Pro zachování financování České televize a Českého rozhlasu formou poplatků, které nejsilněji garantují nezávislost obou médií na státu, se vyslovily čtyři pětiny lidí. Stávající výši poplatků pak považuje za přiměřenou či nízkou 84 % lidí u Českého rozhlasu a 81 % lidí v případě České televize, včetně seniorů a nízkopříjmových domácností.
Vyplývá to z robustního nezávislého výzkumu, který připravily na reprezentativním vzorku populace ČR starší 18 let agentury Median a STEM/MARK. Telefonicky bylo dotázáno celkem 2002 respondentů.
„Ve veřejném prostoru se objevují různé návrhy na radikální proměny financování České televize a Českého rozhlasu. Považujeme v takovém okamžiku za nutné a odpovědné diskutovat o tom, jaká média veřejné služby veřejnost chce a potřebuje a jaké faktické důsledky by pro ně takovéto změny financování měly,“ říká generální ředitel České televize Petr Dvořák.
„Například poslanecký návrh SPD, který k mému zděšení nedávno s neutrálním stanoviskem projednala vláda, by znamenal likvidaci České televize, rušení stanic a téměř úplné zastavení výroby pořadů. Česká televize, která by po schválení tohoto návrhu každý rok přišla o 2,1 miliardy korun, by ani nemohla naplňovat všechny povinnosti, které ze zákona má. Pro veřejnost by pak její význam byl marginální. A Česká republika by přišla o svá dvě nejdůvěryhodnější média,“ podotkl Dvořák.
„Český rozhlas by za předpokladu přijetí novely zákona z dílny SPD přišel až o 60 procent svého rozpočtu, tedy o 1,2 miliardy korun. Znamenalo by to drastické omezení jeho služeb, rušení stanic a masové propouštění kvalitních tvůrců i novinářů. Byl by to konec veřejné služby, kterou čtyřiadvacet hodin denně poskytujeme našim posluchačům na našich celoplošných okruzích a regionálních či speciálních stanicích. Současný nezávislý průzkum dokládá, že česká veřejnost služby Českého rozhlasu i České televize oceňuje, váží si jejich nezávislosti a uvědomuje si i vlastní roli a zodpovědnost, která spočívá v jejich financování,“ připojil se generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral.
Se zachováním poplatků souhlasí 79 % populace, a to bez výrazných rozdílů napříč sociodemografickými kategoriemi. Současná výše poplatků nepřipadá vysoká 84 % poplatníků v případě ČRo (58 % ji považuje za přiměřenou a 26 % za nízkou) a 81 % poplatníků u České televize (61 % ji považuje za přiměřenou, 20 % za nízkou). Z hlediska výše příjmů nejsou ve vnímání výše poplatků žádné zásadní rozdíly. Drobné navýšení poplatků by nemělo vliv na rodinné výdaje 76 % domácností.
Pro dvě třetiny lidí by celkové navýšení poplatků o 20 korun měsíčně, tedy 5 korun u rozhlasových a 15 u televizních poplatků, bylo bez problémů akceptovatelné. U rodin s nízkými příjmy je výše poplatků důležitější, přesto dvě třetiny z nich uvádějí, že by na jejich rodinné výdaje zvýšení vliv nemělo. Ve skupině seniorů toto deklaruje 68 % lidí.
Tři čtvrtiny populace zároveň uvedly, že navýšení reklamy v programu ČT a ČRo by vnímaly jako citlivé narušení stávající kvality vysílání.
Výše koncesionářského poplatku byla naposledy upravena v roce 2008 u České televize a v roce 2005 u Českého rozhlasu.
Česká televize je nyní schopna při částečném omezení poskytované veřejné služby fungovat bez navýšení poplatku do roku 2024. Na konci tohoto období bude mít volné disponibilní prostředky ve výši 700 milionů korun na mimořádné investice.
Výše rozhlasového poplatku činí od roku 2005 pouhých 45 korun měsíčně. Vlivem inflace se jeho reálná hodnota za uplynulá léta snížila na zhruba 33 korun. Český rozhlas přesto dokázal průběžně rozšiřovat portfolio svých stanic, programovou nabídku a vytvářet speciální projekty.
Vzhledem k nárůstu mandatorních výdajů na provoz však již bude v případě další stagnace rozhlasového poplatku rozvoj služeb pro posluchače Českého rozhlasu po roce 2021 téměř nereálný.
