, jaké jsem si nastavil. Velikostní verze jsou nesmysl, já si nebudu do čtečky stahovat padesát různých souborů, abych se jimi probíral, když si budu chtít zvětšit písmo. A záložky, poznámky a stav přečtení budu mít v pěti souborech?

    Ad 2) Ano, je to naprostá nouzovka, ale bohužel jsem viděl příliš mnoho PDF vytvořených v TeXu, která tak vyrobená byla. Není to věc OS, jak se mylně domníváte, je to otázka konfigurace TeXu – a když jsem se tím před pár lety zabýval, dělala to tak bohužel spousta rozšířených distribucí TeXu.

    Ad 3) Nikdo neříká, že to nejde. Vy jste se divil, co je v e-booku navíc oproti tiskové verzi – jenom jsem uvedl odkazy jako jeden příklad.

    Ad 5) Moje zkušenost je přesně opačná. S formátem pro čtečky jsem nikdy problém neměl, pokud to vyloženě nezpackal vydavatel. Ty problém, které popisujete, mám naopak s PDF.

  • 21. 8. 2018 19:10

    Vít Šebor, Jan Melvil Publishing (neregistrovaný) 89.24.62.---

    Dobrý den,
    těch 25 % z net receipt (tj. z tržby nakladatele bez provize prodejce a bez DPH) je industry standard pro e-knihy. U žádné neplatíme méně, u některých více (33 nebo i 40 %). Neplést s licenčními poplatky z papírové knihy, které se standardně počítají jako % z doporučené prodejní ceny bez DPH, nejčastěji v rozmezí 8-12 %. Drtivou většinu knih ale prodáváme v kamenných prodejnách přes celoplošnou distribuci a z DPC pak vidíme cca polovinu, honorář je tedy reálně 16-24 % z tržby nakladatele (u naší průměrné knihy za 300 Kč bez DPH tedy 24-36 Kč). Na honorář se obvykle platí nevratná záloha, a pokud se knihy neprodá dost, aby se záloha umořila ročními vyúčtováními poplatků, je to smůla nakladatele.

    My ale působíme na poli non-fiction a vydáváme spíše známější autory. U méně známých autorů beletrie mohou být honoráře mnohem menší, protože i prodané náklady jsou výrazně menší a riziko nakladatele větší.

    Zdravím Vás
    Vít Šebor, nakladatel, Jan Melvil Publishing

  • 17. 8. 2018 9:44

    Filip Jirsák

    Dobrá sazba není něco automatizovatelného (dnešními prostředky), je to řemeslo – jako třeba fotografování. Samozřejmě je možné text jenom vylít ze sázecího programu, aniž by to někdo viděl – akorát se pak taková kniha nedá číst. Pravda je, že u čteček mi to automatické formátování tolik nevadí, ale čtečka má zase jiné výhody, tak možná proto. Každopádně pokud je tištěná kniha hnusná, nevidím pak už jediný důvod, proč si to kupovat na papíře.

    Ta triviální práce s prográmky taky může vést k zmršené e-knize. Už jsem potkal pár takových, které evidentně nikdo v nakladatelství na nějaké čtečce ani neotevřel.

    TeX je pro publikování v různých formátech velmi nevhodný, protože řeší jenom vzhled výsledného dokumentu (i když ho řeší velmi dobře). Díky jeho systému maker samozřejmě existují nadstavby, které přidávají něco jako styly nebo dokonce sémantické značkování, ale vždy je to tam naroubované dodatečně.

