8. února 2005: den bezpečnějšího Internetu

Že na Internetu číhají nejrůznější nástrahy, snad netřeba zde na Lupě rozvádět. Uvědomuje si to i Evropská unie a také se s tím snaží i něco dělat. Činí tak způsobem sobě vlastním – vypsáním dlouhodobějšího programu (s příznačným názvem „Safer Internet“) a vyčleněním určité sumy peněz na konkrétní projekty, které by naplnily cíle tohoto programu.

Program Safer Internet

Program Safer Internet byl vypsán již v roce 1999, a to na čtyři roky. Stalo se tak skrze samostatný „akční plán“ (Safer Internet Action Plan), na jehož realizaci bylo vyčleněno 38,3 milionu euro. Počátkem roku 2003 byl tento program prodloužen o další dva roky a bylo na něj vyčleněno dalších 13 milionů euro.

Pak ale původní program skončil a počínaje lednem 2005 místo něj nastoupil program „Safer Internet Plus“. Na ten již je alokováno 45 milionů euro, opět na čtyři roky – počínaje letošním rokem.

Obsahové zaměření celého programu Safer Internet se přechodem na „novou verzi“ (Plus) zásadněji nezměnilo: stále je orientováno na následující čtyři hlavní oblasti:

• vytvoření celoevropské sítě horkých linek pro ohlašování „nelegálního obsahu“ na Internetu,
• podporu seberegulace (tím je míněno např. vytváření etických kodexů ISP),
• rozvoj produktů a služeb pro tzv. rating a filtrování a jejich benchmarking,
• zvyšování povědomí o bezpečnějším využití Internetu.

Během prvních čtyř let, kdy běžel původní program, se v jeho rámci realizovalo:

• 12 projektů provozujících sítě národních hot line pro ohlašování nelegálního obsahu,
• 13 projektů zaměřených na rating a filtrování,
• 12 projektů zaměřených na šíření povědomí a zvyšování informovanosti o nástrahách a bezpečnějším využití Internetu.

V dalších dvou letech (2003 a 2004) pak přibylo dalších 19 projektů z oblasti „ohlašování nelegálního obsahu“ a 18 z oblasti šíření informovanosti, ale už jen jediný z oblasti hodnocení obsahu. Podrobnější popis těchto projektů lze nalézt na domovské stránce celého programu.

V loňském roce, a tedy ještě v rámci původního programu Safer Internet, se konal také první ročník „Dne bezpečnějšího Internetu“ (Safer Internet Day), jehož cílem bylo přilákat pozornost k celému problému a napomoci osvětě. Jde asi o nějaký nový trend v EU, pořádat k různým oblastem jejich dny – ten svůj měl a má například i broadband, a to dokonce vícekrát do roka.

Prvního ročníku Dne bezpečnějšího Internetu, který se konal 6. února 2004, se zúčastnilo na 15 zemí. Mezi nimi například Austrálie, Bulharsko a Maďarsko, takže nešlo výlučně o členské země EU. Česká republika v té době ještě nebyla členem EU a Dne bezpečnějšího Internetu se tehdy ještě neúčastnila. Jak ale ukazuje příklad uvedených zemí, ne-členství nemuselo být nepřekonatelnou překážkou.

Aktivity, které se v rámci prvního ročníku Dne bezpečnějšího Internetu odehrály, tvořily poměrně bohatou škálu: od odborných konferencí přes spuštění informačních webů až po osvětu v podobě novinových a časopiseckých článků. Podrobnější popis toho, čím která země v roce 2004 přispěla, najdete například zde.

ČR a program Safer Internet

Česká republika se k původnímu programu Safer Internet formálně připojila až svým vstupem do EU. To už se ale původní program chýlil k závěru. Nyní se ale Česka již týká celý „nový“ program Safer Internet Plus. Gestorem tohoto programu EU je v ČR ministerstvo informatiky, které je také pověřeno zprostředkováváním informací a odbornou pomocí při přípravě konkrétních projektů v rámci celého programu Safer Internet Plus.

Jedním z konkrétních projektů, které se v rámci programu Safer Internet Plus realizují – a vlastně úplně prvním v ČR – je program CZeSI (zřejmě od „Czech Safer Internet“). Jeho koordinátorem je společnost Software602 a partnery Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a společnost CZI. Na projektu dále spolupracují neziskové organizace BMI a EPMA. Jak to ale už u programů a projektů EU chodí, administrativa pracuje svým tempem (tedy nestíhá) a smlouva o realizaci (a hlavně o spolufinancování) projektu s evropskými orgány ještě nebyla podepsána. Projekt již byl schválen, ale smlouva a peníze na něj přijdou až kdoví kdy.

Den bezpečnějšího Internetu v ČR

Letošního ročníku „Dne bezpečnějšího Internetu“ se zúčastnilo na 30 zemí (podle EU) a mezi nimi i Česká republika. Ta přispěla konkrétně dvěma akcemi:

• vyhlášením literární (vypravěčské) soutěže pro školní mládež
• tiskovou konferencí k programu Safer Internet na MŠMT.

