ÚOOÚ dal 11 firmám pokutu 3,1 milionu za šíření spamu v datových schránkách

Zajímavější spíš bude, kolik firem tu pokutu zaplatí. Je dost špatná vizitka pro tenhle stát, že si s těmi notorickými šmejdy nedokáže poradit.

podle těch pár, které mi došly, tak nejspíš minimum. Ty firmy nebyly fungující firmy, ale očividně prázdné firmy bez historie a majetku. Adresy, na které ty spamy odkazovaly byly registrované pod jinými firmami.

při vší úctě, nic to nemění na mém tvrzení, že v praxi obchodní jmění nic takového v naprosté většině případu neplní - jen si vezměte hned první krok, zapsání společnosti do OR. V daném okamžiku stěží můžete brát obchodní jmění (základní kapitál) jako věrohodně vypovídající hodnotu měření zisků a ztrát. Obzvláště v situaci, kdy i zákon umožňuje založit společnost s 1 Kč základního jmění. V zásadě už v tomto bodě stát / zákon rezignoval na byť min. přiměřenou hodnotu majetku společnosti. Jedna koruna je absolutní výsměch.

a druhý bod, který zmiňujete, měřítko zisků a ztrát je asi stejně podobný, jako tzv. povinnost vytváře "rezervní fond". Jeden by si laicky myslel, že to bude nějaká "hotovost" na odděleném místě určena pro horší časy, ale každá účetní ví, že to tak vůbec není. K čemu je virtuální vytváření "rezervního fondu" můžete vysvětlovat stovky hodin, ani já pro to nevidím žádné reálné využít. Jo, kdyby ta povinnost byla zakotvena tak, že rezervní fond musí skutečně fyzicky někde existovat - oddělený bank účet, pokladna apod. - tak by to mělo reálný smysl a to i ve spojitosti s oním virtuálním základním jměním.

navíc -není opravdu příliš společností, možná tak jedno promile, co nějakým způsobem flexibilně reagují na finanční situaci společnosti a buď zvyšují či snižují základní kapitál. Ono totiž platit XX právních úkonů nikoho moc nebaví.

"k čemu je tzv. "základní jmění" u obchodních společností,"

Základní jmění má několik funkcí. První z nich spočívá v tom, že základní jmění společnosti je měřítkem jejích zisků a ztrát. Proto se položka kmenového jmění obchodní společnosti objevuje v účetnictví na straně pasív. Jde o vlastní zdroj kapitálu.
Druhou funkcí základního jmění je určitá záruční funkce. Společnost v zásadě má mít nejméně takový obchodní majetek, jaký je jako její základní jmění v obchodním rejstříku zapsán. Tato funkce se však příliš nenaplňuje, protože v novelách obchodního zákoníku byly snahy o její upevnění. Ty spočívaly zejména v nahrazení odborného odhadu ocenění vkladu znaleckým posudkem apod. Stále však existuje řada společností, u nichž je základní jmění vyšší než skutečný majetek společnosti.
Poslední funkce je určovací a spočívá v tom, že poměr vkladů jednotlivých společníků vůči celkové sumě základního jmění určuje velikost společníkova obchodního podílu.

https://archiv.ihned.cz/c1-812456-zakladni-jmeni-a-skutecny-majetek

v této souvislosti se opět nabízí x-krát opakovaná otázka - k čemu je tzv. "základní jmění" u obchodních společností, když jej nemusí mít ani v majetku, v pokladně, aktivech? čistě vrituální údaj, který je naprosto k ničemu..