V našem startupu Supernova vyvíjíme design-to-code nástroj, který využívá i prvky umělé inteligence. Z této pozice pozorujeme, že v české vývojářské komunitě to začíná být v posledních měsících napjaté. Jedni tvrdí, že AI vezme práci i zkušeným vývojářům. Druzí varují, že generování kódu umělou inteligencí, takzvaným vibe codingem, je slepá cesta. A pak jsou takoví, kteří říkají, že kód už dávno ztratil hodnotu.
Praxe ale ukazuje něco jiného: umělá inteligence dokáže z přesného zadání během minut vytvořit první verzi kódu, zatímco lidé dohlížejí na bezpečnost a konzistenci. AI tak nepřichází nahradit vývojáře, ale zrychlit jejich práci a umožnit jim soustředit se na to, co skutečně rozhoduje o úspěchu produktu.
Často slýchám obavu, že AI „vezme lidem práci“. V praxi je to naopak: práce je víc než lidí, které se daří získat na vybrané pozice. Firmy nezavádějí umělou inteligenci s cílem snižovat stavy, ale zvládnout víc práce se stejným týmem a bez přetížených zaměstnanců.
Nedostatek zkušených softwarových inženýrů, produktových manažerů a UX/UI designérů je u nás dlouhodobá realita. V tomhle smyslu AI nepřichází „brát židle“, ale uvolnit ruce: zrychlí rutinní práci a díky vibe codingu dokáže z jasně formulované myšlenky složit první verzi funkce či prototyp. Klíčovou dovedností proto bude přesně formulovat zadání: čím kvalitnější vstup zadáme, tím kvalitnější výstup dostaneme.
Vedoucím inženýrům se tím uvolní prostor pro složitější rozhodnutí a klesne tlak na rychlé obsazování těžko dostupných pozic. Místo toho je potřeba soustředit se na kvalitu zadávání promptů a na governance – dohled nad kvalitou kódu, testů, bezpečnosti, dokumentace a konzistence designu.
Realita je taková, že AI tu zůstane a bude se zlepšovat. Vyplatí se ji vnímat jako příležitost, ne hrozbu. Týmy, které ji využijí správně (precizní zadání, průběžný dohled nad výstupy), získají před ostatními náskok, aniž utrpí kvalita jejich produktu.
Přichází AI orchestrátor
AI není jen prostředek ke zrychlení, je to způsob, jak rozšířit možnosti týmu bez dlouhého zaškolování nových lidí. AI sama o sobě ale nic nevyřeší a potřebuje člověka, který jí zadá jasné pokyny. Proto vzniká nová role: AI orchestrátor. Ten sjednotí nástroje, nastaví pravidla práce s AI, pohlídá nakládání s citlivými daty a hlavně naučí tým formulovat zadání tak, aby systém přesně rozuměl tomu, co po něm chceme. Když je vstup jasný, první výstup je použitelný základ pro další práci. V praxi se to projeví i v číslech: rychlejší uvedení na trh, potenciál lepších marží a spokojenější zákazníci.
V denním provozu to vypadá jednoduše: systém během pár minut připraví to, co by jinak zabralo hodiny. Připraví vývojářům kostru funkce a návrh testů, designérům ukáže, jak by mohly vypadat obrazovky v souladu s design systémem, a produktovému týmu roztřídí zákaznickou zpětnou vazbu do přehledných podkladů pro další práci. Role AI orchestrátora je zajistit, aby se pracovalo podle pravidel týmu, šetřil se čas a nasazování probíhalo bez chyb i zbytečných zásahů na poslední chvíli.
Ne všechno se ale dá předat strojům. Kreativní rozhodování, definování vize produktu nebo budování vztahů se zákazníky vyžaduje empatii a kontext, které AI postrádá. Opakující se úkoly zvládne technologie rychleji a spolehlivěji, ale strategii a porozumění lidem musí držet tým. Úkolem orchestrátora je proto udržet rovnováhu mezi lidmi a technologiemi.
Efektivita versus kvalita
Je tu i druhá strana mince: bez jasných pravidel a bezpečnostních standardů se zrychlení snadno promění v kompromisy na kvalitě. Proto musí vše, co vytvoří AI, projít stejnými kontrolami jako práce lidí, tedy testy, code review, průběžným refaktoringem a srozumitelnou dokumentací.
Totéž platí pro design, který nesmí rozbít dlouhodobou vizi produktu. O tom je governance: rámec, který drží kvalitu. Nejvíce se mi i při budování Supernovy osvědčil hybridní přístup, kdy AI udělá první průchod a rutinu a člověk dohlíží na čitelnost, škálovatelnost a bezpečnost.
Umělá inteligence není jen momentální krátkodobý výstřelek, jde o trvalou změnu v tom, jak produkty vznikají. Když se tohle spojí se standardy, design systémem a rolí „dirigenta AI“, zkrátí se cesta od záměru k prototypu a i menší týmy udrží tempo s velkými.
A právě teď se hraje o čas. Kdo tyto základy postaví dřív a udrží kvalitu v provozu, nastaví tempo, které se bude těžko dohánět i v mezinárodní konkurenci.