Ve výrobce i padělatele peněz se dočasně proměnili vědci ze Společné laboratoře optiky a Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů Univerzity Palackého. Vědci se pochlubili na webu olomoucké univerzity a v časopise NPJ Quantum Information.
Namísto papírových peněz ale operovali s virtuálními kvantovými bankovkami. Řetězec fotonů je tak podle moravských vědců v praxi použitelný. „Představili jsme první experimentální realizaci protokolu pro kvantové peníze a zaměřili se na testování jejich odolnosti vůči kopírovacím metodám. Testovali jsme několik navržených schémat kvantových bankovek a ukázali, která obstojí i proti optimálnímu klonovacímu stroji,“ uvedl jeden z autorů experimentu Karel Lemr.
Vědci simulovali přenos informace mezi bankami, fotony při pokusu vysílali na krátké vzdálenosti. V optických vláknech už ale mohou proudit ve vzdálenostech desítek kilometrů a ve volném prostoru i v jednotkách kilometrů. Právě na přenos kvantové informace v sítích se zaměřují teď.
Myšlenka kvantových peněz, u nichž lze zajistit mnohem větší bezpečnost, se objevila už v sedmdesátých letech minulého století. Vychází ze zákonů kvantové mechaniky, podle nichž nelze kvantové stavy nikdy stoprocentně duplikovat.
V praxi se kvantové peníze neužívají. I proto, že zatím nejsou vyvinuty kvantové paměti neboli peněženky, v nichž by bylo možné kvantové stavy uchovat. S rozvojem kvantových technologií poptávka po kvantových penězích poroste. Kvantové počítače a další zařízení totiž budou umět snadno prolomit algoritmy, jimiž jsou nyní finanční transakce chráněny. Možným řešením této bezpečnostní otázky je právě využití takzvaných kvantových peněz. Jedná se o virtuální bankovky zapsané do kvantových stavů jednotlivých fotonů,
nastínil možný vývoj další z autorů Antonín Černoch.
ČLÁNKY DO MAILU