Hlavní navigace

6bone končí: čest jeho památce

Autor: 29
Pavel Satrapa

6bone je experimentální síť, která deset let umožňovala získávat praktické zkušenosti s provozem protokolu IPv6 a ověřovat jeho implementace či navrhované protokoly a mechanismy. S rozšiřující se podporou IPv6 v běžném Internetu však pominuly důvody pro její existenci. V roce 2004 proto bylo rozhodnuto o jejím ukončení, k němuž dochází právě teď.

Síť 6bone vznikla v roce 1996 s cílem poskytnout především experimentální platformu pro navrhovaný protokol IPv6 a související technologie. Na něm se měla ověřit životaschopnost navrhovaných konceptů, otestovat jejich chování v reálném prostředí a odhalit případné slabiny či komplikace, které v praktickém životě přicházejí.

Když síť 6bone zahajovala svou činnost, bylo IPv6 opravdovým unikátem. Komunikace mezi jednotlivými počítači a koncovými sítěmi procházela běžným Internetem, který v té době podporoval výlučně IPv4. Jako standardní způsob propojení se proto využívaly tunely – virtuální spoje, na jejichž jednom konci byly IPv6 datagramy zabaleny jako datový obsah do IPv4, přeneseny běžnou infrastrukturou a na druhém konci zase vybaleny.

Tunelování provázelo síť 6bone po celou dobu její existence. Přestože později některé spoje přešly do nativního režimu, kdy se data přepravovala přímo protokolem IPv6, tunely zůstaly většinovým řešením. Je to dáno charakterem sítě, do níž se často zapojovala koncová pracoviště zajímající se o IPv6, ovšem připojená k poskytovateli, který tento protokol nepodporuje.

Počítače zapojené do 6bone lze snadno poznat podle adresy, jež začíná prefixem 3ffe::/16. Veškeré 6bone adresy začínají touto skupinou.

Odhaduje se, že svého maxima dosáhla síť v roce 2003, kdy do ní bylo zapojeno kolem 1000 koncových sítí z 50 zemí. Od samého počátku byla síť prezentována jako experimentální a dočasná. To samozřejmě nemusí mnoho znamenat. Podobné ambice (ostatně i technickou realizaci) má například síť Mbone zabývající se distribucí skupinově adresovaných datagramů (multicast). Vzhledem k mizivému pokroku v jeho nasazování do komerčních sítí se její dočasnost zřejmě dost protáhne.

6bone je jiný případ. Po roce 2000 začali registrátoři přidělovat produkční IPv6 adresy s prefixem 2001::/16 a podpora nového protokolu se začala objevovat v běžném Internetu. Řada institucí přešla ze 6bone adres na produkční a odpojila se od 6bone, potřeba existence experimentální sítě začala klesat.

Jako reakce na tento stav vyšlo v březnu 2005 RFC 3701 oznamující postupné ukončení činnosti sítě. Podle něj od 1. ledna 2004 již nebudou přidělovány žádné další adresy z rozsahu 3ffe::/16 a od 6. června 2006 (na návrhu zjevně spolupracoval nějaký cimrmanolog) nebudou adresy s tímto prefixem nadále směrovány. Existence sítě 6bone se tedy uzavře za pár dní.

Přesun zájmu ze 6bone na produkční adresy se velmi dobře odráží i ve směrovacích tabulkách IPv6, jež soustavně sleduje Gert Döring. Na sedmé stránce jeho prezentace [PDF, 275 kB] z posledního setkání RIPE najdete graf vývoje počtu záznamů v páteřních směrovacích tabulkách. Od roku 2003 je zřetelný setrvalý pokles záznamů ze 6bone prostoru a naopak rychlý nárůst produkčních prefixů. V současných tabulkách je poměr záznamů 3ffe proti 2001 zhruba 1:8.

Názor na to, jak se chovat k adresám s prefixem 3ffe::/16 po 6. červnu, není jednotný. Jedna škola doporučuje striktně zamezit jejich směrování a nasadit na úrovni poskytovatelů Internetu filtry, jež takto adresované datagramy nepropustí. Někteří Stachanovci to dokonce dělají již dnes. Cílem je donutit správce koncových počítačů a sítí opustit tuto část adresního prostoru a přejít na produkční adresy. Významní členové IPv6 skupiny kolem RIPE (např. její vedoucí David Kessens či výše zmiňovaný Gert Döring) se ale vyjádřili proti drsnému postupu. Místo technických prostředků doporučují obrátit se na správce sítí, jež dosud používají 6bone adresy, a pomoci jim se změnou.

EBF17_braverman

V každém případě lze očekávat problémy se směrováním těchto adres, částečně k nim již dochází. Jestliže stále používáte adresy z prostoru 3ffe::/16, je třeba je opustit. Obecně lze formulovat zhruba následující doporučení:

  • Nejspíš jste připojeni tunelem k někomu, kdo vám poskytl přístup k IPv6. On má stejný problém. Domluvte se sním, jestli a jak jej bude řešit.
  • Porozhlédněte se po domácích poskytovatelích Internetu nabízejících IPv6. Před rokem jsem je mapoval v článku Jak jsou na tom čeští ISP s IPv6? Od té doby se jistě něco změnilo k lepšímu, i když k žádnému velkému rozmachu nejspíše nedošlo.
  • Rychlé, jednoduché, ale spíše provizorní řešení: využít služeb některého volného tunel serveru. Například Freenet6 poskytuje tunely a adresy z produkčního prostoru.

Síť 6bone svou úlohu splnila a významně přispěla k rozvoji protokolu IPv6. Její úloha nyní končí, ale své místo v historii Internetu má jisté.

Anketa

Myslíte se, že by síť 6bone měla pokračovat?

Našli jste v článku chybu?