Literární soutěž byla vyhlášena ve dvou věkových kategoriích (9 až 12 let a 12 až 16 let) a úkolem soutěžících je napsat povídku na téma Cesta s přáteli z celého světa do vzrušujícího a občas nebezpečného kybernetického světa Internetu a mobilních technologií. Soutěž vyhlásilo ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a povídky je možné zasílat (skrze školy a další výchovné instituce) do 27. května 2005. Stejná soutěž přitom byla vyhlášena i v dalších zemích, a tak se vítězové národních soutěží mohou těšit na postup do „velkého finále“ (bude se konat v Bruselu v říjnu 2005).

Patronkou této literární soutěže, stejně jako dalších akcí Dne bezpečnějšího Internetu, se stala nová evropská komisařka Viviane Redingová z Lucemburska. Mimochodem, její ředitelství bylo přejmenováno z pouhého „pro informační společnost“ na nové „pro informační společnost a média“. Souvisí to asi i s tím, že sama měla v minulé Prodiho komisi na starosti právě oblast médií a také mládeže – takže k problematice dětí a školní mládeže má určitě blízko. Minulý týden také navštívila Prahu (v souvislosti s akcí Global Leaders Forum) a odnesla si ještě čerstvý anglický překlad české národní broadbandové strategie.

Podrobnější propozice české literární soutěže najdete zde.

Portál a český národní uzel

Nadnárodní akcí celého „Dne bezpečnějšího Internetu, 8. února 2005“ mělo být spuštění nového (celoevropského) osvětového portálu k bezpečnějšímu Internetu na adrese http://www.sa­ferinternet.or­g/. Ještě v době psaní tohoto článku (8. února 2005 ve večerních hodinách) však zde byla jen stránka slibující, že 8. února 2005 „to přijde“. Nestalo se.

Provozovatelem evropského portálu přitom je (či spíše má být) síť INSAFE, řízená společenstvím European Schoolnet a (spolu)financovaná od EU, právě z programu Safer Internet (Plus). Zastřešovat má národní uzly „o bezpečnějším Internetu“, které jsou provozovány v jednotlivých státech. V ČR je tento server (Český informační uzel k bezpečnějšímu Internetu) provozován v rámci projektu CZeSI, a již je dostupný na adrese http://www.safer-internet.cz. Pravdou ale je, že jeho informační obsah zatím moc bohatý není, najdete zde prakticky jen propozice právě vyhlášené literární soutěže, pozvánku na včerejší tiskovku a pár odkazů. Ale když dosud nejsou peníze…

Časem se na tomto serveru nejspíše objeví české překlady materiálů, vzniklých v rámci programu Safer Internet, jako je

• listina dětských práv na Internetu (originál),
• desatero bezpečného Internetu pro rodiče (originál),
• rodinná smlouva o bezpečném užívání Internetu (originál) ve verzi pro rodiče a pro dítě.

České verze těchto a dalších zajímavých materiálů již byly rozdávány novinářům na včerejší tiskovce, na národním serveru se zřejmě teprve objeví.

A co ostatní části?

Jak jsem již uvedl výše, program „Safer Internet“ není jen o osvětě, například skrze literární soutěž a národní informační uzly. Je také o sebe-regulaci a v neposlední řadě o ratingu (hodnocení internetového obsahu) a o horkých linkách na ohlašování „nelegálního obsahu na Internetu“. Zejména tyto dvě poslední oblasti mohou být poněkud kontroverzní – a na včerejší tiskovce se o nich explicitně nehovořilo.

Na můj dotaz ohledně jejich realizace v ČR pak zaznělo pouze to, že horké linky nejsou. V Evropě však jsou, a to v 13 zemích Unie (a také na Islandu). Zastřešuje je organizace INHOPE, financovaná z prostředků Unie, která také přispívá na jednotlivé „ohlašovny nelegálního obsahu“. Ty ale musí být civilní a naopak nesmí být součástí složek, jako je policie (tzv. law enforcement), nýbrž je musí doplňovat. Evropská unie přitom explicitně požaduje, aby takovéto horké linky existovaly ve všech členských zemích. Je ochotna hradit polovinu jejich provozních nákladů. Podrobněji zde.

Jen mezi prosincem 2001 a květnem 2002 prý horké linky v rámci INHOPE přijaly více jak 35.000 „hlášení“. V roce 2003 prý měla německá policie, na základě jednoho takového oznámení, provést dosud největší akci namířenou proti distributorům dětské pornografie.

Pokud jde o oblast ratingu (hodnocení obsahu), ten v ČR zatím také nemáme. V reakci na můj dotaz na včerejší tiskovce zazněl (z odboru, který se stará o realizaci Státní informační politiky) názor, že nejprve by bylo třeba celou věc pořádně prodiskutovat, tj. uspořádat k tomu veřejnou diskusi a v rámci ní najít a definovat základní „pravidla hry“. Totéž bych doporučoval i pro horké linky na ohlašování nelegálního internetového obsahu.