Nejvyšší sou potvrdil, že česká právní úprava tzv. data retention porušuje právo Evropské unie. Podle soudu to dokonce činí „dlouhodobě a zvlášť závažným způsobem.“ Soud to konstatoval při rozhodování o sporu datového novináře Českého rozhlasu Jana Cibulky a sdružení Iuridicum Remedium se státem (spisová značka 30 Cdo 2556/2025).
Cibulka podal na Česko civilní žalobu v roce 2021. Požadoval v ní omluvu pro sebe a pro všechny občany ČR za to, že český stát chybně implementoval evropskou směrnici o soukromí a elektronických komunikacích (2002/58/ES) a v rozporu s ní nařizuje operátorům plošný sběr a ukládání metadat o elektronické komunikaci.
„Stát je povinen se poškozenému žalobci omluvit,“ konstatoval teď po několika letech projednávání případu Nejvyšší soud, který odmítl dovolání ministerstva průmyslu a obchodu, jež český stát ve sporu zastupuje. Českou právní úpravu data retention přitom soud ostře zkritizoval:
Oproti požadavkům stanoveným Soudním dvorem EU totiž směřuje k preventivnímu a nerozlišujícímu uchovávání údajů prakticky všech uživatelů elektronických komunikací, přičemž rozsah takto uchovávaných údajů umožňuje vyvozovat citlivé závěry o jejich soukromém životě. Případné podmínky pro přijetí plošného opatření ústícího do nerozlišujícího shromažďování údajů by musely být v zákoně přesně vymezeny a tato opatření by musela podléhat plnému soudnímu přezkumu. Uvedené podmínky však česká úprava nesplňuje. To i podle NS představuje závažný zásah do práva na soukromí těchto uživatelů (především práva na soukromí jednotlivců a práva na informační sebeurčení).
Stát přitom podle soudu nese plnou odpovědnost za majetkovou i nemajetkovou újmu způsobenou nesprávnou implementací unijních směrnic.
„Je na místě, aby soudy začaly posuzovat žádosti o vydání dat s vědomím, že data, která policie žádá, jsou shromažďována protiprávně. Očekáváme, že to povede k odmítání těchto žádostí až do zrušení povinnosti data uchovávat,“ komentoval verdikt výkonný ředitel Iuridicum Remedium Jan Vobořil.
„Rovněž operátoři by měli zvážit jestli se chtějí nadále podílet na této nelegální činnosti a tím porušovat povinnosti uložené evropským právem v oblasti ochrany osobních údajů. Rozsudek otevírá rovněž prostor pro občany, aby po státu, který přes opakovaná upozornění problém ignoruje více než deset let, žádali obdobně jako Jan Cibulka satisfakci. Ta už nemusí být pouze ve formě omluvy, ale třeba i finanční,“ dodal.
O tom, že je plošný sběr dat v EU nelegální, už několikrát rozhodl Soudní dvůe Evropské unie. Český Ústavní soud ale v roce 2019 data retention zrušit odmítl. Cibulka se proto rozhodl podat civilní žalobu na stát. Loni na jaře jeho podání vyhověl Městský soud v Praze, teď tento verdikt potvrdil i Nejvyšší soud.
