V České republice opět vzrostlo procento lidí, kteří sledují televizní pořady dodatečně ze záznamu, prostřednictvím HbbTV, z archivu na internetu nebo v aplikaci svého operátora. V srpnu letošního roku odložená sledovanost poprvé překonala hranici 10 % celkové sledovanosti. Vyplývá to z výsledků oficiálního elektronického měření sledovanosti, na které upozornila společnost Atmedia.
Loni v létě byl podíl odložené sledovanosti 6 %.
Určitý podíl na odložené sledovanosti tvoří také sledovanost některých TV stanic, které nabízejí verze s hodinovým časovým posunem (Nova +1, Prima +1). Odloženou sledovanost „nedobrovolně“ generují i zákazníci některých IPTV operátorů. Těm je klasické živé vysílání doručováno často se zpožděním v řádu desítek vteřin, což je potom měřícím systémem vyhodnoceno jako odložená sledovanost.
„I přesto stále platí, že odložená sledovanost roste. V případě odložené sledovanosti od prvního do sedmého dne po odvysílání pořadu (které není ovlivněno zpožděným vysíláním IPTV) vzrostl podíl odložené sledovanosti od roku 2013 téměř sedminásobně,“ upřesnil šéf výzkumu Atmedia Pavel Müller.
Češi se tak podle analýzy Atmedia zařadili do skupiny diváků ze zemí, jako je Norsko, Švédsko nebo Estonsko. V těchto zemích tvořila odložená sledovanost v roce 2019 od 9 do 11 % z celkové televizní sledovanosti. Vůbec nejvyšší odloženou sledovanost mělo v roce 2019 Švýcarsko, ve kterém přesáhla odložená sledovanost 20% podíl na celkové televizní sledovanosti (21 %). Švýcarsku se nejvíce blíží Island (18,1 %) a Belgie (17,6 %). Naopak při srovnání s okolními státy je Česká republika rekordmanem – v Německu, Rakousku, na Slovensku a Polsku se v minulém roce pohybovala pouze od 1 do 4 procent.
Ve věkové kategorii 15–34 let tvoří odložená sledovanost 16 % z celkové sledovanosti a zcela nejvyšší odloženou sledovanost mají diváci ve věku 25–34 let, u nichž dosahuje 17 %. Navíc pokud jde v této věkové kategorii o rodiny s dětmi ve věku od 4 do 14 let, odložená sledovanost ještě narůstá, a to na úroveň 18 %.
