Dnes, tedy prvního listopadu, začal v Rusku platit zákon, který dává ruským vládním agenturám právo odstřihnout zemi od mezinárodního internetu. Zákon také definuje a zavádí sérii technických opatření, které mají tento krok umožnit po technické stránce.
Zákon o suverénním internetu přikazuje ruským telekomunikačním operátorům (MegaFon, VimpelCom, MTS, Rostelecom a další) a velkým ISP, aby v případě cizí agrese byli schopni odpojit zemi od zbytku internetu a zajistili tak „nezávislost“ ruského internetového prostoru – tzv. RUNETu. Poskytovatelé telekomunikačních služeb mají čas na implementaci zákona do praxe do roku 2021.
Zákon počítá s tím, že v případě krize poběží veškerý provoz ruského internetu pouze přes předem schválené peeringové uzly. O jejich nezávadnosti bude rozhodovat ruský telekomunikační úřad Roskomnadzor (Federální služba pro dohled nad komunikací, informačními technologiemi a sdělovacími prostředky). Tyto uzly ověřují, že datový provoz neprochází přes zahraniční infrastrukturu a „zůstává“ v zemi. Rusko má ale ještě smělejší plány, chce také vybudovat kompletní vlastní záložní DNS infrastrukturu.
Zákon od počátku budí rozpaky a kritiku doma i v zahraničí. Kontroverzní ale není jen sám o sobě, mezi jeho hlavní autory například patří problematický ruský politik a byznysmen Andrej Konstantinovič Lugovoj, bývalý bodyguard KGB, kterému Britské úřady připisují vraždu Putinova kritika Alexandra Litviněnka.
