Mezinárodní novinářská organizace Reportéři bez hranic apeluje na české zákonodárce, aby schválili zvýšení televizních a rozhlasových poplatků. Jednání o mediální novele se ve sněmovně dosud nepodařilo dokončit, znovu se o ní má hlasovat 5. března.
„Český rozhlas a Česká televize představují pilíře nezávislého veřejnoprávního vysílání ve střední Evropě,“ konstatoval generální ředitel Reportérů bez hranic Thibaut Bruttin. „Důrazně odmítáme snahy zdiskreditovat jejich vedení a novináře či oslabit ochranu redakcí před politickými zásahy. Vyzýváme parlament, aby schválením vyšších koncesionářských poplatků jasně podpořil nezávislou žurnalistiku,“ dodal.
Zástupci Reportérů bez hranic se v uplynulých týdnech setkali s řediteli České televize a Českého rozhlasu. Generální ředitel rozhlasu René Zavoral organizaci navštívil v jejím pařížském ústředí.
Ministerstvo kultury navrhuje zvýšit měsíční poplatek o 15 korun v případě České televize a o 10 korun u Českého rozhlasu. Poplatek, který tvoří hlavní zdroj příjmů obou institucí, by tak dosáhl 150, respektive 55 korun. Novela by také zavedla pravidelnou valorizaci podle míry inflace, aby se zachovala reálná hodnota poplatků. Česká televize v současnosti hospodaří s poplatkem nezměněným od roku 2008, Český rozhlas dokonce od podzimu 2005.
Reforma také rozšiřuje definici přijímače o zařízení umožňující sledovat vysílání přes internet. Firmy by musely poplatky platit podle toho, kolik mají zaměstnanců, přičemž ty nejmenší do 25 zaměstnanců by je neplatily vůbec.
Reportéři bez hranic připomněli, že navzdory vysoké důvěře veřejnosti a vedoucímu postavení na mediálním trhu čelí obě veřejnoprávní instituce politickým útokům. Během posledního jednání sněmovny je Andrej Babiš, bývalý premiér a předseda opozičního hnutí ANO, znovu označil za „zkorumpované“ vládou. Opakovaně tvrdí, že veřejnoprávní média nadržují stranám současné vládní koalice. Předseda SPD Tomio Okamura pak obvinil Českou televizi z „cenzury“ a šíření „bruselské propagandy“.
Babiš i Okamura prosazují nahrazení poplatků přímými dotacemi ze státního rozpočtu. „Pokud by se dostali k moci po podzimních volbách, jejich záměr sloučit Českou televizi s Českým rozhlasem by mohl vést k odvolání současného vedení, které se důsledně brání politickým vlivům,“ hodnotí situaci Reportéři bez hranic.
V mezinárodním Žebříčku svobody tisku se Česká republika umístila na 17. příčce ze 180 hodnocených zemí. Slovensko se ocitlo na 29. pozici, Rakousko je na 32. příčce, Polsku patří 47. příčka, Maďarsko je na 67. místě. Z našich nejbližších sousedů je na tom nejlépe Německo, které je v mezinárodním srovnání desáté.
ČLÁNKY DO MAILU