    Ještě více nevhodné je pro čtečky knih používat PDF, a obzvlášť to z TeXu. PDF je formát určený pro přesné zobrazení (je ideální pro výstup z TeXu, kdyby TeX uměl PDF exportovat správně). Výhodou čteček ale je, že si zobrazení můžete měnit – změnit velikost písma, řádkování, okraje, řez písma. Tohle všechno PDF zabije (pokud nepoužijete speciální formát PDF, ve kterém se ukládá i struktura textu, kterou se může čtečka pokusit obnovit a naformátovat si to znova po svém). TeX k tomu přidává tu fíčuru, že spousta instalací TeXu neumí správně exportovat text s diakritikou, vyexportuje zvlášť samotné písmeno a zvlášť diakritiku, takže pak v textu nejde vyhledávat, nejde ho kopírovat…

  • 15. 8. 2018 13:19

    Jan Melvil Publishing (neregistrovaný) 89.24.14.---

    Děkujeme za názor. To by bylo skvělé :), ale bohužel to prostě finančně nevychází (viz níže). Každopádně pro vyjasnění: 25% sleva je z běžné ceny e-knihy, která se ale u našich titulů pohybuje průměrně kolem 60-70 % ceny papírového titulu (e-knihy prodáváme s cenou nastavenou o 30-40 % níže než papírový protějšek). Když si to tedy vynásobíte, cena e-knihy v našem balíčku tak odpovídá 45-52 % ceny papírové knihy. Touto částkou ale nechceme operovat, protože zákazníci jsou zvyklí sledovat koncovou cenu e-knihy samostatně, ne ve vztahu k papírové knize.

    K cenotvorbě: z koncové ceny e-knihy, kterou prodávají nakladatelé přes distributory e-knih (tak jak jsme to do spuštění přímého prodeje dělali sami), platí distributorovi cca 40-45 % procent provize; samozřejmě nezapomeňte na 21 % DPH (na papírovou knihu je jen 10 %) a cca 25 % autorovi. To je jen shrnutí „automatických” poplatků, které se u nakladatele ani neohřejí. Další náklady jsou spojené s tvorbou, údržbou, aktualizací (ano, to děláme, i zpětně) i řešením větších úniků. Ekonomika e-knih není o tom, že se „ušetří” za papír (ten dělá mmch jen cca 10 % papírové knihy) a všechno navrch je „zisk”. Je s ní spojena spousta služeb (jde vlastně o software v hw prostředí, které se neustále mění). Ať děláme, co děláme, profitabilita je i při současných cenách e-knih nízká a v podstatě si tak nějak vydělá na výrobu, údržbu systému a zákaznickou podporu. Nyní s vlastním systémem (který nicméně stál majlant :) snad budeme moci více experimentovat a zlepšovat naše služby.

    Tomáš Baránek, Jan Melvil Publishing, nakladatel

  • 15. 8. 2018 19:32

    maabo (neregistrovaný) 2a02:768:a908:----:----:----:----:----

    Pane Baránku,
    budu stručný a bohužel nejspíš též originální (pozoruji, že čím dál častěji je méně lidí pozitivních a je to škoda)

    Tedy: Díky moc!!!, jste nejlepší nakladatelství co znám. Mám od Vás slušnou knihovnu, vše elektronicky, a část titulů jak audio, tak eknihy. Kvalita Vašich titulů je výrazně nad konkurencí, oceňuji to velmi a fandím Vám! jen tak dál.
    p.s. jo a dík za těch 25%. využiji určitě při dalším nákupu, budu se slevou spokojen a nebudu polemizovat o její výši :)

    M.

  • 15. 8. 2018 14:07

    Filip Jirsák

    Výše je uvedeno, že odměna autorovi je cca 25 %. Tj. „dvakrát“ platíte jenom těch 25 %. I to „autorovi platím poplatek dvakrát“ je tvrzení hodně na vodě, protože autor má samozřejmě stejné náklady, ať se prodá tisíc, deset tisíc nebo sto tisíc kopií jeho knihy. Takže brát to, že poplatek autorovi je čistě poplatek za užití nejde. Když dnes autor prodá x kopií, a vy byste některé kopie sloučil do jedné platby, autor bude chtít být pořád na svém, takže bude chtít, aby jeho odměna z jedné licence byla vyšší. Můžete to brát tak, že když tu knížku chcete do knihovny, asi je dobrá a autor si zaslouží vyšší odměnu.